"Jedná se o restaurování v nejvyšší dostupné kvalitě," uvedl Opěla. Marketu Lazarovou mohli v 'novém kabátě' vidět v červenci jako první návštěvníci karlovarského festivalu. Ve středu byla podruhé uvedena v Uherském Hradišti na 37. ročníku Letní filmové školy. V programu přehlídky je také konference věnovaná restaurování starých filmů.
Proces jejich digitalizace zahájilo ministerstvo kultury, které reagovalo na doporučení Evropské komise z roku 2006, jež se týká digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti online a uchovávání. Digitální podoba navíc i letitým filmům dodává lepší barvu, ostrost a kontrast obrazu. Zmizí i poškození záznamu, například viditelné rýhy.
"Navíc předpokládáme, že okolo roku 2016 bude většina kin schopna promítat jen digitální materiály, a my musíme na to reagovat. Provádíme zhruba 50 přehlídek českého filmu ročně a musíme mít možnost nabídnout adekvátní nejkvalitnější filmy zahraničním divákům," řekl Opěla s tím, že každá taková restaurace přijde minimálně na půl milionu korun.
Podle ředitele byl vytvořen seznam 200 českých titulů, které by měly být postupně restaurovány. "Bude to děláno v Národním filmovém archivu, kde se má vytvořit digitální pracoviště. Tolik titulů se nedá udělat za pět let, proto budou osloveny i další instituce, které by to mohly udělat. V naší republice nyní máme sedm nebo osm vysoce kvalitních digitálních laboratoří," doplnil Opěla.
Někteří producenti cenu zhruba 100 milionů korun na digitalizaci 200 filmů zpochybňují. Podle jejich odhadů by se náklady na úpravu takového množství filmů mohly vyšplhat až na půl miliardy korun. "Bude to samozřejmě otázka peněz, zda se v příštích letech uvolní patřičná suma peněz," uzavřel ředitel Národního filmového archivu.
