Na podzim dorazí akční comicsovka The King's Man: První mise a teď tu máme 1917, válečné drama, které nakonec získalo tři Oscary a mluví se o něm jako o jednom z nejpozoruhodnějších filmů posledních let. Alespoň co se týče kamery, ovšem o tom až za chvíli.
Příběh se odehrává ve Francii a točí se kolem dvou vojáků, kteří dostanou důležitou, avšak na první pohled nesplnitelnou misi. Schofield a Blake mají proklouznout přes nepřátelské území a doručit zprávu veliteli jednotky, jenž se chystá poslat stovky svých vojáků na smrt. Myslí si totiž, že Němci ustupují, netuší však, že jde o past a pokud sklapne, bude to masakr.
zdroj:
Vertical Entertainment
Proti Schofieldovi s Blakem stojí krutá realita války, ale především čas, a i když by raději seděli někde v bezpečí, rozkaz se musí splnit. Pro Blakea je to navíc osobní, protože jedním z mužů připravujících se na marný útok je jeho starší bratr. Zvládnou se dostat ke svým spolubojovníkům včas? A zvládnou vůbec přežít?
Režisér Sam Mendes, autor klasik jako Americká krása, Mariňák a posledních dvou bondovek, patří mezi nejzajímavější a nejvšestrannější filmaře současnosti a u 1917 to potvrzuje. Pokud jen trošku sledujete dění okolo filmu, nejspíš tušíte, že jeho výprava do zákopů první světové láká především na kameru.
Roger Deakins, dost možná nejvýznamnější kameraman hollywoodské historie, totiž spolu s Mendesem natočil tohle válečné peklo na jeden záběr... tedy nenatočil, to snad ani není fyzicky možné, ale díky chytrým trikům a kameramanským fíglům to celé vypadá, jako kdyby se v 1917 nestříhalo. Výsledkem je podívaná, která bere dech. Z louky plné květin se hrdinové přesouvají do zákopů, přímo na bojiště plné mrtvol, bláta a krys, brodí se přes řeku, ale třeba i bojují o život v hořící vesnici.
zdroj:
Vertical Entertainment
A vy máte pocit, že jim doslova dýcháte na záda. Blíž k válce jsme se v kině snad nikdy nedostali a intenzivnější a opravdovější to může být snad jen v případě, že by člověk skutečně musel vzít do ruky zbraň a vyrazit do boje. Na to, co Deakins s Mendesem vytvořili, se skvěle kouká a když si navíc člověk uvědomí, že film se odehrává prakticky celý v exteriérech a že všechny ty zákopy plné vojáků bylo potřeba doopravdy vykopat, není pochyb o tom, že ty Oscary získalo 1917 zaslouženě.
OK, takže kameru to má boží, jenže režisér Mendes je dost dobrý filmař na to, aby věděl, že jen s tím si nevystačí. Bylo by hloupé koukat se na jeho novinku jen jako na film, který skvěle vypadá a je „natočený na jeden záběr". Tohle válečné peklo by totiž stálo za pozornost i bez téhle vychytávky. Režisér si byl očividně moc dobře vědom toho, že snaha nestříhat bude znamenat problém při práci s emocemi. Tam by se možná nějaký střih hodil, lépe by gradovaly scény, a nakonec by to celé možná mohlo být napínavější a dojemnější, jenže Mendes místo jednotlivých momentů graduje celý film. Především skrze Schofielda.
zdroj:
Vertical Entertainment
Ten je zpočátku lehce cynický, vyměňuje medaile za víno (protože měl žízeň) a nejradši by byl doma s rodinou. Válka ho nezajímá a má jí plné zuby, chce splnit rozkaz a doufá, že přežije. To je všechno. I potenciálně emocionálně hodně silné scény jsou tak díky němu zpočátku poměrně... jaksi málo působivé. Protože jemu do značné míry na ničem krom přežití nezáleží. Jenže jak spolu s parťákem během své mise postupují, bojují o život a vidí všechny tváře válečných hrůz, něco se mění. Jak v Schofieldovi, tak v divákovi.
1917 dokáže velmi nenápadně zalézt pod kůži a v půlce si najednou člověk uvědomí, že už nekouká jen na to, jak je tenhle film natočený, spolu s hrdiny ovšem prožívá okamžiky děsu i krátké, ale o to intenzivnější momenty klidu a naděje, že v té vší hrůze se přeci jen schovává troška lidskosti a dobra, za které stojí za to bojovat. A na konci? Na konci budete Mendesovi zobat z ruky.
1917 je film, který klame tělem. Z technologicky a audiovizuálně revoluční podívané se mění v poctivé a skoro až klasické drama o obyčejném lidském hrdinství, hrůzách války, ale i naději a důvodech, kvůli nimž stojí za to bojovat a možná i zemřít. Rozemele vás na kusy.
