Clint Eastwood se narodil roku 1930 do chudé sanfranciské rodiny, která nenabízela příliš velkou životní perspektivu, takže už ve svých dvaceti letech se Clint musel živit, jak jen to šlo. Hrál po barech na piano, dělal plaveckého instruktora a v Oregonu se na čas živil jako dřevorubec. Protože byl však přeci jen o něco ambicióznější než většina jeho předků, nastoupil na studium obchodu v Los Angeles City College, kde se také nadchl pro film a začal se ucházet o filmové role. Výsledky se dostavily celkem brzo, Clint získával řadu štěků a roliček v béčkových sci-fi filmech typických pro padesátá léta.
Filmaři si brzy povšimli jeho „drsňácké“ image, včetně obličeje tvrdých rysů, a začali mu nabízet podstatně zajímavější role. V roce 1964 skončil v područí italského režiséra Serge Leoneho a dostal se k westernovým snímkům jako Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý a Pověste je výš. Snímky se brzy staly velmi populární a dodnes mají statut kultovní podívané. Eastwood si western zamiloval a zatoužil nějaký režírovat.
Na otestování svých schopností musel nejdříve natočit thriller ze současnosti Zahrajte mi „MISTY“ o rádiovém diskžokeji, kterého začne nepříjemně obtěžovat jeho fanoušek. O dva roky později už mohl odpískat klapku svému prvnímu westernu Tulák z širých plání. Westernové filmy Clintovi přinesly nejvíce ocenění (především ve formě dvou Oscarů za snímek Nesmiřitelní) jak od diváků, tak i kritiky, ale nezůstal zaškatulkovaný jen v tomto žánru. Točil akční snímky (Železný stisk, Náhlý úder, Firefox), dobrodružné podívané (Bílý lovec, černé srdce, Vražda na Eigeru) a velkého uznání dosáhl v oblasti dramatu (Madisonské mosty, Dokonalý svět, Bird).
Samozřejmě se dopustil i nějakých přehmatů. Ten první a poměrně zásadní je fakt, že Clint s oblibou ve svých filmem až příliš zvýrazňuje svoji roli i na úkor ostatních herců, což se mu stalo osudné např. u Absolutní moci, kde ho s klidem přehrával Gene Hackman. V tomtéž roce se podobnou chybu rozhodl nezopakovat dvakrát a ve filmu Půlnoc v zahradě dobra a zla vůbec nehrál – snímku to moc nepomohlo a všemožně propadl. Dalších chybným aspektem jeho tvorby je časté komediální dobarvování některých jeho snímků, na tom pohořel např. u Náhlého úderu nebo Zelenáče. Párkrát šáhl i po špatném scénáři, např. Honky TonkMan, nicméně při pohledu na jeho úspěchy je přeci jen to horší hodně zastíněno.
Tulák z širých plání (1973)
První Clintův režijní western je postavený na okoukaném, ale přesto zábavném tématu. Pro Clinta zcela typická postava tajemného pistolníka přichází do zapadlého městečka ověšeného jedním podivným tajemstvím. Protože se „Tulák“ dostane do konfliktu s trojicí pistolníků, nebude nouze o řadu přestřelek, které Clint zvládá mistrovsky. O dva roky později točí další western – Psanec Josey Wales, který už je minimálně o třídu horší.
Bledý jezdec (1985)
Protože se Clintovi moc nezadařilo s řadou akčních snímků a komedií, které v období 12 let režíroval, vrátil se na půdu nejúrodnější – western. Opět klasický příběh pistolníka Preachera, který se rozhodne chránit hornické městečko od nájezdu banditů, už nikoho nepřekvapí. Clintovi se to opět moc povedlo – skvělá atmosféra, solidní western a jeden z posledních hitů tohoto žánru, kterému bylo za krátko odpískáno a dostalo se mu dočasného oživení až režijním debutem Kevina Costnera Tanec s vlky a dalších Clintovým hitem Nesmiřitelní...
Bojové nasazení (1986)
I o rok později se Clintovi povedlo zabodovat. Snímek na pomezí válečného dramatu a akce se těšil dobrému hodnocení u kritiků i diváků. Veterán z Korejské a Vietnamské války, seržant Tom Higway, se vrací do Spojených Států a odpočívá ve službě vojenského instruktora. Na dveře ale klepe vpád amerických vojsk do Grenady a tehdy se ověří schopnosti Higwayových nových svěřenců i odolnost jeho starých „jizev“ z nepříjemných válečných zkušeností...
Bird (1988)
Dramatický příběh vypráví o legendárním jazzovém saxofonistovi Charlie Parkerovi. Jako nicka přichází do New Yorku, ale díky svému geniálnímu hráčství si získá obdiv a slávu, kterou neustojí a relativně brzy se začne utápět v drogách. Jeden z mála filmů, kde Clinta natolik pohltila cizí postava, že sám sebe do filmu neobsadil a věnoval se jen a jen ji. Díky tomu vynikne perfektní výkon Foresta Whitakera (Zlatá palma v Cannes) v roli Charlieho Parkera. Něco podobného a opět velmi úspěšně zopakoval s Meryl Streep v Madisonských mostech a Kevinem Costnerem v Dokonalém světě.
Nesmiřitelní (1992)
Tak naturalistický pohled na Divoký západ jako Clint snad ještě žádný jiný filmař pro diváky nezprostředkoval. „Bývalý“ pistolník Munny (Clint) se dá dohromady se svým někdejším parťákem Loganem (Morgan Freeman) a vydají se po stopách několika násilníku, kteří v místním „bordelu“ pořezaly jednu z prostitutek a za likvidaci ostatních vypsali vysokou odměnu. Nesmiřitelní se staly nejuznávanějším Clintovým filmem vůbec, diváky i kritiky často bývá označován jako nejpodstatnější western všech dob. Mlčet nezůstala ani akademie – dva Oscary získal Clint (nejlepší film, nejlepší režie), dalšího pak Gene Hackman (nejlepší vedlejší role) a Joel Cox (nejlepší střih). Dalších pět nominací už zůstalo neproměněno. Tento úspěch na Oscarech Clintovi zpětně Akademie oplatila tak, že další jeho vynikající snímky Dokonalý svět a Madisonské mosty téměř přehlédla.
Clintův kriminální thriller Tajemná řeka se těšil zájmu diváků v Cannes a čtenáři databáze IMDb ho zařadili mezi 250 nejlepších filmů všech dob. Za film z boxerského prostředí Million Dollar Baby, který spoluprodukoval, režíroval a hrál v něm jednu z hlavních rolí, získal Oscary za nejlepší film roku 2004 i za režii. Také další jeho režijní počiny slaví divácké i kritické úspěchy. V roce 2006 Eastwood připravil dvě paralelní válečná dramata, která pohlížejí na jednu z klíčových bitev druhé světové války, jež se odehrála na tichomořském ostrovu Iwo Jima. Snímek Vlajky našich otců sleduje postup amerických dobyvatelů, Dopisy z Iwo Jimy ukazují osudy japonských obránců. Do historie se jako režisér vrací také krimidramatem Výměna (2008) - sleduje v něm příběh matky-samoživitelky (Angelina Jolie), jež neúnavně pátrá po svém uneseném synkovi. Z deklamovaného hereckého důchodu se vrátil ve svém dalším režijním počinu - Gran Torino (2008); se svým typicky striktním výrazem zde zosobnil muže ze starých časů, válečného veterána Walta, jenž nelibě sleduje úpadek společenských hodnot.
