Ghoul staví na klasickém hororovém klišé, které se objevilo v Blair Witch. Skupina lidí někam jede, tam se usadí, kolem je stísněná atmosféra a vše zachycuje jakoby dokumentární kamera jednoho z protagonistů. Filmy takto natočené mají jistý punc uvěřitelnosti, hrají si s realitou.
Hlasem proti však je přílišná roztřesenost, že i v kině s velkým plátnem máte pocit, že každou chvilku dostanete epileptický záchvat. Nic z toho se zde naštěstí neděje v míře přehnané. Naopak.
Děj filmu je lekací pro ty, kdo běžně na horory nechodí. Trojice filmařů vyrazí na Ukrajinu. Chce natočit snímek o kanibalství. Ukrajina je k tomu docela vhodným státem. Teď už tam žerou jen propagandu, ale ve třicátých letech zde vypukl hladomor a docházelo zcela běžně ke kanibalství.
To je první reálný prvek, který si Jákl vypůjčil z hodin dějepisu.
Tím druhým pak je poněkud kostrbaté propojení se sériovým vrahem Čikatilem, který v osmdesátých a devadesátých letech zavraždil a zohavil několik desítek lidí. Pro všechny zde zdůrazňuji, že hladomor a Čikatilo spolu samozřejmě nesouvisí. Jde o berličku, která má filmu pomoci s rozjezdem a vybudovat solidní tísnivé pozadí.
Horory mne nebaví, nesleduji současné trendy, ale vím, že dokumentaristický styl "trendy" už dávno není. Je to však solidní prvek, který používá kdekdo.
Jákl je asi největším profíkem z českých režisérů. Už jeho Kajínek byl natočený hollywoodským stylem, byl oproštěn oné české lacinosti. Ghoul je v tomto ohledu stejný. Z Jákla roste talent, který možná bude ležet umělečtěji cítícím divákům v krku, ale to je prostě úplně jedno. Ghoul je řemeslně profesionálním dílkem, které i díky zahraničnímu obsazení vypadá, jako by jej natočila třeba produkce od Dimension Films.
zdroj: Bioscop
Prvek lekání je občas za hranou, Jákl si však pomáhá prvky, které používají všichni režiséři daného žánru.
Příběh je pitomý, ale atmosféra, střih a hudba vše dohání.
Takže, pokud chcete vidět český film, který vypadá oproti jiným (českým) filmům výrazně lépe, pak je Ghoul ideální volbou.
Hodnocení: 60 %