Nejlepší: Mrtvá nevěsta
Tim Burton se poprvé proslavil svými přehršle extravagantními filmy pohybujícími se kdesi mezi animovanou pohádkou a brutálním hororem. Za průlom lze označit populární filmy Beetlejuice (1988), často opomínaný Batman (1989) a samozřejmě i Střihorukého Edwarda (1990). Silně proto překvapí, že u kritiků nejvíce vítězí jeho Mrtvá nevěsta až z roku 2005. Nechybí ji sice makabróznost Burtonových začátků, v jeho tvorbě po roce 2000 právě tyto ale obvykle chybí. U diváků je tomu o něco očekávatelněji – Beetlejuice je jejich druhou nejoblíbenější "burtonovkou", Edward pak rovnou třetí, Mrtvá nevěsta se pak ztrácí kdesi v šumu. Občas se však kritici a diváci vzácně shodnou.
Nejhorší: Planeta opic
Ještě než značku Planeta opic úspěšně rebootoval snímek Zrození Planety opic z roku 2012, pokusil se o totéž Tim Burton ve všemi ignorovaném remaku z roku 2001. Bylo to snad poprvé, co opustil svou signaturu pološílených kulis a vysoce originální zápletky a vsadil na konzervativní blockbusterovou režii. Výsledkem byl film, který sice zadaptoval knižní předlohu nejvěrněji ze všech v dané značce (resp. především její konec), nepříjemně však překvapil jak fanoušky opičí série, tak i Burtonovy diváky. Planeta opic má zdaleka nejhorší hodnocení jak od kritiků, tak i diváků.
Nejlepší: Ed Wood
Pomineme-li už zmíněného a mnohem známějšího Střihorukého Edwarda, nejvíce si kritici v Burtonových počátcích oblíbili životopisný film Ed Wood popisující život stejnojmenného céčkového filmaře. Dokonce i diváci jsou na tom podobně – Ed Wood je jejich čtvrtý nejoblíbenější Burtonův film. Ironií osudu přitom šlo o Burtonův první propadák. Navzdory pouhému osmnáctimilionovému rozpočtu film v USA nevydělal ani šest milionů dolarů.
Po Ed Wood šlo hodnocení už podstatně níže. Sousedící Mars útočí! má jen o fous lepší hodnocení, společně s ním však celá druhá polovina 90. let (Planeta opic 2001). Celá éra ukazuje na značné Burtonovo tápání po jeho počátečním úspěchu, nikoliv nepodobné nynějšímu poklesu kvality. Jeho tehdejší cyklus deprese vlastně skončil až s Velkou rybou v roce 2003.
Kontroverzní: Velká ryba
Že souhrnná hodnocení nemohou vždy fungovat stoprocentně, ukazuje právě film, který lze kvalitativně označit za Burtonův comeback. Vlídná Velká ryba v sobě spojuje poetiku připomínající spíše Wese Andersona a Burtonovu fantazii a výsledkem je dokonalé pohádkové vyprávění o jednom fantastickém, ač možná do značné míry vysněném životě. U kritiků se ale dobová hodnocení Velké ryby pohybují sotva nad průměrem, jde však o úplně nejvíce nejoblíbenější Burtonův filmu podle diváků. Dokonce více než Beetlejuice.
I Burtonův "druhý dech", nastartovaný právě Velkou rybou, se ale časem opotřeboval – nejpozději po Alence v říši divů se kritikům, a po Temných stínech i divákům, začal znovu přejídat. Snad se však bude historie opakovat jako po Burtonově krizi mezi lety 1995 a 2003. Na konec letošního roku sice ještě plánuje adaptaci provařeného Pinocchia, příští rok by však rád rovněž natočil populární a náležitě obskurní hororovou knihu Sirotčinec paní Peregrinové. Ani to ale nemusí být jeho tápání konec, ve vzduchu totiž visí i nikým nevyžádané pokračování Beetlejuice.
