V médiích se jeho jméno začalo objevovat díky velkofilmům Petera Jacksona. Ten Serkise dokonce navrhoval jako kandidáta na hereckého Oscara za Dvě věže. A to se v tomto filmu neobjeví ani na jedinou vteřinku. Jacksonovou péčí se totiž Andy Serkis stal specialistou na předehrávání animátorům při vzniku digitálních filmových postav: tímto neobvyklým způsobem ztělesnil nejen Gluma v trilogii Pán prstenů (Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále), ale také gigantického gorilího samce v dobrodužném snímku King Kong.
Andrew Serkis se narodil 20. dubna 1964 v londýnské čtvrti Ruislip. Jeho otec byl lékařem a často pracoval mimo Evropu. Andy tak podstatnou část dětství strávil na Blízkém východě. Mladický sen stát se malířem jej zavedl až ke studiím výtvarného umění na Lancaster University. Zde si našel celoživotního koníčka v horolezectví. Jak příhodné pro muže, který se jednoho dne stane Glumem a King Kongem! A ještě na universitě také přičichl k divadlu; nejprve jako autor dekorací a osvětlovač, později přechází k drobným štěkům na jevišti, aby nakonec našel v herectví trvalé zaměstnání. Profesionálem se stává už v roce 1985, od kdy je členem lancasterského souboru Dukes Playhouse. Za dvacet let u divadla několikrát zazářil v Shakespearovi (Král Lear, Macbeth, ale také Iago v Othellovi), ztělesnil Macheatha v Brechtově Žebrácké opeře a je i vyhledávaným muzikálovým hercem (ústřední party v Kabaretu a v Někdo to rád horké). K jeho nejvýraznějším působištím patří kromě Royal Exchange Theatre v Manchesteru, na jehož scéně se objevoval po mnoho sezon, také londýnská divadla Old Vic a Royal Court Theatre.
V televizi a ve filmu Andy Serkis působí už od konce osmdesátých let, už od počátku zde však nemá na růžích ustláno. Z miniroliček jen obtížně přechází aspoň do titulků. Výrazně se zapsal například v krimi Grushko (1993) nebo v gangsterské sérii Finney (1994). Asi nepřekvapí, že ztělesňoval především kreatury všech druhů a rozměrů, od křiváků až po zjizvence. Za všechny jmenujme třeba sociální drama Stella Does Tricks (1996) o mladé glasgowské prostitutce (Kelly Macdonaldová) nebo hořkou romanci Loop (1997).
Prvním režisérem, jemuž se podařilo posunout Serkisovu filmovou kariéru, byl až Mike Leigh. U něj Serkis ztělesnil neodbytného pana Evanse v portrétu dvou soudobých Londýňanek Na vážno (1997). Ale taky si zopakoval svůj divadelní part choreografa Johna D'Aubana v Leighově rozmarné dobové komedii Topsy-Turvy (1999). Jejími hrdiny byli světoznámí autoři operetek Gilbert a Sullivan. Zároveň se ale Serkis s koncem tisíciletí prosadil i do dalších viditelných úloh: byl barbarským Billem Sykesem v televizním Oliveru Twistovi (1999), básníkem Johnem Thelwallem v historickém dramatu Pandaemonium (2000) nebo jedním z vojínů ve válečném hororu Mrtvá hlídka (2002). A výrazně na sebe upozornil ve Winterbottomově Nonstop párty (2002), když ztvárnil hudebního producenta Martina Hannetta, toho času ve svém pijáckém období. Zejména jeho otrhaní zuřivci se pomalu stávali pamětihodnou tváří britského filmu.
Právě v té chvíli si režisér Peter Jackson volí Andyho Serkise do role zrůdného Gluma, zoufale bažícího po mocném Prstenu. Protože však měla postava vzniknout za pomoci počítače, Serkisovou úlohou je „pouze“ svého hrdinu předehrávat a později jej namluvit v dabingovém studiu. Na plátně jsme jej zahlédnout neměli (to se změnilo až ve třetím dílu trilogie), přesto si nakonec za svou hlasovou a pohybovou kreaci vysloužil uznání kritiky i obdiv fanoušků. I jeho zásluhou se Glum nestal pouhým monstrem, ale lítost vzbuzujícím stvořením, jenž se omylem připletl do velké hry mocných. Za své oddané služby filmu a Jacksonovi byl Serkis odměněn jednou ze dvou kopií Prstenu, které byly používány při natáčení – tu druhou má ve vlastnictví Elijah Wood. Když pak režisér Jackson přichystal další velkofilm s digitálním hrdinou, King Konga (2005), volba jeho hereckého představitele byla dopředu jasná. Vedle výpomoci trikařským specialistům se ale Serkis objevil i před kamerami, když si ve filmu zahrál kuchaře Lumpyho.
Jen co se Andy Serkis proslavil, začal být pravidelně užíván v komických úložkách, které by na jeho působení v Pánovi prstenů upomněli – němý zabiják pan Škleb v bondovské komedii Strombreaker (2006) je toho nejjasnějším příkladem. Serkis na sebe ale upozornil také animovaným snímkem Spláchnutej (2006), když namluvil afektovaného krysáka Spikea. Nyní jej můžeme spatřit v historickém thrilleru Dokonalý trik (2006), kde představuje pobočníka vynálezce Nikoly Tesly (David Bowie). Naopak příležitosti důsledněji představit svůj komediální talent měl Serkis jenom poskrovnu. Za zmínku stojí snad jedině šéf ústřední hrdinky z veselohry Přes noc třicítkou (2004) a krátký Standing Room Only (2004), kde si mohl vyzkoušet dokonce trojroli.
Rok 2007 se má pro Andyho Serkise stát průlomovým. Chtěl by se letos přesunout za kameru a stát se rovněž filmovým režisérem (zatím má na kontě pouze krátký snímek Snake, 2001). V těchto chvílích má rozpracované hned dva celovečerní projekty, drogové drama Addict a biografii vynálezce a fotografa Eadwearda Muybridge Freezing Time.
