4 nejrealističtější sci-fi filmy ukazují, že věda nemusí být nuda

9. 10. 2015 20:26 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

4 nejrealističtější sci-fi filmy ukazují, že věda nemusí být nuda

Snímek Marťan režiséra Ridleyho Scotta minulý týden překonal veškerá očekávání a o víkendu zaznamenal rekordní tržby, pro tento měsíc vůbec. Příběhu astronauta zapomenutého na Rudé planetě pomáhá jak nečekaně lehká a komediálně veden režie, tak i zápletka držící se vědeckých skutečností. Podobných sci-fi není mnoho. Mezi nejvěrnější snímky zaobírající se cestami do vesmíru samozřejmě patří především ty postavené na skutečných událostech jako Apollo 13 nebo Správná posádka. I spekulativní leč realistické sci-fi však vznikají, a paradoxně ke svým zápletkám mají často znatelný dopad na realitu.

Marooned

Jak už to chodí, nejlepší realistické vesmírné sci-fi operují se scénářem, který by mohl nastat klidně zítra. To je i případ oscarového dramatu Marooned z roku 1969. Poté, co hlavní motor vesmírné lodi Ironman 1 selže při návratovém manévru, je tročlenná posádky lodi (vypadající jako standardní velitelský modul Apolla) uvězněna na oběžné dráze. Bez brzdícího zážehu, který by je přivedl zpět na Zemi, se rozbíhá závod s časem o vyslání záchranné mise. A mezitím trojici mužů obíhajících Zemi pomalu dochází kyslík.
Nebýt solidních produkčních kvalit (získaný Oscar byl právě za triky) a účasti slavných tváří (předepvím Gena Hackmana), byl by asi Marooned dodnes jenom jedním ze zástupců klasických pomalých thrillerů z přelomu 60. a 70. let. Díky premiéře jenom 4 měsíce po přistání Apolla 11 na Měsíci se však z Marooned stalo cosi víc než jen film. Příběh totiž stál přímou inspirací společné sovětsko-americké mise Apollo-Sojuz. V reálu totiž NASA ani americké letectvo pro situaci jako v Marooned žádný záložní plán neměla, k astronautům by se tedy museli vydat sovětší kosmonauti, a k právě tomuto účelu Apollo-Sojuz pár let na to otestovalo univerzální spojovací modul.

Gravitace

Je rozhodně pravdou, že Gravitace si zaslouží jak slávu, tak i kritiku. Postup přežití zdejší hrdinky spoléhá spíše na štěstí než na rozum, svým způsobem je tak Gravitace bohužel antitezí Marťana. Jenže byť i slavný kanadský astronaut Chris Hadfield ve svém výčtu nejrealističtějších vesmírných filmů označil Gravitaci (právem) za notnou fantazii, předloňský snímek přesto drží unikátní prim po své vizuální stránce. Snad žádný jiný snímek nedovedl tak autenticky evokovat pocit z pobytu v bezbřehých kosmických dálavách, a tak věrně ukázat (a zdemolovat) to nejlepší ze soudobé vesmírné techniky.
Především však Gravitace poměrně realisticky upozornila na riziko skutečné katastrofy, která by mohla postihnout naší oběžnou dráhu. Filmová nehoda, která způsobila s každou další srážkou se zvětšující mračno trosek, se ve skutečnosti nazývá Kesslerový syndrom a odborníci před ní varují už dlouhá léta. Oběžná dráha je stále zabydlenější, o likvidaci starých satelitů se však nikdo nestará. Kesslerův syndrom by hrozil nejen po nehodě, ale i při válce mezi soubobými velmocemi - plánovači USA, Ruska ani Číny se netají tím, že likvidace nepřátelských satelitů by byla prioritou. Zároveň by však podobné znečištění oběžné dráhy mělo devastující dopady na celou civilizaci. Trvalo by dekády, ne-li staletí, než by část trosek shořela sama, a bez drahého lidského zásahu u trosek zbývajících by na úplné vyčištění dráhy nedošlo nikdy.

2001: Vesmírná odysea

Žádný jiný filmař se doposud neuvolil k natočení filmu natolik velkolepého a filozoficky všeobjímajícího, jako učinil Stanley Kubrick v roce 1968. 2001: Vesmírná odysea není jenom výčtem putování po sluneční soustavě, ale především příběhem o technologické i duševní evoluci lidstva. Na rozdíl od dvojice předešlých matadorů realistické sci-fi není Kubrickova 2001: Vesmírná odysea filmem, který může nastat klidně zítra. Fanoušci dobývání vesmírnu musejí dodat: bohužel. Ačkoliv dnes v kalendáři najdeme datum o 14 let dále, nedočkali jsme se zatím ani vesmírného hotelu, ani lunární základny, a už vůbec ne pilotované mise k Jupiteru.
Svým způsobem je to oprávněné. Utopické vize 60. let sice nedošly přímého naplnění, skrze robotické mise však nepřímého už ano. I když lidstvo k Jupiteru nevyslalo pravidlo s astronauty, několikaletá mise sondy Gallileo a jiné podobné snahy se lidské cestě minimálně vyrovnaly. Přesto, nebo právě proto, však 2001: Vesmírná odysea dodnes čeří fantazii snílků. Z lásky k tomuto filmu se vyznali mnozí lidé odpovědní za současnou vlnu komercionalizace vesmíru včetně jejího vůdce, Elona Muska ze společnosti SpaceX.

Destination Moon

Zatímco dnešní genaraci inženýrů inspiruje 2001: Vesmírná odysea, první průkopníci z NASA (u Sovětů o tom lze pochybovat) se inspirovali především sci-fi filmem Destination Moon z roku 1950. Jeho zápletka je poměrně triviální, i ona ale disponuje nečekanou třešničkou. Poté, co první vládní program snahy o let do vesmíru selže a je zrušen, závodů o let do kosmu - a do titulního vesmíru - se ujmou soukromníci.
Nebude zřejmě spoilerem, že právě oni nakonec přes všechny potíže a neúspěchy Luny skutečně dosáhnou. Film, který měl premiéru 7 let před vypuštěním prvního satelitu, pak končí návratem posádky na Zemi. Z dnešního pohledu poměrně všední zápletka byla ovšem přímo inspirována vizemi Wernhera von Brauna a zdejší technika je tak v mezích možností tak věrná, jak jenom to bylo možné.

Zdroje: Vlastní , YouTube

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Nenechte si ujít finální trailer na Star Wars: Vzestup Skywalkera

Nenechte si ujít finální trailer na Star Wars: Vzestup Skywalkera

22. 10. 2019 | Trailery | Adam Homola

Tak a je to tady. Poslední plnohodnotný trailer (následovat budou ještě TV spoty...) na Star Wars: Vzestup Skywalkera. Poslední díl všech tří trilogií je už za dveřmi a finální trailer nám dává jasně najevo, že tentokrát bysme tu návštěvu v kinech neměli minout.
Vin Diesel se představuje jako skoro nesmrtelný komiksový hrdina Bloodshot

Vin Diesel se představuje jako skoro nesmrtelný komiksový hrdina Bloodshot

21. 10. 2019 | Trailery | Adam Homola

První trailer na Dieselovu komiksovku Bloodshot je tady a ruku na srdce – vypadá to docela zaměnitelně.
Recenze: Zloba: Královna všeho zlého – Rohatá Angelina je zpátky

Recenze: Zloba: Královna všeho zlého – Rohatá Angelina je zpátky

21. 10. 2019 | Recenze | Matěj Svoboda

Fantasy pohádka Zloba: Královna všeho zlého vrací po letech na scénu Angelinu Jolie a spooooustu triků. Stačí to na dobrý film?
Na hraně zítřka 2 má připravený scénář a čeká až bude mít Tom Cruise čas

Na hraně zítřka 2 má připravený scénář a čeká až bude mít Tom Cruise čas

18. 10. 2019 | Novinky | Adam Homola

Na hraně zítřka z roku 2014 bylo moc fajn, pokračování si zaslouží a pokud se nestane něco nepředvídatelného, také se ho dočkáme.