Než se ale Norman postaví do čela místního odboje proti živým mrtvým, bude muset leccos skousnout, což se stává většině dětí s nálepkou podivína a mimořádnými schopnostmi. Rodiče ho nechápou, starší sestra jím pohrdá, spolužáci ho šikanují nebo ignorují (v lepším případě) a jediný, s kým vychází, je tlusťoch Neil, s nímž taky nikdo jiný nekamarádí. Ještě si rozumí s duchy většiny nebožtíků z okolí, ale ti se nedají počítat.
Normanův život nabere zcela netušený směr, když mu podivínský strýc prozradí, že městečko co nevidět stihne pradávná kletba a že právě on ji může díky svým záhrobním komunikačním schopnostem zastavit. Než se Norman rozhodne, jestli se chce nebo nechce stát hrdinou, začnou mrtví vylézat z hrobů a děsit vše živé. V tu chvíli se v Normanově hlavě vylíhne nápad, jak je vrátit do stádia věčného odpočinku. Ví však, že sám to nezvládne. Jenže realizujte teoreticky dokonalý plán, když máte v partě vyděšeného tlusťocha, jeho staršího bratra, který má místo mozku svaly, sestru, jehož ho nepokrytě balí, a největšího sígra ze školy? A když vás kromě zombíků honí i policajti a spoluobčané, kteří právě přestali mít úctu k mrtvým?
Zdroj:
Archiv
Nápad na zombie komedii pro děti se v hlavě Chrise Butlera zrodil v době, když pracoval na storyboardech na Oscara nominovaného filmu Koralína a svět za tajnými dveřmi. „Asi jako každého mě bavil seriál Scooby Doo, jen jsem chtěl, aby strašidla zůstala strašidly a nebyli to převlečení lidé. Také jsem si říkal, jaké by to bylo, kdybych si ještě někdy mohl popovídat s babičkou, a z těchto dvou linek vznikl scénář, který je strašidelný a přitom vtipný, plný dobrodružství a akce. A zároveň se v něm může každý najít,“ říká režisér a scenárista Normana a duchů.
Hlavní myšlenka filmu podle producentky Arianne Stuner spočívá v tom, že je naprosto fajn, když se člověk odlišuje od „davu“. Tím se ostatně řídili i tvůrci, kteří se v záplavě digitálně animovaných filmů rozhodli Normana natočit tradiční metodou loutkové animace, díky níž je prý 3-D efekt skutečně „bulvyrvoucí“.
