Dvojnásobný oscarový laureát a zároveň jeden z nejvýraznějších hereckých představitelů své generace již od svého mládí se toužil stát hercem. Navzdory svému malému tělesnému vzrůstu se dokázal propracovat na samý vrchol.
Po studiích u Lee Strasberga a úspěšném účinkování na newyorské divadelní scéně v první polovině 60. let se Dustin Hoffman vrhl na filmové herectví. Svůj debut si odbyl v roce 1966 snímkem The Tiger Makes Out. Diváci však poprvé tohoto chlapíka zaregistrovali o rok později v Absolventovi. Film se stal nejen úspěchem komerčním, ale rovněž uměleckým, o čemž svědčí první oscarová nominace pro Hoffmana jako představitele hlavní role mladého muže hledajícího své místo na slunci. V roce 1969 Dustin na svůj první úspěch navázal snímkem Půlnoční kovboj, kde vytvořil společně s Jonem Voightem nezapomenutelnou dvojici ztroskotanců. Oscarové nominace pro oba představitele byly více než zasloužené.
Z Hoffmana se během pár let u filmu stala uznávaná a respektovaná hvězda, k níž se hrnuly desítky hereckých nabídek. Dustin si dovedl z nabízených rolí velmi dobře vybírat. Režisér Arthur Penn tehdy třiatřicetiletému Hoffmanovi poskytl příležitost zahrát si v netradičním westernu Malý velký muž (1970) jak šestnáctiletého mladíka tak více než stoletého starce. Drsný thriller Sama Peckinpaha Strašáci postavil Hoffmanova hlavního hrdinu proti skupince násilnických venkovanů. Ve stejnojmenném filmovém zpracování románu Henriho Charrierea Motýlek z trestanecké kolonie v Atlantiku, byl Hoffmanovým protějškem Steve McQueen. Třetí nominace na Oscara se Dustin dočkal až v roce 1974 díky dramatu Lenny vyprávějícím o životě kontroverzního komika Lennyho Bruce.
Dvojící thrillerů vstoupil v roce 1976 Dustin Hoffman do patrně nejúspěšnějšího období své kariéry: v politickém snímku Všichni prezidentovi muži - o novinářské dvojici, která se podílela na rozpoutání aféry Watergate - byl Hoffmanovým partnerem Robert Redford a film Maratónec od režiséra Johna Schlesingera Dustina postavil proti bývalému nacistickému zločinci v podání Laurence Oliviera. Rozvodové drama Roberta Bentona Kramerová versus Kramer znamenalo pro svého režiséra, Hoffmana i jeho partnerku Meryl Streepovou zisk Oscara.
80. léta zahájil Hoffman rolí neúspěšného herce Michaela, který se pro nedostatek pracovních příležitostí stává ženskou hvězdou populárního seriálu. Komedie Tootsie získala Hoffmanovi čtvrtou neúspěšnou nominaci na Oscara, časté hádky mezi ním a režisérem Sydneym Pollackem. V roce 1984 si na Broadwayi zahrál ve hře Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího. O rok mladší televizní verze této hry od režiséra Volkera Schlöndorffa, ve které si Dustin hlavní roli zopakoval, svému hlavnímu představiteli vynesla cenu Emmy. Velkým Hoffmanovým comebackem na filmová plátna bylo drama o cestě dvou velmi rozdílných bratrů Rain Man (1988) v režii Barryho Levinsona, které získalo čtveřici Oscarů včetně Oscara za nejlepší film roku; sám Hoffman si odnesl Oscara za svého autistického Raye.
Neobvykle akční roli vojenského lékaře si Dustin Hoffman zahrál v epidemiologickém thrilleru Smrtící epidemie (1995), pro diváky i producenty byl film nakonec velmi příjemným překvapením. Ve druhé polovině 90. let účinkoval Dustin hned ve trojici snímků Barryho Levinsona. Mezi dramatem Spáči a sci-fi adaptací románu Michaela Crichtona Koule vyniká satirická komedie Vrtěti psem, upozorňující na nové možnosti manipulace s občany. Hoffman za svou zatím poslední významnější roli filmového producenta ve službách vlády USA získal svou sedmou nominaci na Oscara. V roce 2003 byly do českých kinech uvedeny hned dva filmy s Dustinem Hoffmanem: Chladnokrevně a Půlnoční míle; nedávno se pak Hoffman na plátnech objevil v tittulní roli v komedii Jeho fotr, to je lotr! a menších úlohách v dobrodružné Řadě nešťastných příhod, v e dvou filmech Marka Forstera (melodrama Hledání Země Nezemě a komedie Horší už to nebude) nebo také dramatu Ztracené město, kde ztělesnil známého mafiána Meyera Lanskyho. Nikterak rozsáhlou, avšak výraznou roli zestárlého voňavkáře Baldiniho hraje v historickém dramatu Parfém: Příběh vraha. Udivil, když přijal úlohu podivínského pana Magoria v dětském příběhu Říše hraček. Namluvil jednoho z hrdinů animované komedie Kung-fu panda. Takřka bez výjimky lze proto jeho úlohy s posledních let považovat za pouhý odlesk dávné slávy tohoto malého velkého muže amerického herectví.
