Pět filmů o vesmíru, kterými můžete doplnit oslavovanou Gravitaci

5. 10. 2013 9:00 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Pět filmů o vesmíru, kterými můžete doplnit oslavovanou Gravitaci zdroj: Archiv

Recenze jsou ve vzácné shodě – tento týden uváděný snímek Gravitace režiséra Alfonse Cuaróna se zařadí mezi nejlepší filmy tohoto roku a potěší jak milovníky fantastična, tak ty, kteří vyznávají přízemnější látky.

Gravitace začíná rutinní misí raketoplánu Explorer na pozemskou oběžnou dráhu, během nevzrušivé činnosti je však raketoplán náhle zasažen několika úlomky "kosmického smetí" a promptně zničen. Jeho destrukci přežije pouze dvojice astronautů Ryan Stoneová (Sandra Bullock) a Matt Kowalski (George Clooney), kteří zrovna ve skafandrech prováděli výstup do vesmíru. Se stovkami kilometrů pod sebou a nejasnou vizí na přežití oba přemýšlejí, jak se zachránit. Gravitace však není "sci-fi verzí 127 hodin", za níž byla před premiérou pokládána. Stoneovou a Kowalskiho totiž dále ohrožují úlomky, které zničily Explorer – a s každou další zničenou družicí jejich počet geometricky roste, až brzy zlikvidují všechny zbylé prostředky umožňující návrat na Zemi...

Gravitace zdroj: Archiv

Navzdory zasazení do vesmíru není Gravitace zasazená do žánru sci-fi, alespoň ne tak, jak si ho dnes představujeme – jako fantasmagorii plnou mimozemšťanů nebo alespoň nějakého toho nepravděpodobného technologického pokroku. Právě naopak – obtáčí svůj děj kolem kolize na nízké oběžné dráze, která vyvolá dominový efekt. S každým dalším zásahem roste počet úlomků, a ty ničí další a další družice v dosahu, až mohou v konečném důsledku lidstvu uzavřít brány vesmíru. Tento realistický scénář je znám jako Kesslerův efekt a odborníci se mu věnují už řadu let.

Gravitace se tak zařadila po bok hrstky dalších filmů, které cesty do vesmíru pojaly maximálně přesně, nebo alespoň s co nejmenší uměleckou licencí. A pro případ, že byste po Gravitaci měli chuť na "více téhož", vybrali jsme patero dalších celovečeráků, které zahřejí srdce každého gaučového astronauta...

Right Stuff

Film také známý v českém překladu jako Správná posádka – správně by měl být pojmenován jako "Správnej matroš", či podobně humpolácky. Right Stuff totiž popisuje počátky letů do vesmíru (americký program Mercury) jako činnost vyhrazenou pro několik málo zkušebních pilotů, hrstku odvážlivců, kteří mají jako jedni z mála onen "right stuff". Ve filmu zazářili nejlepší herci 80. let, hlavního geroje a de facto prvního skutečného astronauta Johna Glenna si pak střihl Ed Harris.

Right Stuff je doslova k prasknutí nadopovaný sympatickou macho atmosférou a všechny ty, z dnešního pohledu triviální, lety za hranice atmosféry v něm působí jako čarovný a děsivě rizikový podnik. Oproti většině jiných filmů je navíc Right Stuff popisem skutečných historických událostí – vlastně se dá snadno říct, že není lepšího snímku, který by řešil skutečnou historii dobývání kosmu.

TheRightStuff zdroj: Archiv

Apollo 13

Right Stuff má však ostrou konkurenci ve známějším titulu Apollo 13. I ten je řemeslným zpracováním skutečného letu, a i ten si dovolil ty menší odchylky od reality – paradoxně většinou v místech, které byste neočekávali. Autorská licence se totiž podepsala na konfliktu mezi astronauty Fredem Haisem (Bill Paxton) a Jackem Swigertem (Kevin Bacon), kteří se během filmové stopáže několikrát poštěkají, v reálu si však zachovali profesionální fazonu. Naopak scéna, při níž Marilyn Lovellová během sprchy ztratí snubní prsten, často označovaná za klišé, se dle memoárů velitele letu Jima Lovella skutečně odehrála…

Apollo 13 si díky umu Rona Howarda (ten shodou okolností nyní přichází s dalším historickým dramatem Rivalové) zachovala napětí, oproti Right Stuff či Gravitaci však vesmír přece jen reprezentovala trochu konvenčněji. Třešničkou spojující Gravitaci s Apollem 13 je ovšem jen skutečnost, že v obou filmech si pozemního vedoucího letu zahrál opět Ed Harris.

apollo20813 zdroj: Archiv

2001: Vesmírná odysea

Co by to bylo za seznam bez jednoho z nejznámějších zástupců kosmických filmů. 2001: Vesmírnou odyseu natočil Stanley Kubrick na motivy stejnojmenného sci-fi románu od A. C. Clarka – a ačkoliv je pevně zakotven v žánru vědecké fikce, jen málokterý snímek se odvážil vykreslit meziplanetární lety s tak brutální upřímností. Zlí jazykové sice o 2001 tvrdí, že se jedná o pomalý pseudoumělecký počin, "v němž se nic neděje". Právě jeho extrémně pomalé tempo však vykresluje, jak by skutečně vypadaly cesty k nejbližším planetám – holou skutečností je, že na každou misi by přišly měsíce úmorného čekaní.

S každým uplynulým rokem se navíc reálie 2001 dostávají čím dál tím více do praxe – výpravy k Jupiteru či umělou inteligenci si sice ještě neužíváme, výskyt tabletů, které se mihly již v tomto filmu z roku 1969, však posloužil v soudním sporu ohledně patentů jejich dnešních výrobců jako důkazní materiál…

2001-A-Space-Odyssey zdroj: Archiv

Europa Report

Filmu, které s vesmírem zacházejí realisticky, bylo až doposud pomálu - v 50. a 60. letech se vesmírné sci-fi většinou soustřeďovaly na objevování ufounů, po 70. letech naopak velmi často kopírovaly fantastické Hvězdné války. Poetika samoty a "jakž takž" uvěřitelných misí však přišla do módy v posledních letech s nástupem levných digitálních efektů a naturalističtějšího náhledu na žánry (viz Bourneova trilogie, Nolanův Batman a další).

Mohli bychom tak vypíchnout skoro filozofickou atmosféru Sunshine (nebýt závěrečného sklouznutí k vyvražďovačce) či podobně vydařený Moon (nebýt podobně prapodivného závěrečného zlomu), do příchodu Gravitace však prim v nové vlně kosmofilmů hrál letošní spekulativní Europa Report. Nenápadný film, který se vyhnul našim kinům, popisuje první lidskou misi na Jupiterův měsíc Europa – opět se tak otírá o sci-fi, jeho zápletka se však sveřepě drží skutečných vizí na návštěvu místa, které je žhavým kandidátem na nalezení života. Nepřítelem zde však nejsou vesmírná monstra, nýbrž na první pohled triviální potíže jako je nefungující anténa pro spojení se Zemí.

Europa-Report-2013-Movie-Image zdroj: Archiv

Vesmírný tábor

Na závěr přehledu si ještě připomeneme skoro zapomenutý film, který lety do vesmíru zkombinoval s dobdrodružnem pro děti a dospívající. Sympaticky naivní Vesmírný tábor z roku 1986 do hlavních rolí posadil partu teenagerů, kteří se na palubě raketoplánu Atlantis dostali do vesmíru – samozřejmě aniž by kdokoliv z nich měl do vesmíru skutečně letět. Celou patálii způsobil pološílený robot (více méně jediný skutečně fantastický element filmu), a výletníci se museli muset poprat jak s vlastní neznalostí raketoplánu, tak i docházejícím kyslíkem.

Vesmírný tábor se ve své době dočkal velmi ostrého odsouzení – nikoliv však pro své (ne)kvality, nýbrž pro skutečnost, že šel do kin pouze několik měsíců po havárii raketoplánu Challenger. Tu navíc tak trochu připomínala i porucha, která teenagery vynesla do kosmu.

CNBC_nasa_movies_spacecamp zdroj: Archiv

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Hulk dostane kámošku a bude jí Tatiana Maslay

Hulk dostane kámošku a bude jí Tatiana Maslay

18. 9. 2020 | Novinky | Adam Homola

Marvel našel svoji She-Hulk.
Warner Bros se prý snaží přesvědčit Phoenixe hned ke dvěma pokračováním Jokera

Warner Bros se prý snaží přesvědčit Phoenixe hned ke dvěma pokračováním Jokera

17. 9. 2020 | Novinky | Adam Homola

Warnerům by se líbil další Joker, ale co na to Phoenix?
První trailer na druhou sezónu Mandaloriana slibuje rytíře Jedi

První trailer na druhou sezónu Mandaloriana slibuje rytíře Jedi

16. 9. 2020 | Trailery | Adam Homola

Lucasfilm a Disney konečně ukázali první záběry z druhé sezóny seriálu The Mandalorian.
Není čas zemřít: Rami Malek představuje svého záporáka Safina

Není čas zemřít: Rami Malek představuje svého záporáka Safina

15. 9. 2020 | Trailery | Adam Homola

Každý výrazný hrdina musí mít minimálně stejně výrazného záporáka a pro nového Jamese Bonda to platí dvojnásob.