Zabijáci jsou dalším důkazem o síle severské detektivky

18. 5. 2015 18:00 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Zabijáci jsou dalším důkazem o síle severské detektivky

Především fanoušci severských detektivek by si neměli nechat ujít snímek Zabijáci, který tento týden přichází do našich kin. Ačkoliv jde svého druhu o televizní počin, svými objektivními kvalitami vysoce přesahuje jak české kriminální filmy, tak i řadu anglofonních detektivek, jak už je u severských stále častěji detektivek zvykem. Zabijáci jako další dílek skládačky cementují status severských kriminalistů nejen ve světě knih, ale i filmu. 

Na dvě dekády starou šňůru nevyřešených vražd a znásilnění už Dánsko zapomnělo, pak se však v zaprášené složce začnou šťourat kriminalisté z oddělení Q a rozjetou tím sérii nečekaných událostí. Někdejší zločiny totiž stále mohou mít jednoho tajemného svědka, indicie dávných pachatelů přitom ukazují na někdejší studenty prestižní školy a odtud vedou mezi současnou elitu dánské společnosti.

Tak zní zápletka druhého filmu na motivy tetralogie Případy pro oddělení Q z pera Jussi Adlera-Olsena, kodaňského novináře a spisovatele se smyslem pro hustou ironii. Ve zdejším syžetu se spojuje jak vždy fungující tajemno neodhaleného případu, tak i hrozba důsledků jeho důsledků. Knihy vyšly i v české mutaci, přičemž jejich pojítkem je policejní vyšetřovaní nevyřešených případů dánským komisařem Carlem Mørckem a jeho kolegou, arabským imigrantem Assadem, stejně jako dalšími postavami. Na zahraniční filmové databázi IMDB si loni poprvé premiérovaní Zabijáci vysloužili solidní hodnocení 71%, což už je od internetových škarohlídů příjemná pocta.
Na realizaci obou filmů z oddělení Q, aktuálních Zabijáků a předloňské Ženy v kleci, se podílel režisér Mikkel Nørgaard, jehož práci můžete rovněž znát z několika epizod seriálu Borgen. Ačkoliv jde svého druhu o lepší televizní filmy, i česká kinematografie by se u jejich formy a zpracování měla co přiučit. Zvláště uvážíme-li, že detektivka je jedním ze scénářů, kteří současní domácí filmaři prakticky pokaždé zesloní. Na druhou stranu, Nørgaard má notnou výhodu v tom, že podhoubí fiktivní severské kriminalistiky už tvoří nejenom svébytný literární, ale i filmový žánr.

Sever nezapomíná

Nestává se příliš často, aby díla domácího filmu malých evropských zemí tak masivně pronikly do zahraničí. V případě proudu filmů inspirovaných u severských detektivek tento trend však začíná být spíše pravidlem než výjimkou. Mnoho se napsalo o důvodech zahraniční popularity severských autorů v literární sféře – v základu se analýzy shodují, že je to právě její syrovost a psychologická spjatost se společenskými nešvary, co ji dodává na popularitě a poutavosti. Ze severských kriminálek dýchají staré, nezapomenuté křivdy, ať už skrze bádání po nevyřešených případech, či skrze vliv někdejších neshod na zločiny samotné. To jim dodává určitou existenciální nevyhnutelnost – nejde o činy osamělých šílenců, ale i příznaky (ač často notně přehnaného) stavu celé společnosti.

Zabijáci

Je přitom evidentní, že zdejší kouzlo začíná minimálně v Evropě stále více pronikat i do zahraniční filmové distribuce. Subžánr, proto který se v zahraničí vžilo označení Nordic noir nebo Scandinavian noir, má na kontě už celou řadu vzájemně si podobných syrových detektivních dramat. Vedle série Případů pro oddělení Q lze samozřejmě zmínit i trilogii Millenium, která vynesla do reflektorů osobu Noomi Rapace a dala vzniknout americkému remaku z dílny Davida Finchera. Tím však sever nekončí.

Už od roku 2007 vzniká televizní série Detektiv Varg Veum, podobně populární jsou i seriály Arne Dahl, Most, původní i americká verze The Killing (dánsko-norská verze u nás k dostání jako Zločin) a řada dalších. Z národní kinematografie nedávno rovněž do globálních vod prorazilo drama Hon s Madsem Mikkelsenem. Jde však i výběr pouhých několika známých děl z mnoha dalších – stěžejní díla Nordic noir lze najít třeba na této stránce, je však možné, že po čase na ně narazíte i v anglické verzi.

Jak je totiž vidět na Mužích, kteří nenávidí ženy, je předpokládatelné, že příští amerikanizovaný trend kriminalistů, ať už filmových či televizních, bude explicitně pramenit právě v některé z již zmíněných sérií. Náběh na převzetí Nordic noir i v USA (a Kanadě) je ostatně vidět už nyní. Po éře, kdy se americké kriminalistické seriály i mnohé filmy zaměřovaly spíše na taje forenzních praktik a fantaskní příběhy, by adoptování principů Nordic noir mohlo i celosvětově exponovanějším fiktivním detektivům vrátit švih a šmrnc někdejší drsné školy.

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Recenze: Blíženec – dva Smithové a technologická revoluce?

Recenze: Blíženec – dva Smithové a technologická revoluce?

11. 10. 2019 | Recenze | Matěj Svoboda

Will Smith bojuje proti svému mladšímu klonu a Ang Lee se pokouší naznačit, jak by mohly filmy vypadat v blízké budoucnosti.
Klony útočí: před Willem Smithem se se svým mladším já rval Schwarzenegger i Eddie Murphy

Klony útočí: před Willem Smithem se se svým mladším já rval Schwarzenegger i Eddie Murphy

10. 10. 2019 | Téma | Matěj Svoboda

V akčním thrilleru Blíženec se Will Smith musí porvat se svým mladším klonem. A není jedinou hereckou hvězdou, která měla v kinech podobný problém.
John Wick s ženskou hrdinkou? Spin-off prý chystá Len Wiseman

John Wick s ženskou hrdinkou? Spin-off prý chystá Len Wiseman

9. 10. 2019 | Novinky | Adam Homola

Železo se musí kout dokut je žhavé, a proto se začne už brzy natáčet první spin-off k Johnu Wickovi.
Čtyři tváře Jokera, aneb od Romera až po Phoenixe

Čtyři tváře Jokera, aneb od Romera až po Phoenixe

8. 10. 2019 | Téma | Matěj Svoboda

Joaquin Phoenix řádí v kinech jako maniakální Joker a k postavě slavného šílence přistupuje opět trošku jinak. U Jokera se ale pořádně vyřádili i jeho další představitelé.