Jejich společný příběh titulního Konzultanta (Michael Fassbender), který je neprávem obviněn z problematického obchodu s drogami, obsahuje baterii hereckých hvězd od Brada Pitta přes Penélope Cruz až po Javiera Bardema. Kritika je však z výsledku více než rozpačitá, a film označuje i výrazem "nejhorší Scottův film v kariéře". Podívali jsme se proto na předešlé vrcholy i pády Scottovy filmografie – když totiž nic jiného, připomou vám, že podobnými výrazivy byly očastovány i jiné rozličné, dnes kultovní Scottovy snímky.
Vetřelec a Blade Runner
Hned první dva významnější Scottovy filmy z let 1979 a 1982 mají vyloženě pověst jedněch z nejlepších sci-fi všech dob. Ve Vetřelci vdechl Scott život parádnímu monstru, které se objevuje v rozmanitých filmech, hrách či komiksech, prakticky dodnes. Blade Runner pak svých technicidním noirem ovlivnil podobu děl jako byl Pátý element a dodnes se s ním srovnává nejeden nový titl.
Oba filmy se co do hodnocení pohybují na samotném vrcholu Scottovy tvorby. V době jejich vydání však byly názory mnohem kritičtější. Některé recenze Vetřelci vytýkaly parazitování na šestákovém vědeckofantastickém žánru, a označily film i na "vyprázdněný bágl triků, jehož produkční hodnoty nemohou zamaskovat chudobu myšlenek". Blade Runner na tom nebyl o mnoho lépe – i zde byli někteří kritici rozčarováni z přemíry efektů, ale (dle svých slov) minima myšlenek, a neúměrně pomalého tempa. Roger Ebert, zřejmě nejvýznamnější americký kritik 20. století, sice zvedl palec vzhledu, lidskou stránku zápletky však označil za klišé.
zdroj:
tisková zpráva
Thelma a Louise
Ani další vysoce hodnocený snámek Thelma a Louise z roku 1991 se neobešel bez černobílého hodnocení. Parádní herecké výkony netradiční road movie, v níž se dvojce vyhořených žen dopustí zločinu a utíká před zákonem, byl sice vyzdvihován za "neúproslé zobrazení zkušenosti žen", právě z tohoto důvodu se však ocitl i na mušce těch, podle nichž zároveň negativně zobrazoval muže.
Gladiátor a Černý jestřáb sestřelen
A rovněž na Scottových filmech z přelomu milénia se napásly davy škarohlídů. Gladiátor (2000) platí za snímek, který pomohl znovu odstartovat módu historických a fantasy velkofilmů – mimo jiné i série Pán prstenů. Přesto si mnozí historici rvali vlasy nad množstvím nepřesností či přímého znásilnění historie, například už ze skutečnosti, že hlavní postava generála Maxima Decima Meridia nikdy neexistovala.
Naproti tomu Černý jestřáb sestřelen (2001) byl po svém uvedení okamžitě milován diváky kin i fanoušky ozbrojených složek – stylizace filmu ostatně dodnes ovlivňuje mnohé z akčních her. Při zpětném pohledu z konce vlády prezidenta George W. Bushe si ovšem mnoho analýz povšimlo, že Černý jestřáb sestřelen výrazně ovlivnil veřejné mínění po 11. září. A to prý tím, že se sveřepě drží americké strany konfliktu, která přišla o 18 vojáků, a Somálce vykresluje jako anonymní tlupu barbarů, ačkoliv přišli až o 3000 lidí (dle nejvyšší odhadů)...
G.I. Jane
Na druhé straně má Scott na svém seznamu i několik kritických neúspěchů, filmů, jež za zklamání označuje většina hodnocení. G.I. Jane je jedním z nich. Fiktivní příběh první vojandy O’Neilové (Demi Moore), která se rozhodla zapsat se do elitní jednotky, místa určeného jenom mužům, si na sebe sice vydělal, zároveň však posbíral mnohé anticeny včetně Zlaté maliny pro hlavní představitelku.
Nyní však G.I. Jane platí za mírně horšího bratříčka Černého jestřába, a také za jeden z mála filmů s ženskou hrdinkou v hlavní roli (ačkoliv může být trochu komická). A to jsou klady, na které dodnes leckdo uslyší.
Bílá smršť
Dobrodružné drama Bílá smršť působí jako Scottova reakce na tvrzení, že jeho první snímky neměly dostatečnou palbu akce – příběh námořní plavby Jeffa Bridgese a několika dospívajících chlapců, "kteří se pod tíhou událostí mění v muže", je po všech stránkách nenáročným, až průměrným dílem, čistě střízlivě však i ona dosahuje solidních kvalit.
Ještě před několika lety měla Bílá smršť pověst nejhoršího Scottova filmu, tomu však učinila přítrž poslední salva Scottových snímků…
zdroj:
tisková zpráva
Robin Hood a Dobrý ročník
Závěrem je zde úplné dno Scottova hodnocení – v obou případech se hlavní role ujal Russel Crowe. Zatímco Dobrý ročník nikoliv nepodobný českých Bobulím je vyloženě nenáročnou látkou, o níž se šušká, že si ji Scott natočil jako výmluvu pro dovolenou, Robin Hood měl působit podobně jako Gladiátor. No v obou případech se na filmy snesla negativní kritika. Může za to i skutečnost, že původně měl být Robin Hood dvojím příběhem, v němž by stejný herec ztělesnil i hodného (!) šerifa z Notinghamu, leč nakonec se snímek přiklonil na konvenčnější stránku příběhu.
Horší se Scottova režie? Hodnocením i významem filmů bezpochyby. Loňské zklamání Prometheus je jenom dalším argumentem na mlýn negativ. Konzultant může trend jen potvrdit – je však otázkou, jestli nebude za dvě dekády podobně milován, jako je dnes Vetřelec nebo Blade Runner.
