Zabijáci jsou dalším důkazem o síle severské detektivky

18. 5. 2015 18:00 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Zabijáci jsou dalším důkazem o síle severské detektivky Zdroj: Archiv

Především fanoušci severských detektivek by si neměli nechat ujít snímek Zabijáci, který tento týden přichází do našich kin. Ačkoliv jde svého druhu o televizní počin, svými objektivními kvalitami vysoce přesahuje jak české kriminální filmy, tak i řadu anglofonních detektivek, jak už je u severských stále častěji detektivek zvykem. Zabijáci jako další dílek skládačky cementují status severských kriminalistů nejen ve světě knih, ale i filmu. 

Na dvě dekády starou šňůru nevyřešených vražd a znásilnění už Dánsko zapomnělo, pak se však v zaprášené složce začnou šťourat kriminalisté z oddělení Q a rozjetou tím sérii nečekaných událostí. Někdejší zločiny totiž stále mohou mít jednoho tajemného svědka, indicie dávných pachatelů přitom ukazují na někdejší studenty prestižní školy a odtud vedou mezi současnou elitu dánské společnosti.

Tak zní zápletka druhého filmu na motivy tetralogie Případy pro oddělení Q z pera Jussi Adlera-Olsena, kodaňského novináře a spisovatele se smyslem pro hustou ironii. Ve zdejším syžetu se spojuje jak vždy fungující tajemno neodhaleného případu, tak i hrozba důsledků jeho důsledků. Knihy vyšly i v české mutaci, přičemž jejich pojítkem je policejní vyšetřovaní nevyřešených případů dánským komisařem Carlem Mørckem a jeho kolegou, arabským imigrantem Assadem, stejně jako dalšími postavami. Na zahraniční filmové databázi IMDB si loni poprvé premiérovaní Zabijáci vysloužili solidní hodnocení 71%, což už je od internetových škarohlídů příjemná pocta.
Na realizaci obou filmů z oddělení Q, aktuálních Zabijáků a předloňské Ženy v kleci, se podílel režisér Mikkel Nørgaard, jehož práci můžete rovněž znát z několika epizod seriálu Borgen. Ačkoliv jde svého druhu o lepší televizní filmy, i česká kinematografie by se u jejich formy a zpracování měla co přiučit. Zvláště uvážíme-li, že detektivka je jedním ze scénářů, kteří současní domácí filmaři prakticky pokaždé zesloní. Na druhou stranu, Nørgaard má notnou výhodu v tom, že podhoubí fiktivní severské kriminalistiky už tvoří nejenom svébytný literární, ale i filmový žánr.

Sever nezapomíná

Nestává se příliš často, aby díla domácího filmu malých evropských zemí tak masivně pronikly do zahraničí. V případě proudu filmů inspirovaných u severských detektivek tento trend však začíná být spíše pravidlem než výjimkou. Mnoho se napsalo o důvodech zahraniční popularity severských autorů v literární sféře – v základu se analýzy shodují, že je to právě její syrovost a psychologická spjatost se společenskými nešvary, co ji dodává na popularitě a poutavosti. Ze severských kriminálek dýchají staré, nezapomenuté křivdy, ať už skrze bádání po nevyřešených případech, či skrze vliv někdejších neshod na zločiny samotné. To jim dodává určitou existenciální nevyhnutelnost – nejde o činy osamělých šílenců, ale i příznaky (ač často notně přehnaného) stavu celé společnosti.

Zabijáci Zdroj: Archiv

Je přitom evidentní, že zdejší kouzlo začíná minimálně v Evropě stále více pronikat i do zahraniční filmové distribuce. Subžánr, proto který se v zahraničí vžilo označení Nordic noir nebo Scandinavian noir, má na kontě už celou řadu vzájemně si podobných syrových detektivních dramat. Vedle série Případů pro oddělení Q lze samozřejmě zmínit i trilogii Millenium, která vynesla do reflektorů osobu Noomi Rapace a dala vzniknout americkému remaku z dílny Davida Finchera. Tím však sever nekončí.

Už od roku 2007 vzniká televizní série Detektiv Varg Veum, podobně populární jsou i seriály Arne Dahl, Most, původní i americká verze The Killing (dánsko-norská verze u nás k dostání jako Zločin) a řada dalších. Z národní kinematografie nedávno rovněž do globálních vod prorazilo drama Hon s Madsem Mikkelsenem. Jde však i výběr pouhých několika známých děl z mnoha dalších – stěžejní díla Nordic noir lze najít třeba na této stránce, je však možné, že po čase na ně narazíte i v anglické verzi.

Jak je totiž vidět na Mužích, kteří nenávidí ženy, je předpokládatelné, že příští amerikanizovaný trend kriminalistů, ať už filmových či televizních, bude explicitně pramenit právě v některé z již zmíněných sérií. Náběh na převzetí Nordic noir i v USA (a Kanadě) je ostatně vidět už nyní. Po éře, kdy se americké kriminalistické seriály i mnohé filmy zaměřovaly spíše na taje forenzních praktik a fantaskní příběhy, by adoptování principů Nordic noir mohlo i celosvětově exponovanějším fiktivním detektivům vrátit švih a šmrnc někdejší drsné školy.

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Česká republika – země stvořená pro válečné filmy

Česká republika – země stvořená pro válečné filmy

28. 1. 2020 | Téma | Matěj Svoboda

Válečné komediální drama Králíček Jojo se hodně povedlo, a dokonce bude bojovat o Oscary. A jak asi víte, příběh malého německého kluka, který se spolu s imaginárním Adolfem Hitlerem snaží nějak zvládnout nástrahy dětství, druhou světovou válku i střet s realitou, se točil v České republice. Filmaři se podívali nejen do Prahy, ale třeba i do Žatce a do Úštěku. A nejde zdaleka o první válečný film, který se v Česku točil. Jaké byly ty další?
Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

27. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Sony pořád žije v domnění, že by se Uncharted mohlo začít natáčet v dohledné době a že se té premiéry třeba i jednou dožijeme.
Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

24. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Captain Marvel loni nikomu zrak nevytřel, díru do světa neudělal a stejně utržil víc jak miliardu dolarů jen z kin. První ženský film od Marvelu dostane již brzy pokračování a horší to snad nebude.
Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

23. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Režisér Taika Waititi si už stihl vydobýt ve filmovém světě zajímavé postavení. Originální a vizuálně hodně nápaditý režisér si nejdřív točil na Novém Zélandu svoje malé, trošku divné, ale hodně zábavné filmy, pak ovšem dostal nabídku na třetího Thora.