"Skuteční superhrdinové" oproti svým románovým/komiksovým/filmovým souputníkům nepořádají šílené hony na zloduchy, a jejich občasné údery jsou rovněž omezeny fyzikálními i legislativními zákony. To však neznamená, že je jejich koníček bezvýznamný. Na nejzákladnější úrovni jde o jedince v roztodivných maskách, kteří svých komunitám obvykle přispívají prospěšnými prácemi. To obvykle znamená distribuování jídla bezdomovcům, darování krve, vylepování letáků pohřešovaných osob a podobné aktivity. U některých pak činnost okrajově zasahuje i do "domobrany" či sousedských hlídek, konkrétní výjimky z pravidla si však ještě probereme. Obecně mají superhrdinové i svou zastřešující organizaci s prozaickým názvem Real Life Super Heroes.

Kostýmoví superhrdinové „nižší úrovně“ jsou tak jakousi novou formou občanských aktivistů, která vznikla v několika posledních letech díky všeobecnému rozmachu komiksových filmů. Jedním příkladem z mnoha je třeba Citizen Prime, který veřejnost poučuje o rizicích drogové závislosti, či třeba newyorský Dark Guardian, který se čas od času dostane do konfrontace i s drogovým dealerem. Jeho tajnou zbraní je na něj křičet.  Ale nepředbíhejme se – na drsnější řízky teprve dojde.

zdroj: tisková zpráva

Fenomén“ skutečných superhrdinů“ má totiž pro osvícenské organizace především reklamní potenciál. Princip je stejný jako v případě amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC), jenž má skutečný plán obrany proti zombie infekci – nikoliv však proto, že by doopravdy vyhlíželo návrat nebožtíků, nýbrž z důvodů publicity. Zombies jsou v kurzu a veřejnost na ně slyší, přičemž teoretická reakce CDC proti nim je de facto totožná s reakcí reakce proti jiným druhům existujících pohrom. Fiktivní monstra využitá v popularizaci tak mohou dost dobře veřejnost připravit na skutečná rizika.

U reálných superhrdinů je to podobné – pro různé nezískové organizace je snazší získat finance na šíření potravinové pomoci, pokud jim s tím pomáhá superhrdina. Není ostatně náhodou, že jediným českým "reálným superhrdinou" byl SuperVáclav, alias reklamní kampaň na jistého poskytovatele internetového hostingu...

Pár správných chlapů

Slíbili jsme však ukázku několika reálných "reálných superhrdinů", tedy těch, kteří se zaměřují více na boj se zločinem a méně na roznášení polívek. Začít můžeme nebo třeba třicetiletým Britem, který si říká Shadow. Ten de facto funguje jako mix mezi pochůzkářem a svědkem, a v případě objevení kriminálního činu jej ihned nahlásí legitimním strážcům zákona (sám je prý schopen se ubránit napadení, kdyby na to došlo).  Podobných příklad však přibývá. Takový New York má celou skvadru „vigilantů“, kteří se po nocích snaží zabránit zločinům z nenávisti páchaným v oblasti Greenwich Village. Jména členů útvaru zní Spyder, Spectre, Dark Guardian a Zero.

zdroj: tisková zpráva

Z podobného ranku je i Phoenix Jones, který už vyloženě vyhledává konflikty, jenž se s různou efektivitou následně snaží hasit. Občas se tak dočká posprejování pepřákem, je mu hrozeno zbraní a dojde i na nějaký ten zlomený nos. Phoenix Jones je však vybaven neprůstřelnou vestou, taserem i výcvikem profesionálního wrestlingového zápasníka. Navíc vede organizaci Rain City Superheroes, jejíchž deset členů má v merku ochranu obyvatel Seattlu. Jones říká, že záchranu lidí měl za koníčka ještě předtím, než navléhl kostým – lidé ho však poznávali i za denního světla. K celé aktivitě ho neinspirovaly stránky Batmana, nýbrž dávná příhoda, kdy se sám ocitl v roli oběti přepadení. Když později zjistil, že scéně přihlíželo hned několik svědků, nikdo z nich mu však nepomohl, rozhodl se s tím něco udělat.

Zdaleka nejtajemnějším případem maskovaného zachránce je však událost z roku 2007. Dvojice detektivů v městečku South Shields se tehdy dostala pod útok místního gangu, v jehož výzbroji byly nože a řetězy. Situaci zjevně sledoval místní "superhrdina" s přezdívkou The Flashing Brigade, který oběma policistům pomohl – začal gangu hrozit svou katanou, a překvapení násilníci se následně rozprchli. O Flashing Blade však nikdy dále neslyšel, je proto otázkou, nakolik je událost skutečná a nakolik jde o báchorku.

zdroj: tisková zpráva

Ať už tak jsou „skuteční superhrdinové“ spíše přehlídkou dobrých lhářů či efektně nastrojenými čumily, ve světě filmu mají bezkonkurenčně nejblíže právě těm z KickAss. Právě proto doufejme, že se jim vyhnou stejné peripetie, jaké na stříbrném plátně potkaly hrdiny Kick-Ass 2.

zdroj: Archiv