Jak je u MacFarlana typické, premisou parodie Všechny cesty vedou do hrobu je ukazování příhod mamánkovského pasáka ovcí Alberta (MacFarlane sám) v době Divokého západu, kdy spíše než um prokrastinace letí znalost střelby z koltů. Pro Alberta se tahle dovednost náhle stává nezbytnou, neomaleně totiž vyzve na souboj padoucha s tváří Neila Patricka Harrise (Barney z Jak jsem poznal vaši matku) a díky své zadané učitelce střelby Charlize Theron si na něho brzy posvítí i její přítel, poslední akční hrdina Liam Neeson...
Vzhledem k MacFarlanově stylu si můžeme být jistí, že se to neobejde bez hromady vulgarit, vtípků a nezbytných absurdních scén. Jeho předešlý film a zároveň debut na poli hraných filmů se totiž jmenoval Ted. Kdo si na něj vzpomene, vybaví se mu story o dospělém Marku Wahlbergovi a jeho cynickém oživlém medvídkovi, v níž se zrcadlily zápletky mluvícího psa Briana z Griffinových. Mohlo by se zdát, že Seth MacFarlane tak vlastně platí za vcelku normálního tvůrce sprosťáren – Ted je ostatně nejvýdělečnější mládeži nepřístupnou komedií vůbec. Tak snadné to ale nebude.
Mýlil by se totiž ten, kdo by však měl MacFarlana za průměrného "dlaždiče", který toči co možná nejvíce fekální filmové prožitky. Podobně jako v případě South Parku má i MacFarlane bohatou historii v satiře na různé společenské nebo kulturní projevy skrze svůj animovaný seriál Griffinovi, stejně jako animák American Dad!, jehož je spoluautorem. V obou krom režie namlouvání a psaní scénáře rovněž sám "hraje", namlouvá řadu postav. A především, poslední rok paradoxně přinesl zcela nový a diametrálně odlišný film z MacFarlanovy produkce – dokumentární cyklus, k němuž zval dokonce sám prezident Obama.
Raketový start
MacFarlane měl solidně naběhnuto už v mládí. Tenhle "Orson Wells animáků" se hned po studiích animace úspěšně vloudil do přízně televize Hanna-Barbera, kde se podílel na psaní scénářů i kreslení slovutných dětských animáků jako Dexterova laboratoř nebo Johnny Bravo. Při druhém jmenovaném potkal několik lidí, s nimi posléze nabídli televizi Fox – ještě pracujíc v Hanna-Barbera – navrhl seriál Family Guy, tedy později počeštěné Griffinovy. Po vyjednávacích tanečních Fox na jeho nápad nakonec kývl a udělil mu status výkonného producenta. S věkem 24 let byl MacFarlane nejmladším producentem v celé televizi Fox!
Animace nakonec MacFarlane procpala nejen k tvorbě Griffinových a skrze jejich úspěch i k tvorbě Teda a Všechny cesty vedou do hrobu, ale rovněž způsobila, že se podílel na tvorbě dokumentárního eposu Kosmos: Časoprostorová odysea. Krom hraných pasáží je zde totiž rovněž průtoková spotřeba počítačově i „klasicky“ kreslených scén. Cyklus prozatím skrze 13 dílů provází řadou vědeckých témat od vzniku Země pro globální oteplování, provázím jím přitom další slavný popularizátor vědy Neil DeGrasse Tyson. Původní Kosmos z roku 1980 byl dílem veleslavného popularizátora Carla Sagana (na jeho motivy byl například natočen sci-fi film Kontakt), nynější série v MacFarlanově produkci tak musí dostat skutečně velkému očekávání. I pro slávu původního Kosmosu ostatně první díl nové série uvedl projev prezidenta Baracka Obamy.
Všechny cesty vedou do hrobu se prozatím nedočkaly přehršle oslnivých prvních dojmů, podobně však kritika reagovala i na projekce Teda. Je možná jenom otázkou času, než se ucho MacFarlanovy kariéry utrhne – při jeho nynější pozici na trůnu komiky i seriózní popularizace vědy by však bylo s podivem, kdyby k tomu došlo právě teď.
