Davida Wenhama znal před rokem 2002 mimo rodnou Austrálii jenom málokdo. Do diváckého povědomí jej prosadil režisér Peter Jackson a jeho trilogie podle Tolkiena Pán prstenů. Wenham se zde ujal úlohy odvážného, avšak uvážlivého bojovníka Faramira. Od té doby jsme jej mohli spatřit v rolích hrdinských (300: Bitva u Thermopyl, 2006), ale taky komických (Van Helsing, 2004).
David Wenham, nejmladší ze sedmi sourozenců, se narodil 21. září 1965 na sydneyském předměstí Marrickville (stát Nový jižní Wales, Austrálie). Klasické herecké vzdělání získal v Nepean Theatre při University of Western Sydney a přes jevištní produkce se na konci osmdesátých let prosadil na televizní obrazovky. Přes soap-opery Sons and Daughters (1987) a A Country Practice (1987-92) postupně povýšil do sérií akčních (Záchranáři, 1991) a kriminálních (Blue Heelers, 1994). Wenhamův talent se projevil v minisérii The Babies (1997), za niž byl oceněn australskou výroční cenou AFI; popularitu u paní a dívek si vysloužil díky úloze tajemně přitažlivého řidiče Dana v seriálu SeaChange (1998-99), jež ho postavila do pozice sexsymbolu australské herecké scény.
Ve filmu začínal úložkou nenávistného pyromana Douga, jednoho z pacientů psychiatrické kliniky, kteří připravují vlastní divadelní přestavení, v sympatické komedii Noc bláznů (1996). A následně se v podobné, nyní už hlavní, roli objevuje také v psychologickém rodinném dramatu The Boys (1998) – ztělesňuje zde psychopatického Bretta, jenž se po propuštění z vězení vrací domů. Tehdejší miláček žen se nečekaně chopil postavy, z níž chuť poddat se pudům a vybít si frustraci na své okolí přímo čiší. Právě touto úlohou začíná herecky nejzajímavější období budoucího představitele bojovníků. Příklon k lehce zvráceným filmovým projektům projevil účastí v černé komedii A Little Bit of Soul (1998), objevil se i jako manipulátor Ethan v hořké komedii Ruská panenka (2001), ale také se představil ve dvojici extravagantních velkoprodukcích, natáčených u protinožců – kafkovské sci-fi Smrtihlav (1998) a muzikálu Moulin Rouge (2001).
Jednu ze svých nejcivilnějších úloh představuje David Wenham v životopisném dramatu Molokai (1999). Hraje katolického kněze Damiena, jenž přijíždí na ostrov obývaný leprotiky. Ústředního hrdinu pak Wenham představil jako pevného muže víry, bojujícího s neodvratným osudem nemocných domorodců stejně jako nepřízní nadřízených. Do mezinárodního povědomí mohla Wenhama povznést už úloha amerického kovboje Luka, jenž se řízením osudu ocitá v Makedonii, v krvavém historickém dramatu Dust (2001). Jinak zajímavý snímek si ale výraznější pozornost nevysloužil.
Na svou hvězdnou chvíli si proto musel David Wenham počkat až do trilogie podle J. R. R. Tolkiena Pán prstenů; ve Dvou věžích (2002) i Návratu krále (2003) mužný Australan ztvárnil válečníka Faramira. Stejně jako valná většina ostatních herců si i Wenham najednou mohl vybírat z celé řady mezinárodních nabídek. Přesto však do Hollywoodu nezamířil – do filmografie přispěl nešťastnou komediální rolí zmatkářského mnicha Carla v hororovém dobrodružství Van Helsing (2004) a nyní jej můžeme spatřit jakožto básníka mezi spartskými vojáky Dilia v historické podívané 300: Bitva u Thermopyl (2006).
Ve své domovině naopak Wenham zůstává věren pověsti herce netradičních projektů. My jsme jej mohli vidět jako bezskrupulózního advokáta Edena Fletchera, jenž stojí za rozpoutáním bratrovražedného souboje, ve westernu Proposition (2005). Na vnějšího pozorovatele tak dnes Wenham může působit jako herec dvou tváří. Světové publikum v něm spatřuje fešného představitele bezmála filosofujících bojovníků. Pro australské tvůrce ale zůstává zaručenou volbou pro sobecké, často až sociopatické muže, jimž násilí sloužívá jako způsob jak dosáhnout svých cílů. Jenom škoda, že jej v této podobě vídává evropské publikum jenom sporadicky – pouze Australané si totiž mohli vychutnat celou paletu Wenhamových nejednoznačných antihrdinů, ostatnímu světu zůstávají utajeni. O důvod více, proč zhlédnout romantický velkofilm Austrálie (2008). Režisér Baz Luhrmann zde Wenhamovi svěřil úlohu ukázkového křiváka Fletchera.
