Pokud bylo 20. století nerozlučně spjato s postavou Alberta Einsteina, století 21. podobně formuje Stephen Hawking, geniální astrofyzik upoutaný na kolečkové křeslo. Snad ani tak nejde o Hawkingovy teorie - ty se zabývají vzdálenými černými děrami a ačkoliv mají přímý vztah i na částicovou fyziku študovanou ve švýcarském CERNu, jejich dopadů na každodenní život si hned tak zřejmě nepovšimneme. Podobně jako tomu bylo v případě Einsteinovy teorie relativity, chce se dodat.

zdroj: Cinemart

Spíše než každodenností obě persony fascinují popisem vzdálených končin a kosmických možností - ozvěny Einsteina se projevily i na zápletce takové Planety opic (odlišný věk astronauta k domovské planetě), v tomto kontextu je naopak Interstellar, motající se kolem mohutné černé díry, sci-fi v ranku Hawkingových teorií. V neposlední řadě nelze přehlédnout ani jejich vnější stránku. Zatímco rozcuchaný, bělovlasý Einstein na století ovlivnil obraz filmového vědce, na křeslo upoutaný Hawking neschopný mluvit, a přežívající tak výlučně díky objevům vědy, formuje obraz vědce nového.

zdroj: tisková zpráva

Oproti Einsteinovi však Hawking mnohem lépe pracuje se svým veřejným obrazem. Když se v roce 2000 "objevil" v epizodě Futuramy, popřípadě už o rok dříve i v Simpsonech, bylo to bráno jako překvapivé a originální zapojení akademika do populární kultury. Do dnešních dnů si však Hawking připsal desítky dalších vystoupení, naposledy ve zjevně komediálním skeči talkshow Johna Olivera. Dokonce se nedávno nechal slyšet, že by si chtěl zahrát padoucha v libovolné budoucí Bondovce. Život superstar se zdá být logickým završením jeho kariéry a v tomto kontextu je s podivem, že se Hawkingův životopis objevuje teprve nyní.

Selektivní historie?

Filmová Teorie všeho se na jeho život dívá optikou Hawkingova boje s jeho nepřehlédnutelným onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou, chorobou degenerující nervový systém. Poprvé mu byla diagnostikována už ve 21 letech, krátce před jeho první svatbou, přičemž prognóza lékařů mu dávala maximálně dva roky života. Romantizující zápletka Teorie života říká, že nejtěžší období Hawking přečkal právě díky lásce k nastávající manželce Jane Wilde.

zdroj: tisková zpráva

Teorie všeho proto nejvíce postihuje Hawkingovo kritické mládí. Ústředního vědce proto ztvárnil Eddie Redmayne (Bídníci), jeho nastávající Jane pak Felicity Jones (Northangerské opatství). Film v režii doposud solidního ale nepříliš viděného Jamese Marshe (Shadow Dancer, Vraždy v Yorkshiru) zjevně s tématech zachází řemeslně zručně. Teorie všeho se ostatně dočkala hned pěti nominací na Oscara - za hlavní mužskou i ženskou roli, za hudbu, za nejlepší film i za scénář. Ten je pak inspirován právě autobiografií Jane Wilde - její čtenáři se ale po projekci s fanoušky filmu možná hlasitě poperou.

Skutečností, kterou film totiž zřejmě nebude dlouze rozpitvávat, je pozdější rozvod Hawkinga s Jane Wilde. Slavný fyzik ji dal v 1995 košem pro dlouhodobé neshody, a opustil ji přitom pro Elaine Masonovou, s níž se rozvedl o 11 let na to, bude historikům filmové pokoukání na Hawkingovo mládí zřejmě dost kazit, budou se s ním ale muset popasovat. Nechme se však překvapit.