Dr. Lionel Canter (James Cromwell) je výstřední milionář a génius z M.I.T., jehož převratné experimenty vedly k vytvoření populace Náhradníků. Upoután na kolečkové křeslo začal nejprve s experimenty na vývoji umělých končetin. Výsledkem jeho výzkumu byla nová technologie snímání mozkových impulzů, které, jak objevil, bylo možno předat umělému tělu. Každý náhradník je přímo napojený na i několik kilometrů vzdálenou lidskou bytost, která svého dvojníka ovládá pomocí myšlenek. Bez vedení lidské mysli člověka, sedícího ve speciálním křesle, jsou tito robotičtí dvojníci zcela nehybní.
Když je poklidný život této utopické společnosti rozbouřen první vraždou za mnoho let, objevuje agent Greer (Bruce Willis) spiknutí, související s fenoménem náhradníků. Musí se vzdát svého vlastního náhradníka a riskovat život, aby přišel celé záhadě na kloub. Dosud seděl doma v bezpečí bytu a nechával svého robotického náhradníka chodit venku a dělat nebezpečné věci, které s jeho prací souvisejí. Když o svého náhradníka přijde, je nucen vydat se ven sám a zjišťuje, jaké je být živým člověkem ve světě plném robotů a technologií.
Greerovu kolegyni Jennifer Petersovou si zahrála australská herečka Radha Mitchellová. Pro roli Maggie, Greerovy náhradníky posedlé ženy, byla vybrána Rosamund Pikeová. Roli Cantera, autora celého fenoménu náhradníků, si zahráli hned dva herci: James Francis Ginty představuje mladého Canterova náhradníka, zatímco James Cromwell se ujal role reálného Cantera.
Kromě toho, že se film točil v celé řadě bostonských čtvrtí – Leather District, Financial District, South End, Chestnut Hill, a také v Cambridge – Mostow natáčel i na bostonských předměstích, například ve Worcesteru, kde se v soudní budově natáčely záběry z velení FBI, Tauntonu, kde místní opuštěný ústav pro duševně nemocné posloužil jako Věštcovo útočiště, či Hopedale, kde se v bývalé tkalcovně točily akčnější části filmu.
Křeslo, z něhož uživatelé své náhradníky ovládají, jsou pohodlná, osazená spoustou senzorů, které přenášejí nervové reakce a svalové impulzy. Pohyby těla a nervové impulzy snímají lasery, jediné, co na sobě musí uživatel mít, je jakási tenká čelenka, fungující na podobném principu, jako třeba bluetooth. K příslušenství náhradníků patří ještě další věc – dobíjecí kolíbka. Robotická podoba hlavních hrdinů a stovek statistů, kteří se ve filmu objevují, ožila společným úsilím dvou maskérských týmů.
Na začátku byl počítač. Pak přišly emaily, miniaturní mobilní telefony a internet. V dnešní době se množí úvahy o stále dokonalejších robotech – hračkách, továrních zařízeních i pomocnících v domácnostech. Zašla tedy snad fantazie tvůrců ve světě filmu Náhradníci příliš daleko? Scénář filmu vznikl podle komiksové předlohy Roberta Vendittiho.
