Ang Lee patří k nejlepším a nejzajímavějším filmařům současnosti a o tom, že svou práci dělá dobře, svědčí i tři ceny Oscar. Lee má obrovský žánrový záběr a nemá problém s comicsovkou (Hulk), kostýmním dramatem (Rozum a cit), gay romancí (Zkrocená hora), wuxia fantasy (Tygr a drak) nebo čímkoliv jiným. Ale je to taky zatraceně velký hračička.
Jeho Pí a jeho život posunulo kvalitu CGI efektů o notný kus dopředu a v posledních letech se pokouší hrát si se 120fps, o němž rád mluví jako o budoucnosti kinematografie. A právě u Blížence to chtěl světu předvést, když mu to minule s protiválečným dramatem Ulička slávy nevyšlo. A podle mě mu to nevyšlo ani teď.
zdroj:
tisková zpráva
Blíženec má dlouholetou historii. Producent Jerry Bruckheimer ho chtěl točit už v devadesátých letech a příběh o stárnoucím zabijákovi, který zjistí, že mu jde po krku jeho vlastní klon, je rozhodně dost zajímavý. Chvilku se kolem projektu motali Nicolas Cage nebo třeba Sean Connery (ten v devadesátých letech bez problémů zvládl Skálu, tak proč ne tohle?), ale vždycky se narazilo na problém, že vizuální efekty zkrátka ještě nejsou na takové úrovni, aby bylo možné uvěřitelně digitálně omladit hereckou hvězdu. Dnes, v době, kdy filmový Glum slaví sedmnáct let, už to umíme, takže Blíženec konečně dostal šanci.
Děj se točí kolem Henryho Brogana, profesionálního zabijáka, jenž začíná přemýšlet o konci své kariéry. Padesát už mu bylo a cítí, že forma z mládí se pomalu vytrácí. Pořád ještě dovede trefit puškou člověka, který sedí v rychlovlaku, už to však není ono a Henry chce skončit. Jenže v téhle práci nejde jen tak dát výpověď a on to velmi rychle zjistí.
zdroj:
tisková zpráva
Nejdřív odhalí, že na něj má dohlížet sympatická agentka Danny, mnohem víc vrásek mu ovšem nadělá zabijácké komando. Sice jeho členy bez problémů zlikviduje, ale ví, že dřív nebo později se na jeho stopu dostanou další vrazi, a tak chce utéct. Jenže po jeho stopě se vydává další zabiják a tentokrát to vypadá, že by mohl být nad Henryho síly. Je mladší, silnější, rychlejší, nelítostný a vypadá přesně jako on před třiceti lety. Je to jeho vlastní klon. Ve vzájemném souboji dvou vrahů bude jeden sázet na zkušenosti, druhý na mládí. Co nakonec zvítězí?
Zápletka v sobě nezapře původ v devadesátých letech, ale vůbec to nevadí. Blíženec se nestydí za svoje béčkové kořeny a Ang Lee navíc zvládá akci perfektně. Honička na motorkách po uličkách Kolumbie je skvělá a přestřelky i bitky vypadají minimálně nadprůměrně. Lee svoje řemeslo zkrátka ovládá a v tomhle směru si není na co stěžovat.
zdroj:
tisková zpráva
Důležité ovšem je, že skvěle vypadá i Smith. Teď pochopitelně myslím toho mladého, který byl vytvořený komplet digitálně a fakt tak nevypadá. Ani když je na plátně sám, ani když se vedle něj postaví jeho živý protějšek. Asi by vám nedalo moc práce přesvědčit náhodné diváky, že ti dva jsou ve skutečnosti příbuzní. Jenže tu máme jeden problém.
Zatímco digitální Smith vypadá skvěle, všechno ostatní ne. I když možná trošku jinak, než byste čekali. Celý vizuál působí jako kombinace animačky z počítačové hry a nějaké argentinské telenovely. Nejpatrnější to je ve scénách v exteriérech, ale celkově je Blíženec ošklivý vlastně pořád.
Postavy vypadají spíš jako kreslené než živé, barvy jsou extrémně syté a výrazné a Blíženec je vizuálně vyčištění tak luxusně, že už ani nepřipomíná film a to, co se odehrává na plátně nepřipomíná skutečný svět. Dovedu si představit využití Leeho postupů o nějaké hardcore sci-fi z vesmíru, kde by byly desítky mimozemšťanů a podobně, ale u víceméně realistického filmu (nebo minimálně filmu z normálního světa) je tahle uměle vykonstruovaná dokonalost spíš na škodu a osobně mě to při sledování rušilo a v některých momentech až obtěžovalo.
Chápu, že Leeho na Blíženci nejvíc lákala možnost vyblbnout se se 120fps a novými technologiemi, osobně bych se však bez podobných filmů v budoucnu bez problémů obešel.
Přesto stojí tahle akční sci-fi za pozornost. Na jednu stranu nabízí solidní řemeslo, skvělého digismithe a fajn návrat k neškodně pitomoučkým akčním béčkům z dob minulých. Vedle toho však stojí za pozornost i Leeho neutuchající snaha o vytvoření vizuálu budoucnosti, která se tu úplně nepovedla, ale rozhodně není od věci se s ní seznámit. Ať už je opravdu jen prvním krokem k tomu, jak by mohly filmy za pár let vypadat, nebo jen nepovedeným experimentem.
