Jít točit Batmana je hodně nevděčná práce. Trilogie Christophera Nolana patří, co se superhrdinských příběhů týče k absolutní špičce a obstojí i u lidí, co jinak komiksy nemusí. Pojetí Zacka Snydera zase bylo natolik jiné a natolik výrazné, že i přes fakt, že ho nedokázal dotáhnout do konce, zanechalo výrazný dojem. A Burtonův, respektive Schumacherův Batman se objevují v televizi dost často na to, aby se na ně nezapomnělo.
Batmanů vzniklo zkrátka tolik, že každý, kdo chce přijít s novým pojetím, moc dobře ví, že laťka je nastavená sakra vysoko, podobně jako třeba u Bondovek.
Matt Reeves to naštěstí věděl a jeho The Batman, ať už vám sedne, nebo ne, rozhodně nepůsobí jako film, který by se snažil kopírovat nějakého ze svých předchůdců a sebevědomě se pokouší jít vlastní a poměrně dost zajímavou cestou.
Reevesův, respektive Pattinsonův Batman působí v Gothamu už asi dva roky. Město prolezlé zločinem a korupcí potřebuje, aby v něm někdo dělal pořádek a místní lumpové jsou značně nervózní, když se na noční obloze rozzáří znak netopýra. Vědí, že se tím zásadně zvyšuje šance, že ze stínů vyleze magor, co jim zláme ruce a pak je pošle za mříže.
Jenže z Batmana jsou nervózní i policisté, kteří často nemají čisté svědomí, anebo si nejsou jisti, jestli můžou tomuhle maskovanému drsňákovi věřit. Teď se však situace komplikuje. V Gothamu začal maskovaný zabiják Riddler vraždit nejmocnější lidi z celého města. A nejenom že to vypadá, že nechce hned tak skončit, ale taky se zdá, že má s Batmanem vlastní plány.
Matt Reeves avizoval, že jeho The Batman bude jiný a jiný taky je. Velmi. Ve filmech obvykle tohohle hrdinu vídáme v akční poloze, v komiksové předloze je to ale stejnou měrou detektiv, jenž analyzuje stopy, vyslýchá podezřelé (a ty to občas pořádně zabolí) a jde po krku zločincům, kterým to mnohdy až nečekaně pálí.
A právě na těchto detektivních prvcích chtěl Reeves svoje pojetí Batmana postavit. Ne že by tu nebyla akce, pochopitelně dojde i na ni, ovšem tahle verze slavného superhrdiny má mnohem blíž k realitě. Když se na něj vrhnou tři protivníci, znamená to pro něj problém. Po Gothamu jezdí na motorce a jeho Batmobil je lehce vylepšené, v základu však pořád víceméně obyčejné auto. A když se motá po místě činu, půlka poldů přemýšlí o tom, jestli by ho neměla zatknout za to, že bere spravedlnost do vlastních rukou.
Je to poměrně osvěžující přístup, Reeves se navíc očividně inspiroval v drsných kriminálkách ze sedmdesátých let, takže Batman se občas chová jako Charles Bronson v Přání smrti. Vizuálně zase režisér vycházel ze špinavých thrillerů z let devadesátých, takže jeho komiksovka hodně připomíná třeba legendární Sedm.
V Gothamu prakticky pořád prší, v temných uličkách se všude válí odpadky a mezi nimi zlomení lidé, korupce nikoho nepřekvapuje, protože tak to v Gothamu prostě chodí a smrt, špína a deprese je všudypřítomná. Na rozdíl od například Burtonova Batmana je ovšem tahle deprese ukotvená v reálném světě, není stylizovaná a o to víc dovede být působivá.
Nový Batman zkrátka není hezká podívaná, ale dospělý, nepříjemný a krásně nehezký film. A občas realistický tak moc, že by fungoval skoro stejně, i kdyby v něm místo Batmana byl dejme tomu nějaký vysloužilý polda s brokovnicí.
Vypadá to krásně odpudivě, Reeves se předvedl s jednou z nejlepších automobilových honiček posledních let, Riddler je zajímavě pojatý záporák a Robert Pattinson vystřihl parádního Batmana. Sice taky vystřihl o dost horšího a méně zajímavého Bruce Waynea, ale to vzhledem k celkovému vyznění nakonec úplně nevadí.
Co vadí, je délka. Ne, nechci si stěžovat, že tři hodiny jsou hodně. Fakt to není málo, jenže tentokrát je potíž nečekaně v tom, že by to možná mělo být víc. Nebo spíš raději dva filmy, aby si člověk nepřeseděl zadek. V The Batman se toho zkrátka děje strašně moc a čím víc se The Batman blíží ke svému konci, tím je evidentnější, že si tvůrci ukousli příliš velké sousto a jednoduše nestíhají.
Vztah s Catwoman, mimochodem Zoë Kravitz je vynikající, by byl dost nosný na to, aby utáhl samostatný film. Bohužel tady se musí pádit dopředu, aby se stihl řešit i Riddler, mafie a další věci, takže Reeves musí spoustu potenciálně zajímavých scén uspěchat, aby všechno stihl. A nakonec se mu stejně občas stane, že třeba konkrétně ten Riddler na nějakou půlhodinu jakoby zcela zmizel ze scény, protože se prostě film musí zabývat něčím jiným. Je to škoda, všechny ty jednotlivé prvky jsou totiž opravdu hodně zajímavě vymyšlené i odrežírované, ale často zkrátka není čas na to, aby se jim tvůrci věnovali tak, jak by si zasloužily.
Celkově jde ale o zatraceně zajímavou podívanou a zatraceně zajímavé pojetí Batmana a já budu hodně rád, když se za pár let tvůrci vrátí s dvojkou. Dá se pochopit, že v prvním filmu chtěli předvést, nebo alespoň naznačit co největší množství možností, jaké jejich přístup nabízí. A dá se tedy i pochopit, že museli dělat kompromisy, které občas vedly k tomu, že ne všechno tu funguje tak dobře, jak by mohlo.
Na druhou stranu potenciál k tomu, že příště, kdy už budou moci zvolnit a jít ještě víc na dřeň a vytvořit ještě o kousek lepší podívanou, tu je obrovský. Ale už napoprvé odvedli zatraceně dobrou práci.
