Režisér Ridley Scott svým Gladiátorem před pěti lety nečekaně obnovil zájem Hollywoodu o zapomenutý žánr výpravné historické podívané, jehož hlavní atrakcí bývají velkolepé kulisy a omračující bitevní scény. Filmy, které se vydaly ve stopách Gladiátora – jako Troja, Král Artuš či Alexander – byly ale o poznání méně úspěšné, a tak se zdálo, že éra dějepisných spektáklů je opět na ústupu. Ridley Scott přesto nyní přichází s dalším z nich, tentokrát na téma křižáckých tažení.
Hrdinou Království nebeského je francouzský kovář Balian (Orlando Bloom), který se po tragické smrti své ženy nechá zlákat možností nalézt mír v duši prostřednictvím pouti do Jeruzaléma. Ve Svaté zemi v té době (1186-1187) panuje ticho před bouří. Právě tu končí éra mírumilovného soužití křesťanů, muslimů a židů. Churavému králi se ještě daří držet zkrátka bojechtivé fanatiky všeho druhu i vyznání, je ale zřejmé, že po jeho nadcházející smrti dojde ke krvavému střetu o nadvládu nad městem. Balian se ve své nové vlasti mezitím osvědčuje jako moudrý hospodář, pod jehož rukama zděděné panství jenom vzkvétá. Získává si královu důvěru i náklonnost jeho sestry Sibylly. Po králově smrti pak stane v čele obránců Jeruzaléma, na jehož bedrech leží nesplnitelný úkol – s hrstkou mužů město uchránit před dvousettisícovou armádou Saracénů…
Filmy Ridleyho Scotta vždy bývají přehlídkou nádherných obrazů a tak je tomu i tentokrát. Úchvatný je pohled na Balianův rodný kraj, jehož chladnou nehostinnost zdůrazňuje pár poletujících sněhových vloček, přístav v Messině, zalidněný poutníky všech národností, stejně jako na kamenný, prašný a sluncem vyprahlý Jeruzalém, v jehož uličkách se žije téměř stejně jako za Kristových časů. Ještě více strhující jsou akční scény: z potyčky několika mužů v lese dokáže režisér udělat stejné drama, jako když tisíce vojáků v ohnivém dešti zlézají městské hradby.
Království nebeské však trpí určitými dramaturgickými nedostatky, způsobenými hlavně tím, že klíčové postavy s výjimkou hlavního hrdiny nemají dostatek prostoru na rozvinutí svých motivací (není divu, že již ohlášená režisérská verze filmu na DVD má být téměř o hodinu delší!). Film tak především postrádá ústředního padoucha. Nejblíže k této úloze má bojechtivý templář Guy de Lusignan (Marton Csokas), manžel královy sestry, který je hlavním strůjcem vyprovokovaného konfliktu se Saracény. Balian se s ním však nikdy přímo nekonfrontuje a Guy posléze skončí v rukou muslimů. I další figury jsou spíše jen rychle nahozené, byť výrazné skicy: Liam Neeson coby Balianův otec, David Thewlis v roli moudrého bratra johanity, Eva Greenová jako vášnivá Sibylla, Jeremy Irons jako Tiberias nebo Edward Norton (k nepoznání pod kovovou maskou) v bizarní úloze malomocného panovníka. Pro roli vůdce Saracénů, moudrého Saladina, režisér objevil uhrančivý zjev syrského herce Ghassana Massouda.
Velmi příjemným překvapením je výkon Orlanda Blooma, který se po vedlejších rolích v Pirátech z Karibiku, Troje či Pánovi prstenů poprvé ocitl v postavení hlavního tahouna celého ansámblu. Vypořádal se s ním velmi poctivě; jeho Balian není typický válečník ani vůdce davů, má v sobě řemeslnickou zemitost a poklidné charisma člověka, který vždy hledá spíše mírová řešení.
Pro filmy Ridleyho Scotta je charakteristické, že milostná zápletka v nich není zrovna nejvydatnějším zdrojem emocí. Tentokrát je navíc poněkud nečitelná. Blesková osudová přitažlivost mezi Balianem a Sibyllou působí vykonstruovaně, stejně jako jejich pozdější roztržka. Naopak nejemotivnější momenty jsou ty, v nichž přichází ke slovu mužný patos; když Balian všechny muže v Jeruzalémě hromadně pasuje na rytíře, hrdlo se svírá i ostříleným milovníkům filmové akce.
