Ledová kráska s nekompromisním pohledem své herecké umění propůjčuje pro odtažité až cynické příběhy plné erotiky, násilí a krutostí. Její filmografie naplňují postmoderní thrillery a dramata jako Crash (1996) režiséra Davida Cronenberga, Hra (1997) anebo neo-noirová Odplata (1999) s Melem Gibsonem. Z této linie se ostatně příliš nevymyká ani hororový Silent Hill (2006), jímž se Ungerová na naše plátna vrací.
Deborah Kara Ungerová se narodila 12. května 1966 ve Vancouveru (kanadská provincie Britská Kolumbie). S herectví si začínala už v raném věku, kdy se pravidelně objevovala v dětských pořadech kanadských televizí. S pubertou však přišla herecká pauza, prodloužená studii filosofie a ekonomie na australské University of Victoria. Právě zde se ale Ungerová ke své dětské lásce vrátila, když absolvovala Australia's National Institute of Dramatic Arts. Ještě během svého pobytu mezi Protinožci získala také svou první „dospělou“ roli, když se mihla v minisérii s Nicole Kidmanovou Bangkok Hilton (1989). Rozjezd herecké kariéry Ungerové naznačil cestu tuctové hollywoodské krásky. Debutová úloha na plátně v dramatu z druhé světové války Krvavá přísaha (1990) nabízela roli láskyplné zdravotní sestřičky, v následném romantickém dramatu Dokud si tu byl (1990) vytvořila jeden z vrcholků milostného trojúhelníku, čítajícího mladého dobrodruha a násilnického manžela. A v jednom ze slabších příspěvků do úspěšné fantastické série s Christopherem Lambertem Highlander III (1994) ztělesnila milenku nesmrtelného bojovníka.
Odvahu vystupovat v eroticky otevřených titulech Deborah Ungerová prokázala už v psychothrilleru Šepoty ve tmě (1992) jako pacientka psychiatrické léčebny s četnými sadomasochistickými fantaziemi Eve. Klíčovou úlohou pro její kariéru se ale ukázala až sexuální experimentátorka Catherine Ballardová v postmoderním erotickém thrilleru Davida Cronenberga Crash (1996). Snímek sledující skupinku emocionálně zakrnělých obyvatel velkoměsta, nacházejících sexuální vzrušení v sebedestruktivních autonehodách, Ungerové nejenže dopomohl ke slávě, ale také jí na několik let přisoudil role chladných, odtažitých žen. Společně se svým hereckým partnerem z filmu Crash Jamesem Spaderem se objevila rovněž v melodramatu Falešné svědectví (1997) v roli manželky hlavního hrdiny, jejíž jedinou starostí je obstarat si drogu. První výraznou hollywoodskou rolí Ungerové byla herečka Christina, angažovaná ve více než realistické zábavě pro znuděné milionáře, v thrilleru Davida Finchera Hra (1997). Ultradrsný thriller ve stylu film noir Odplata (1999) pak nabídl roli zrádné manželky ústředního (anti)hrdiny, lupiče Portera (Mel Gibson).
S blížícím se nástupem nového tisíciletí se filmografie Deborah Kary Ungerové proměňuje směrem k přívětivějším titulům a postavám. Ani v posledních letech nescházejí snímky určené otrlým divákům, jakým je bezpochyby drogové drama Salton Sea (2002) s její fyzicky týranou feťačkou či další odvážné drama Třináctka (2003) o divoké pubertě dvou mladičkých dívek s rolí pěstounky jedné z hrdinek, poskytující své svěřenkyni absolutní volnost. Přesto se Ungerová stále více objevuje v úlohách žen o poznání elegantnějších. Jejich nekorunovanou královnou může být hollywoodská diva Ava Gardnerová, kterou si Ungerová zahrála v televizním životopisném snímku věnovaném partičce filmových hvězd let padesátých v čele s Frankem Sinatrou a Deanem Martinem The Rat Pack (1998). Nemenší úspěchy ale sklidila i díky historické fresce Istvána Szaba Sluneční jas (2000), které mapovalo osudy tří generací maďarské židovské rodiny, pronásledované nacisty i stalinisty. Za roli manželky maďarského hrdiny Carole Kovácsové byla dokonce Ungerová nominována na kanadskou výroční cenu Genie. Trojici výrazných ženských úloh v očekávaných filmových dramatech pak doplnila po Gardnerové další hrdinka s žijícím pravzorem – kanadská bojovnice za lidská práva Lisa Petersová, jež se podílela na osvobození nespravedlivě odsouzeného boxera Rubina Cartera, ve snímku Hurikán v ringu (1999).
Letící roky Deborah Karu Ungerovou připřavily jak o role sexy dračic, tak i o postavy uhlazených dam. Nezastavitelný čas tak patrně stojí za jejím výrazným ústupem ze slávy, který nejlépe reprezentují podřadné thrillery, v nichž je nyní nucena účinkovat. Patří k nim rádoby nezávislácký krvák Fear X (2003) i duchařina s Michaelem Keatonem Hlas smrti (2005). O něco lépe lze hodnotit surrealistický horor Silent Hill (2006), role pološílené Dahlie, která v tajemném městečku po léta pátrá po své dcerce, však také zrovna není hodna někdejšího věhlasu Ungerové. Je proto otázkou, zda svou další kariéru utopí v béčkových produkcích, anebo ji zpět „do hry“ dostane například jedna či dvě úspěšnější nezávislá, popřípadě televizní produkce. V nejbližších měsících a letech to však s jejím návratem na výslunní nevypadá růžově.
