Diváky pozdravili také herci Karel Roden, Zuzana Kronerová, Andrej Hryc, Jan Hrušínský a dále například producenti Karel Dirka, Jan Kuděla, Pavel Nový a kameraman Alexander Šurkala.
"Byla to skvělá práce s výborným týmem lidí," řekl Waschke, který z plátna mluví česky. Scénář, pod jehož jedenáctou verzí je podepsán Wolfgang Limmer, vznikl na základě skutečných událostí. Odehrává se v malé vesnici v Sudetech mezi rokem mnichovské dohody 1938 a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Podle Herze ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci, neboť krutosti, které je provázely, zůstávají dodnes tabu.
Scénář vychází z románu spisovatele Josefa Urbana. Hubert Habermann byl mlynář ze severomoravského Bludova. Byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně. S některými se úzce přátelil, mluvil česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Za války některým Čechům pomáhal. Po osvobození zmizel; ukázalo se, že byl v květnu 1945 zavražděn. Vražda nebyla nikdy řádně objasněna, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi po válce odsunuta.
"Nemá se oplácet zlé zlým. I proto vyhnání Němců po válce nebylo důstojné českého národa. Byly tam msty, obava z toho, že Němci věděli, kdo je udavač, byl tam i majetek. Tato příkoří nebyla nikdy odčiněna," řekl ČTK režisér, který snímek považuje za částečné vyrovnání se s minulostí.
Proto ve filmu ponechal i scénu, ve které kněz říká jednomu z hitlerovců, aby se ve Vatikánu obrátil na pátera Hudala, který zařídí jeho odvoz do Argentiny. "To byl trošku boj, zvláště s bavorskou stranou, neboť Bavorsko je katolickou zemí," dodal režisér, který mnohokrát upravoval scénář. Jako dítě prošel koncentračním táborem Sachsenhausen. I proto chtěl, aby se v odjíždějícím transportu na plátně objevila žena hlavního hrdiny s křížkem na krku a s židovskou hvězdou na hrudi.
"Lidé jsou všude stejní, rozumný člověk proti tomu nemůže mít námitky," komentoval to Roden před časem na tiskové konferenci. I podle Jana Hrušínského zůstane otázka, jak oplácet zlo, dlouho nevyřešena. "Nejsem si jist, zda vám mohu v souvislosti s tímto tématem popřát příjemný večer," řekl Hrušínský premiérovému publiku.
Podle německého producenta Karla Dirky nejde jen o otázku, jak se chovali Češi nebo Němci za války a po ní. "Jde o charakterovou stránku člověka, která nemá s nacionalismem ani fašismem nic společného. Když je charakter lidí narušený, může to mít fatální důsledky. Vypjatá doba pak jen ještě víc umožňuje lidské zlobě vyvřít," dodal.
Herz udělal dvě filmové verze - českou s německými titulky a německou s titulky v češtině. Začátkem ledna bude Habermannův mlýn uveden v německé a rakouské distribuci, už v listopadu se má objevit v amerických kinech. Podle producenta Jana Kuděly přispěla česká strana do 87milionového rozpočtu 33 miliony, téměř třetinu pokryl grant fondu kinematografie.
