Jeníček a Mařenka mají nyní krásný vztah. Sourozenci přežili řádění staré lidožravé stařeny a evidentně nezůstali bez postižení. Nyní jsou to mladí krásní dospělí lidé, co se potloukají po středověkém světě a vraždí každého, kdo má nadpřirozené schopnosti. Toť vše, co by se dalo k filmu režiséra Tommy Wirkoly říci. V roli „Jeníčka“ se objevuje u nás méně známý Jeremy Renner, v roli jeho sestry pak Gemma Arterton. A jako doporučení s jistým cejchem béčkovosti filmu můžeme považovat obsazení Petera Stormareho, který každému svému filmu dodává nezaměnitelný punc bizarnosti. Film je béčkovou a lacinou variantou na Van Helsinga, ale pokud si lze ještě vůbec pamatovat, tak právě tento film byl špatný až běda. Přesto téma a obsazení hned nezatracujme, protože ač je příběh naivně hloupý a průhledný, tak Wirkola dokázal pracovat s atmosférou, nadsázkou a současně do snímku proprašoval gore atmosféru krvavých hororů.
Scéna s filmu Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic
zdroj:
Bontonfilm
Klasika trochu jinak
Představte si dvě postavy z klasické pohádky, u nichž dojdeme k nějaké vývojové predikci a řekneme si, že když někdo zavraždí starou ženskou v chaloupce, musí logicky v dospělosti být odlišný. Atmosféra filmu evokuje středověký pohádkový svět, který však není prezentován s cingrlátky, ale v plné své kráse – tedy pardon, špíně. Rychlost a tempo má cosi z Van Helsinga, absurdní svět pak hodně z Grimmů Terryho Gilliama a originální myšlenku nenajdete. Když už dojde na nějakou akci, je naivně hloupá, plná chyb a zarputilec může použít i slovo trapná. Jenže film je neuvěřitelně zábavný. Je vidět, že si tvůrci natáčení užívali a že jim vlastně bylo úplně jedno, co kritik o jejich filmu řekne. Točili tak nějak pro sebe, pro zábavu. Jeníček a Mařenka pro dospělé jsou sympatickou parodií na horory, ale rozhodně nemají za cíl si z hororů střílet. Wirkola si evidentně tento žánr oblíbil, protože s ním pracuje s citem a diváka nenechá vydechnout. Jasně, stále můžete oponovat tím, že je to vlastně nebetyčná pitomost, která si bere do úst dětskou pohádku, ale konečně, proč ne?!
Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic
zdroj:
Bontonfilm
Horor nebo komedie?
Nadsázka a humor bere za své ve chvíli, kdy se na scéně objevuje hlavní nepřítel. Tehdy náhle ztrácí tvůrci sílu a vyprávěním padají do jámy lvové. Chtějí zůstat i nadále v rovině nadsázky a černého humoru, kde násilí má nádech vtipu, nebo se chtějí pustit do vážně míněného lítého boje se zástupy potvor vedených zákeřnou čarodějnicí? Tato rozpolcenost filmu ubližuje a definitivně jej odepisuje do kategorie celkem sympatické podívané, na kterou časem stejně zapomeneme. Jasně, je to stále tak přihlouplé téma, že si nic jiného stejně nezaslouží, ale je to také celkem velká škoda, protože oproti mysteriózně pojatých Bratřím Grimmům se filmu daří hodně dlouho tvářit, že mu vlastně vůbec o nic nejde. Brutalita v Jeníčkovi a Mařence funguje naštěstí až do úplného konce. Žánrový mix však nevydrží a kolabuje ve chvílích, kdy oba hrdinové mluví. Máte před sebou dva tupé pitomce, kteří kosí původní obyvatele lesů – tedy nadpřirozené bytosti a vlastně se klidně může stát, že jim přestanete držet palce. Ať už si dáte Jeníčka s Mařenkou jako komedii, nebo jako akční hororový film, nemusíte litovat ztraceného času. Wirkola splnil svůj cíl a natočil ucházející podívanou, které všechny ty efekty sluší. Že to ne vždy úplně štimuje, nakonec divák odpustí.
Hodnocení: 60%
