Aby všechno napravil, musí britský čaroděj Scamander využít pomoci dvou lokálních sexy čarodějek, Porpentiny (Katherine Waterstonová) a Queenie (Alison Sudolová). Ty sice obě pracují v kouzelnickém ústavu amerických kouzelníků (KOKUSA), ale Porpentina tam není v oblibě a Queenie je tak trochu retardovaná. Cílem je, aby se veřejnost nedozvěděla, že kouzelníci existují, což je dost problematické, když vám ve městě náhodně vybuchují chodníky a budovy.
A kromě toho všeho je tam ještě Colin Farrell jako americký kouzelník, pátrající po nějakém prokletém dítěti, a ještě... a taky... a Grindelwald.
J.K. Rowlingová, autorka Harryho Pottera, se rozhodla vytvořit sérii prequelů ke svému magickému literárnímu dílu. Tentokrát napsala přímo filmový scénář (i když je velmi pravděpodobné, že jí s tím pomáhali nějací anonymní lidé, kteří na rozdíl od ní věděli, jak se scénáře mají psát). A hrdinové tentokrát nejsou děcka.
Filmový Harry Potter mi nijak moc k srdci nepřirostl, protože pro mě bylo nemožné orientovat se v jeho filmovém světě bez znalosti knižních předloh. V případě Zvířat jsem to měl jednodušší, protože jde o samostatný příběh, ve kterém je jen pár drobných odkazů na původního Pottera.
Začněme obligátně tím, že film byl zjevně velmi, velmi drahý. Téměř v každé scéně je nějaký trik (většina exteriérů i interiérů musela být digitálně dodělávaná), pišišvorové jsou patřičně bizarní, ale všechno to působí jaksi odtažitě, digitálně, umělohmotně. Možná to byl záměr, ale podstatně skutečnější mi připadaly digitální potvory a kulisy třeba v Pirátech z Karibiku nebo v Rangovi. Každopádně, už jsem bohužel asi ve stádiu, kdy mi k ukájení nestačí jen samotný fakt, že se na plátně bortí domy a poskakují neexistující bytosti.
Největším plusem filmu pro mě rozhodně byl humor. Humor se srandovními pišišvory (především s krtkem kleptomanem!). Humor s mírně retardovanou a mírně nadrženou Queenie. Humor s Jacobem Kowalskim, který z toho všeho nadpřirozena dostane overload a přestane se divit, jen to rezignovaně akceptuje. Obávám se, že většinu z toho nenapsala Rowlingová, ale někdo, kdo jí pomáhal se scénářem.
Základní dějová linie pro mě totiž byla značně nezajímavá. Temné prokletí, spiknutí, laciné paralely s utlačováním černochů/gayů, spousta náznaků, které budou vysvětleny ve čtyřiceti sedmi dalších filmech, a především neustálá kouzla, to všechno pořád dokola přes dvě hodiny. Kouzla, vyvolávající ve mně neustálé otázky "Proč nepoužili tohle kouzlo tehdy a tehdy, kdy by jim to značně ulehčilo situaci?".
Pokud je evergreenem vašeho filmu to, že každou chvíli někdo řekne třeba "Expecto santorum!" a objeví se třeba kafe s mlékem nebo něco jiného podobného teplého, je dost těžké někomu fandit nebo se o někoho strachovat. Obzvlášť když dvě vedlejší "komické" postavy (Queenie a Jacob) jsou zajímavěji prokreslené a mají uvěřitelnější vztah, než dvě hlavní.
Fantastická zvířata prokazují podobný symptom, jako drahé filmy podle současných mládežnických románů. Jde o náročnou práci mnoha talentovaných tvůrců a herců (tudíž v kině je na co se dívat), ale žádná snaha ani peníze nedokáží dostatečně zamaskovat to, jak mělká je původní předloha. V případě Zvířat to není tak markantní jako u Maze Runnera nebo Hunger Games, ale je to nepřehlédnutelné.
Osobně považuji za největší zločin to, že se v rutinním soundtracku Jamese Newtona Howarda nevyskytuje jediný zajímavý, unikátní hudební motiv.
P.S: Může mi někdo věci znalý vysvětlit, proč na začátku scény v zoo (a nikde jinde v celém filmu kromě úvodního loga) zazní na pár sekund Williamsův hudební motiv z Harryho Pottera? Byla tam nějaká skrytá vizuální narážka, kterou jsem přehlédl?
P.P.S: Film je uváděn ve 3D i 2D, s titulky i dabingem. Viděl jsem 2D titulkovanou verzi.
Hodnocení: 60%
