Když film povstane: Elysium a další filmy, které řeší revoluce

- Téma autor: Ladislav Loukota

Do kin dorazilo Elysium, akční sci-fi od režiséra Distriktu 9 Neila Blompamfa, a spolu s ním i další nářez pro fanoušky velkolepé vědecké fikce. Jednou z mála výhrad proti Elysiu dle zahraničních recenzí je však skutečnost, že jeho zápletka poněkud naivně zachází s motivem revoluce. Snímek se zabývá realitou 22. století, kdy 99% chudého lidstva živoří na Zemi, zatímco 1% populace obývá luxusní vesmírnou stanici Elysium. Jak si však ukážeme, filmový svět motiv revoluce prostě zbožňuje, a to dokonce i v žánru sci-fi, komiksových adaptací nebo pohádek!

Aelita

Revolucí se zabývá již pravděpodobně první Ruské/Sovětské sci-fi a jeden z prvních sci-fi filmu obecně, Aelita alias Královna Marsu. V němém filmu se hlavní hrdina teleportuje na Mars, aby zde byl vedl brutální povstání proti královně Aelitě. Závěrem filmu se ukáže, že mimozemská část zápeltky se hlanvímu hrdinovi pouze zdála, ani to však nepotlačuje jeho poselství.

Ačkoliv je Aelita často považována za doklad sovětské propagandy (film ostatně vznikl jen několik let po Říjnové revoluci, kdy se sovětská kinematografie zabývala především oslavováním revoluce, nejslavněji v Křižníku Potěmkinu), jeho závěr ukazuje přesný opak. Snímek zůstává přesvědčen, že s revolucí by byly spojeny i nemalé ztráty na životech a je proto trochu s podivem, že v komunistickém Rusku nedošel žádné významnější represi. Vzhledem ke stáří snímku se můžete na jeho kompletní verzi podívat na Youtube.

aelita

Hvězdné války

Jedna z nejslavnějších značek ve sci-fi filmu (odhlédneme-li od skutečnosti, že dle úzké definice nejde o sci-fi) se vlastně napříč oběma svými trilogiemi zabývá tématem revoluce. Nejprve pučem kancléře Palpatina proti staré Republice, posléze zase vítězstvím v občanské válce.

Právě poslední minuty chronologicky posledního dílu Návrat Jediho z roku 1984 jsou mnohdy terčem fanouškovských parodií. Když totiž po zničení druhé Hvězdy smrti a smrti Imperátora samovolně povstane celá galaktická říše, nikdo se nezaobírá . Možná si však tyto elementy do zásoby nechává další plánované filmy.

Return of the Jedi

Metropolis

Naivní revoluce je vůbec oblíbeným motivem řady kvalitních filmů, například Metropolis z roku 1927. Zde podobně jako v Elysiu dojde na bohatýry utiskující dělnickou třídu, v samém finále se však namísto jatek známých z francouzské i ruské revoluce dospěje ke kompromisu.

Zdejší futuristické město, které svým vyobrazením inspirovalo i pozdější kultovní sci-fi Blade Runner, se totiž vzdor všudypřítomným technologiím soustředilo na vyprávění o utlačované dělnické třídě, která se však v biblickém závěru s elitou usmíří dle hesla "mezi rukama a hlavou musí stát srdce".

metropolispostercrop

V jako Vendeta

Film V jako Vendeta se odehrává v budoucí Anglii, kterou opanuje fašistický režim kancléře Sutlera. Muž z prvopočátku fašistické revoluce, genetický mutant známý pouze pod jménem „V“, však začne na stranu atakovat a inspiruje národ k závěrečnému povstání.

Snímek vychází ze stejnojmenného grafického románu Alana Moora, který se mnohem více zabýval kontextem 80.let a jeho filozofie byla blíže anarchii než čistému étosu revoluce. Právě proto bylo jinak povedené (ač opět vcelku naivní) filmové adaptování kritizováno fanoušky předlohy...

V jako Vendeta

Svět za sto let

Blížíme se ke konci seznamu revolucionistických sci-fi filmů a tím pádem i k dílům, které v sobě nabízení více než jen naivitu. Svět za sto let sice může na první pohled působit podobně jednoduše jako Metropolis, ve své době a svém kontextu však jde o překvapivě střízlivé dílo.

Snímek z roku 1936 adaptuje takřka stejnojmenný román zakladatele sci-fi literatury H.G. Wellse a vypráví tak příběh sta budoucích let na Zemi. Své si najdou milovníci post-apokalypsy ve stylu Šíleného Maxe i zombie hororů. Dojde totiž ke zničující světové válce, která lidstvo uvrhne do nového středověku (nechybí ani obskurní "morová" epidemie), vše nakonec spasí nový technokratický řád jako vypadnuvší ze Star Treku. Když už se však zdá, že film dospěl k jednoduchému konci ("Technologie vše vyléčí"), předvede i ve zdánlivé utopii 21. století další revoluci, tentokrát namířenou na vědecký pokrok... 

svetzastolet

Farma zvířat

Taktéž Farma zvířat, adaptace známého alegorického románu George Orwella se zaměřuje spíše na dopad revoluce než na její předehru a průběh. A právě díky tomu jde o natolik silnou látku. Orwell, původně silný propagátor socialistického Sovětského svazu, později v Josefu Stalinovi rozeznal tyrana a ještě v roce 1945, na konci 2. světové války, vydal první verzi Farmy zvířat. Sovětský svaz přitom tou dobou stále platil za spojence západního světa a podobné názory se moc neslušely.

Animované převedení bylo natočeno již v roce 1954 v době nejsilnějšího zápolení mezi východním a západním blokem a ruku v ruce s Orwellovou předlohou dalo světu i neocenitelnou větu "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." Ať už je to dobře či ne, ve světě filmu jsou podobné vize spíše v minoritě.

animal-farm1

Tagy: revoluce sci-fi

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.