Jak byste charakterizovala postavu Lenky, kterou hrajete? Je Vám blízká?
Postava Lenky mi vyhovovala. Je to vesnická holka, která je v dívčí partě jejich velitelkou. I já jsem ve skutečnosti vůdčí typ, takže mi to nedělalo moc problémy. Ne že bych tam všem poroučela a rozkazovala, ale holky jsem spíš ve své roli povzbuzovala, a tak. Cítila jsem se v té roli dobře a bavilo mě to.
Díky Česko hledá Superstar jste už určitě zvyklá vystupovat před spoustou lidí. Přesto, měla jste před prvním natáčecím dnem a během natáčení trému? A jak se Vám hrálo s Vašimi filmovými partnery?
Měla jsem obrovskou trému. Ale jen na začátku. Měla jsem strach, protože jsem přišla v první natáčecí den na plac a ostatní, jak holky tak kluci, měli za sebou už nějaký natáčení. Nevěděla jsem, jak mě přijmou a jestli na mě nebudou koukat jako na tu blbou nánu ze SUPERSTAR. Naopak jsem pak byla příjemně překvapená, když se se mnou holky daly hned do řeči a bylo to absolutně uvolněný. Jsou fantastický a udržujem kontakt doposud.
Co pro Vás bylo během celého natáčení úplně nejtěžší?
Nejtěžší? Najednou mi přišlo, že všechno. Byl to první film, první taková zkušenost... Teď nevím. To se nedá takhle říct. Bylo to fajn a po první klapce jsem se přestala stresovat, takže to pak šlo jak po másle.
Psala jste si někdy deníček? Kdybyste si měla psát deníček z natáčení Panic je nanic, co bychom se v něm dočetli?
No, když jsem někdy vůbec začala, tak mi to vydrželo tři dny. Nebavilo mě to. Nikdy jsem to nevydržela. Vždycky jsem se radši vyzpovídala kámošce než deníčku, který mi nemůže odpovědět a poradit.... Ale kdybych psala deník v průběhu natáčení, tak se dočtete: Milý deníčku, dnes jsem šla spát v šest hodin ráno. Nebo: To jsem zase já, bylo to super, už se nemůžu dočkat premiéry!!!
Co Vám na natáčení nejvíc vadilo?
Nic. Fakt, že ne. To, že jsme třeba točili nočky v zimě a měli hrát krásnou teplou letní noc, nebylo zrovna nejúžasnější, ale k tomu to prostě patří a pak mi došlo, že to má taky svoje kouzlo...
Musela jste kvůli roli podstoupit něco neobvyklého?
Neobvyklého.... Museli jsme hrát opilí, ale překvapivě nám to šlo výborně (smích). Tedy, řekla bych...
Postava Lenky velmi lpí na svém upraveném vzhledu, vlasech… Jak je to s Vámi? Experimentujete hodně se svou vizáží?
Já o sebe taky ráda pečuju. Ale to asi každá holka a ženská, ne? Ne přehnaně a být závislá na make-upu a laku na vlasy, ale tak nějak v pohodě. Abysme se líbily, že? Nerada dělám velké experimenty s vizáží, ale změny mám ráda. Proto jsem zase blonďatá. Ať si každý myslí co chce, je to moje hlava a baví mě to. A změna je život. Alespoň si mají lidé o čem špitat (smích).
Kdybyste si mohla vybrat, měla byste chuť zkusit si zahrát i nějakou jinou z rolí v tomto filmu?
Ani ne, tahle role mi opravdu vyhovovala. Je fakt, že mě lákájí i jiné role, ale v tomhle filmu ne.
Na co budete z tohoto natáčení nejvíce vzpomínat?
Na ty lidi. Byl to tak pohodový štáb. A ten catering! (smích) Prostě ta parta.
Diskutoval s Vámi režisér o jednotlivých scénách?
Určitě. Ivo Macharáček... srdcem i duší režisér jedna radost. Vše s námi projednával, před klapkou řekl co a jak, byla s ním sranda.... Není co dodat.
Podařilo se Vám některou zásadně změnit či ovlivnit svým nápadem či hláškou?
Ne. Nejsem asi taková. Něco jsme si tam s holkama přicmrndávali (smích), ale že bysme nějak zásadně měnili scénář, to ne.
Vybavíte si nějakou konkrétní situaci nebo scénu během natáčení, která Vás hodně pobavila a rozesmála?
Když jsme hráli svlíkací prší a převezli jsme s holkama kluky. Víc nemůžu prozradit... (smích).
Ve filmu máte několik milostných scén. Bylo pro Vás natáčení těchto scén obtížné? Přitahoval Vás některý z představitelů hlavních chlapeckých rolí?
Tak chtěla bych ujasnit, že o žádný velký milostný scény opravdu nešlo. To je to, co by lidi, zvlášť ti jízlivý, nepřekousli. Je fakt, že jsem tam měla scénu, kdy jsem musela svlíknout i podprdu, ale zase.... na plátně nebude skoro nic vidět. Nerada bych zklamala ty, kteří se na to těší, ale... (smích). To viděla jen ta nešťastná menšina potřebných lidí a ti z toho taky nic neměli (smích). Z těch kluků mě žádný nepřitahoval. Jsou to kamarádi, "kolegové“, a navíc mám doma toho svýho Kubu, a tak jsem neměla a ani nemám zapotřebí koukat po někom jiným.
Jaký typ kluků se Vám líbí?
Mám ráda pohodový a veselý lidi. A to Kuba splňuje, takže jsem taky v pohodě. Prostě kluk do pohody a nepohody. Vzhled pro mě není nejdůležitější. Je fakt, že ten člověk by mě měl imponovat, zajímat a mít charisma, ale to není o vnější kráse.
Jaké pro Vás bylo prožít prázdniny před kamerou?
Super, a nikdy na to nezapomenu. Nebyly to celé prázdniny. Bylo to čtrnáct dní a byly to krásné prázdniny.
Jaký je Váš oblíbený film?
Přece "Panic je nanic!" (smích) Teda, bude...
Co ráda děláte ve volném čase?
Ráda chodím s Jakubem ven. Máme rádi naše přátele, takže se snažíme, přestože jsme docela pracovně vytíženi, být i s nimi. Jsem za ně moc ráda, jsou to fajn a pohodoví lidé. A těším se na zimu na lyže. Jinak mám ráda kino, ráda maluju a tak.... Je toho víc, ale kdybych napsala, že mě baví žehlení, tak by mi to stejně málokdo uvěřil (smích).