Dobrých sci-fi filmů nevzniká mnoho a může se klidně stát, že člověk vezme zavděk čímkoliv, kde se alespoň na okamžik objeví trikový záběr vesmíru, skafandr a sliz. Gravitace však není určena milovníkům pohádkových vědeckofantastických příběhů, kde hlavní roli hraje vizualizace něčeho nepoznaného. Asi nejostudnější bylo, když jsme začali Cameronově Avataru říkat sci-fi, protože se to odehrávalo na daleké planetě a místní byli modří. Gravitace je v tomto ohledu vlastně konverzačním filmem, kde se tak trochu tlachá, občas přemýšlí nad smyslem života a hlavně se nijak nekouzlí. Jsme ve velmi blízkém vesmíru, přesto jsme opojeni tou krásou kolem. Není třeba velkých slov, Cuarón v hlavních rolích natočil se Sandrou Bullock a Georgem Clooneym asi nejrozmáchlejší vesmírný spektákl určený pro ta největší plátna. A nezapomněl přitom na lidský rozměr příběhu, takže když jsem pak známého slyšel přirovnání, že jde o komorní příběh v otevřeném prostoru, musel jsem mu dát za pravdu.
zdroj: Archiv
Užasnete nad triky
Hledáte příběh, čekáte na zápletku? Ray Stone (Bullock) a Matt Kowalski (George Clooney) jsou na vesmírné misi. Vystoupí do volného prostoru na rutinní opravy a dojde ke katastrofě. Raketoplán je zničen a oba jsou odmrštěni do volného prostoru a vzdalují se od Země. Tečka. Oba si povídají, uklidňují, hysterčí, panikaří a odpočítávají čas, kdy jim dojde kyslík. A také neházejí flintu do žita a snaží se zachránit. Společníkem na této cestě jim dělá hlas Eda Harrise, který je s nimi ve spojení přes vysílač. Alfonso Cuarón dokázal natočit něco, co uchvacuje úžasnými trikovými záběry, co se vůbec netají tím, že patří na plátna velkých kinosálů. Kdo nemá doma projektor, nechť si za půl roku vůbec nepořizuje Blu-ray. Ten film vůbec není typickým sci-fi dílem. Je to jen naprostá vizuální bomba, která v době počítačových animací překonala mnohem efektnější díla. Gravitace si pohrává s tak úžasnou volností, zároveň však divákům během chvilky vnutí osudy hlavních hrdinů, že za ně začnete dýchat pomaleji, aby jim nedošel kyslík.
Velké herectví ve skafandrech
Gravitace je nádhernou oslavou bytí, nenabízí ani jedinou světobornou myšlenku, snad až tu, že nikdo nechce umřít. Život je to, oč tu kráčí a s každou vteřinou volného pádu do vesmíru se zvyšuje divákovo napětí. Kde a kdy sakra přijde pointa? Něco se přeci musí stát! Cuarón natočil nádherný film, v němž je celá naše existence smrsknuta do jednoho kotoulivého převalování kosmonautů, kteří nemají pevnou půdu pod nohama a omezené množství kyslíku. Jejich dialogy jsou skvělé. Clooney hraje svým typickým civilním přístupem. Přesto jsou jeho emoce pod kulatým skafandrem tak viditelné, že si říkáte, tenhle charismatický kosmonaut to musí přeci nějak vyřešit. Hysterie, strach, vztek i naprosto úžasná pokora, to všechno jsou polohy, které střídá Sandra Bullock a člověk má pocit, že ta ženská snad vůbec poprvé opravdu hraje.
Jenom triky?
Gravitace je velmi příjemným zjevením a po počátečním okouzlení jsem začal možná zbytečně přemýšlet. Kde je hranice mezi uměním a technickou dovedností. Ono to všechno vypadá úžasně, říkáte si, že Cuarón dokázal neuvěřitelnou práci s kamerou, že přinesl do sci-fi zase trochu pokory a současně se rozmáchl pro vizuálně úchvatné záběry. Jenže pak vám dojde, že v tom filmu není nic skutečné, že to vlastně téměř všechno vzniklo na počítači.
Hodnocení: 90 %
