Dárce, v originále stejně jako film pojmenovaný The Giver, byl vydán v roce 1993 jako první díl pozdější knižní tetralogie. Jeho autorkou je Lois Lowry, jenž se za svůj přínos dětské literatuře dvakrát dostala do nominací na prestižní Ceny Hanse Christiana Andersena. Navzdory titulu dětské četby však Dárce rozhodně nehraje na lehkou strunu.

Ve své podstatě totiž jde o mrazivou, dystopickou četbu odehrávající se ve zdánlivě idylické budoucnosti. Násilí, hlad nebo i bolest zde byly vymýceny, základem nového světa je však totalitní jednotvárnost, která krom negativních emocí zapudila i ty pozitivní. Díky tomu se román, ač původně popisující údajnou utopickou idylu, časem zvrhne v typického zástupce dystopické fikce. Z filmového světa zasazení připomíná akční snímek Equilibrium, z knižního se pak román podobá zakládajícímu dílu dystopické fikce, ruskému románu My (který předběhl jak slavnější 1984, tak i rámcově podobný Konec civilizace).

zdroj: YouTube.com

Totalitní světy a sci-fi žánr filmaře vždycky přitahovaly. Equilibrium patří ještě k těm lepším.

Oproti nim je však hlavním hrdinou Dárce třináctiletý (ve filmu starší) chlapec Jonas, který má jako jediný zdědit status "dárce", tedy toho, kdo uchovává vzpomínky světa před proměnou. Našeho světa. Jeho učitelem je dárce starý (ve filmu Jeff Bridges), jak se však dá očekávat, namísto poslušného zapadnutí do mantinelů společnosti se Jonas rozhodne pro docela jiné, rebelantské řešení.

Motivace k lásce literatury

Oproti jiným dystopickým románům se Dárce vylučuje právě dětským hlavním hrdinou, je proto často označován jako dílo pro stejnou věkovou kategorii čtenářů. Nejde přitom jenom o moralizování o společnosti, svobodách nebo prospěchu kulturní pestrosti. Naopak i samotná zápletka o strážci starých, zapomenutých knih, je vystavěna právě tak, aby čtenáře dále nakopla k další zálibě v literatuře. I díky tomu se stal Dárce po svém vydání bestsellerem, který je na západ od nás uchováván v paměti aktuální dospělé generace.

zdroj: Bioscop

Dárce je hodně naivní, ale zase jej pochopí každý.

Nejde přitom jenom o tehdejší módní vlnu - doporučení se Dárce po loňské české mutaci dočkal od fantastů z portálu Fantasy Planet i z úst běžné kritiky, tehdy ještě bez závislosti na teprve chystaném filmu. Kritici ho nejčastěji hodnotili příměrem k Bradburyho klasice 451° Fahrenheita či Orwellovu 1984, avšak stylem čitelně podaným i pro dospívající čtenáře. Na každý pád se nakladatelství snaží vyvolat dojem, že je mírně buřičský Dárce vysoce kontroverzním románem. "Některé školy ji zakazují, jinde je povinnou četbou," cituje český vydavatel jednu z domácích recenzí.

zdroj: tisková zpráva

V totalitních režimech budoucnosti převažují jedinci s vyjevenými výrazy. Meryl Streepová v Dárci opravdu boduje.

Navzdory příznivým ohlasům na knihu je otázkou, nakolik divákům sedne nynější filmová adaptace. Vedle řady menších změn - od postrašení hlavních dětských hrdinů po logické upřednostnění vizuálních vzpomínek oproti těm textovým - si totiž režie předělávky od kritiků zasloužila spíše průměrná hodnocení kritiků. Pokud tedy budete z kniha odcházet neuspokojeni, neházejte flintu do žita. Možná vám či vaším dětem tentýž příběh udělá lépe v původním zpracování.