Začít samozřejmě můžeme být čím jiným než vrcholem žánru z dílny režiséra Stanleyho Kubricka. 2001: Vesmírná odysea (1968) má u mnoha diváků pověst nekonečné nudy, u jiných naopak jednoho z nejlepších filmů historie. Nikdo ji však nemůže opřít unikátní status filmu, který sci-fi povýšil z úrovně nízkorozportových béčkovin do vrcholové ligy.
Nebýt 2001: Vesmírné odysey, neměl by se kde inspirovat ani George Lucas s Hvězdnými válkami, ani Ridley Scott s Vetřelcem. Rádi za ní tak mohou být i škarohlídi. A těm ostatním přejeme příjemnou připomínku poletování za Straussových tónů.
Ikarie XB 1
Co bychom to byli za vlastence, kdybychom nezmínili tuzemský zářez Ikarie XB 1 (1963). Od jeho první projekce uplynulo už více než půl století, o to více než bychom však měli tohle pojednání o letu enormního korábu k cizí hvězdě, které částečně inspirovalo i pozdější výše zmíněný Kubrickův opus, na domácí scéně hýčkat.
Ačkoliv se Apollo 13 (skutečný let 1970, film 1995) vydávalo jenom na naši nejbližší oběžnici, jeho příběh je dodnes možná nejvíce dechberoucím kosmickým dobrodružstvím zapsaných v učebnicích historie. Není proto divu, že jeho „úspěšné selhání“, jak se misi často přezdívá, dalo vzniknout i jednomu z nejzajímavějších filmů o letech do kosmu.
Režie Rona Howarda je možná řemeslně konzervativní, Apollo 13 však ve snaze naservírovat pocit z vesmírného prostoru šlo tak daleko, jako nikdo jiný. Filmaři věrně vytvořili nulovou gravitaci na palubě klesajícího letadla, oproti digitálním trikům z Gravitace tak skutečně na plátně můžeme vidět její dokonale autentické fungování. Jedním z podstatných detailů je i navození pocitu z chladu na palubě rozbité kosmické lodi, tedy stavu, kterému se (vzdor realitě) vesmírné filmy často vyhýbají.
V roce, kdy kiny prošla Gravitace (přes její kontroverzi si snímek zaslouží za poplácání po zádech na upozornění před reálnou možností nevratného zasvinění oběžné dráhy), se rovněž vyloupl mnohem nenápadnější film Europa Report (2013). Tento found footage horor si bere na paškál hypotetickou pilotovanou misi na Jupiterův měsíc Europa s cílem ověřit, není-li zde život. Ačkoliv je znatelně levnějším počinem, zaslouží si minimálně stejnou pozornost jako jeho velkolepější konkurenti (vzpomenout můžeme i na Moon).
Vzdor katastrofickému průběhu filmové mise totiž Europa Report zůstává věrná optimistickému vykreslení letů do kosmu, čímž paradoxně o světelné roky překonává právě Gravitaci, v níž se nonšalantně demolují produkty posledního půlstoletí letů do vesmíru a veškeré jeho praktické dopady jsou naopak komicky shazovány (viz Clooneyho „Polovina Severní Ameriky právě přišla o Facebook“ jako reakce na zničení komunikačních satelitů).
The Right Stuff
Po vzoru Apolla 13 se však nakonec vraťme ještě jednou k popisu skutečných letů. Snímek The Right Stuff (1983) popisuje závod o dostání prvního amerického astronauta na oběžnou dráhu během 50. a 60. let. Tříhodinový epos je prakticky neznámý, vzdor velmi ironickému tónu i filmovému významu (jedna z prvních rolí již zde plešatého Eda Harrise, zisk čtyř Oscarů, citování několika scén v Armageddonu).
Milovník letů do vesmíru však stěží najde snímek, který dovede tak procítěně naservírovat z dnešního hlediska banální výpravu za hranice atmosféry. Interstellar se bude muset činit, aby jeho vykreslení letů přes celou galaxii mohlo konkurovat scénám z orbitální mise Johna Glenna v The Right Stuff (česky nepřeložitelný, dohádatelný jako „Správná posádka“ nebo „Správní hoši“). Jak se mu to podaří, a srovnat oba filmy, však budete už muset sami.
