Film Need for Speed dorazil do kin k dvacetiletému výročí herní série

22. 3. 2014 10:00 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Film Need for Speed dorazil do kin k dvacetiletému výročí herní série Zdroj: Archiv

Snímek Need for Speed, který nedávno dorazil dokin, byl natočen dle již 20 let prověřené kultovní herní série. Z tvůrců nabídl nejen miláčka diváků Aarona Paula (Breaking Bad), ale i režiséra akčního překvapení Act of Var (2012). Oproti jiným konkurentům mezi filmovými adaptacemi her má navíc jednu podstatnou výhodu...

Filmy podle her sebou nesou stigma sotva kdy alespoň průměrné podívané. Na příčině je obvykle ten či onen neodpáratelný rozdíl mezi herním a filmovým médiem – totiž že interaktivní příběh či hratelnost v jednom ještě nezaručuje poutavost v druhém. Jenže právě ze stejného důvodu může Need for Speed alespoň částečně uspět. A paradoxně by k tomu měla nejlepší předpoklady, kdyby vsadila na přímočarou jednoduchost. 

nfs_tema01 Zdroj: Archiv

Prověření tvůrci?

Byť filmový Need for Speed láká v upoutávkách především na Aarona Paula či Imogen Poots, překvapivě dobře zní hlavně jeho tvůrci. Za filmem stojí scénárista John Gatins, jenž má za sebou oceňované žánrovky jako Let, Ocelová pěst či Snílek. Tedy snímky, jež sice nezískají Oscara za scénář, ale rozhodně zvládly naservírovat sympatické postavy bojující za sympatické cíle. Režie se pak ujal zručný ranař Scott Waugh, bývalý kaskadér proslavený předloňským akčním překvapením Act of Valor. 

A především u něj naráží hřebíček na hlavičku – někdejší Act of Valor byl sice propagován jako naturalistický film natočený skutečnými vojáky (nápad na snímek ostatně pramení u propagačního videa námořnictva točené Waughem), při pohledu na finální zápletku plnou amerického patriotismu, kvalit správných mužů a zároveň naprosto absurdního plánu teroristů, se však nelze ubránit spíše srovnávání filmu s akčními herními střílečkami Call of Duty, a to do té míry, že film působí dojmem neoficiální adaptace hry. 

need03 Zdroj: Archiv

Tím více, že v Act of Valor zároveň Waugh sáhl po různých režijních kurdlinkách ditigálního věku, které ve filmu plní podobnou informační roli jako ve hře, a vyhnuly se třebas i autentickým válečným filmům Černý jestřáb sestřelen.  Je tedy Scott Waugh skutečně tím správným člověkem na podchycení herní atmosféry? Snad ano, klacky pod nohy mu však paradoxně může házet jeho zkušený, scénáristický kolega. 

Hry s rychlostí v krvi

Zlí jazykové po oznámení natáčení filmu na motivy série Need for Speed jedním hlasem vypíchli, že něco podobného je přece poněkud nadbytečné – existuje již známá filmová značka Rychle a zběsile. Právě podobnost mezi oběma však jasně ukazuje, že i filmový Need for Speed ke svému úspěchu potřebuje jediné – dobře natočené honičky…

Herní série si na rozdíl od jiných videoher adaptovaných do filmů (namátkou Prince of Persia, Silent Hill, Mortal Kombat) nehrála na jakkoliv významnou zápletku. První díl, pojmenovaný The Need For Speed dorazil v prosinci roku 1994 a hráče uchvátil především plynulou, na svou dobu graficky opulentní rychlou jízdou ve virtuálních vozech, které se chovaly relativně realisticky a vyluzovaly realistické zvuky. Závodní hry existovaly dávno před rokem 1994 (například Test Drive z roku 1987), až The Need For Speed k nim však přikročil s maximálním důrazem na kvalitu zobrazení. Byl ve správný čas na správném místě. 

Titul zjevně vydělal, protože do dnešního dne vyšlo na dvacet pokračování a na konci tohoto roku značka práskne příslovečné šampaňské. Inovace her přitom kráčela především rozšiřováním možností hráče (např. skrze vylepšování vozu, poprvé v NfS: Underground v roce 2003) a enormním zlepšováním herní grafiky. Posuďte ostatně dva roky starý trailer na jeden z posledních dílů, Most Wanted. 

Příběh? Herní možnosti? Nikoliv, jenom potěšení z rychlého střihu na těšné honičky. Na to vsadila značka Need for Speed podobnou měrou, jako se série Call of Duty obtáčí kolem vojenské tématiky. Brilantně natočené série honiček a drsně se tvářící muži za volanty, to je přesně to, co nám film dává měrou vrchovatou. Příběh však hraje druhé housle a slouží jen jako stafáž automobilovým scénám. 

V tom se ostatně shodují i recenze. Ty tvrdí, že zápletka mezi "vysokooktanovými honičkami" působí dojmem ojetiny, či vody a akce jsou sice sexy, postavy a děj by však potřebovaly "vytunit". Nakonec je ostatně vůbec otázkou, do jaké míry je složitější zápletka u podobného filmu potřebná, a jestli s šestáhovými hrdiny vlastně nepočítáme dopředu – zvláště u jména, v němž jsme se bez nich obešli po dvě dekády.

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

27. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Sony pořád žije v domnění, že by se Uncharted mohlo začít natáčet v dohledné době a že se té premiéry třeba i jednou dožijeme.
Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

24. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Captain Marvel loni nikomu zrak nevytřel, díru do světa neudělal a stejně utržil víc jak miliardu dolarů jen z kin. První ženský film od Marvelu dostane již brzy pokračování a horší to snad nebude.
Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

23. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Režisér Taika Waititi si už stihl vydobýt ve filmovém světě zajímavé postavení. Originální a vizuálně hodně nápaditý režisér si nejdřív točil na Novém Zélandu svoje malé, trošku divné, ale hodně zábavné filmy, pak ovšem dostal nabídku na třetího Thora.
Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

22. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Robert Downey Jr. to vloni zabalil jako Iron Man, a i když se šeptá, že jeho Tonyho Starka možná uvidíme v Black Widow, comicsové brnění už prakticky pověsil na hřebík.