Pod bizarním českým názvem Smrtící nenávi2t se skrývá pokračování snímku Nenávist (2004). Remake japonského pravzoru patřil k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech mezi horory objevilo. Jak se s dvojkou vypořádal Takashi Shimizu, dvorní režisér asijské i americké verze?
Přízrak zavražděné Kayako se nepodařilo zastavit. Právě naopak. Její odhodlání mstít se světu stále roste. Nejprve si vyřídí účty se svou největší sokyní Karen Davisovou (Sarah Michelle Gellarová), aby tím jen povzbudila zvědavost v její sestře Aubrey (Amber Tamblynová). Odkud pochází tajemný duch s vražednými choutkami? Proč pronásleduje všechny návštěvníky tajemného sídla? A kde se vzala v manželovi Kayako taková nenávist, že zabil nejen svou ženu, ale také malého synka a poté sám sebe? To všechno jsou otázky, na než by Aubrey spolu s novinářem Eastonem (Edison Chen) chtěla najít odpovědi. Tokijským středoškolačkám Vanesse (Teresa Palmerová) a Miyuki (Misako Unová) jsou podobné problémy volné. Jenom by rády vystrašily svou upjatou kamarádku Allison (Arielle Kebbelová). Vydají se tedy na návštěvu do prokletého domu. A členové jisté chicagské rodinky? Ti k tomu vůbec přišli jako slepí k houslím. Stačilo jen, aby se v sousedství ubytovala záhadná osoba v modrém županu a už se u nich doma dějí divy. Oba rodičové (Christopher Cousins, Jennifer Bealsová) si vjíždějí do vlasů a malého Jakea (Matthew Knight) už málem děsí každé hlasitější vzdychnutí. Do tmavějšího zákoutí by ho teď nedostali ani párem volů…
V souladu s tradicí hororových sérií je hvězda jedničky Sarah Michelle Gellarová rychle a násilně odstraněna, plnohodnotnou náhradu za ni ale producenti sehnat nedovedli. Úkol tedy padl na krasavici jménem Amber Tamblynová, která se na hororovém poli vyskytla už v rámci Kruhu (2002). Své předchůdkyni se Tamblynová rozhodopádně nevyrovná co do věhlasu, charismatu ani hereckého umu. A že zrovna Gellarová nepatří k mnohotvárným herečkám, schopným nasadit ty nejjemnější výrazové prostředky či pracovat s prokreslenou psychologií postav. Největší hvězdou filmu by tedy měla být Jennifer Bealsová, druhdy roztančená dívčina z Flashdance (1983). Ani ona ale v divákovi výraznějšího dojmu nezanechá. V záplavě dalších figur, jejichž úkolem je především nechat se vyděsit se a poté podivně zemřít, vynikne snad jen mladičký Matthew Knight. To jeho hrdina Jake odhaluje pěkně pomaloučku tajemství sousedního bytu a je po hororovu stále zmatenější a vystrašenější. A Knight.to vše zvládá v parametrech hodných Henryho Thomase z časů E. T. – Mimozemšťana anebo Haleyho Joela Osmenta v Šestém smyslu.
Smrtící nenávis2t není zrovna snímek z nejdůmyslnějších. Vinu na tom ale nenese přímo režisér Shimizu jako spíš americká produkce, jež mu vnutila stejně amerického scenáristu. Přestože se Shimizu s náměrem potýká už pošesté (před remakem totiž stihl natočit rovněž čtyři díly této série ve své domovině, pátý chystá; a to ani nepočítám studentský snímeček, který to vše spustil), stále ještě v něm i v jeho štábu zůstává špetka filmařské invence, kterou by profláklé téma ozvláštnil. Kamera Katsumiho Yanagishimy pracuje převážně s podhledy a pokradmu si všímá temných zákoutí, z nichž tak ráda vykukuje černovláska v bílém. Výrazný dojem zanechá trojice japonských architektů i osvědčený skladatel Christopher Young (i když kvílivé pazvuky, které jeho hudební doprovod dotvářejí, mají spíš komický rozměr).
Jenomže to všechno je marné snažení, má-li Shimizu pracovat se scénářem páně Stephena Susca. Jeho dílko je totiž v pravém smyslu slova slátaninou. První fáze Suscovy práce spočívala v pokračování příběhu o sestrách Davisových a jeho doplnění o Aubreyino pátrání po minulosti kletby. Protože scenáristovi výsledný „útvar“ vystačil asi tak na 50 minut, přišpendlil k němu ještě vyprávěnku o trojici rozdováděných středoškolaček, které nejprve odvážně vstoupily do domu, aby nakonec zjistily, že to byl největší omyl jejich krátkých životů. Nyní už měl Susco po kupě dobrých 70 minut. Už stačilo vysoukat ze sebe dalších 20, které by to vše doplnily o americkou rodinu, jež sousedí se záhadnou osůbkou. To vše Susco slátal, sešil a spíchl dohromady a scénář celovečerního snímku byl na světě!
V porovnání se s prvním dílem je Smrticí nenávi2t bezesporu zklamáním. Po filmařské stránce se nejedná o snímek nikterak špatný. Nakonec je vlastně dobře, že se na palubě udržel původní režisér i jeho štáb. Nápadů, které by ocenil režisér David Zucker pro svůj Scary Movie 5, zase není až tak moc. Na druhou stranu – obzvlášť při útocích Kayako by Zucker i další parodizátoři přece jenom zbystřit měli. Do kytek ale Smrtící nenávi2t poslal už neforemný a překombinovaný scénář, jemuž schází nápad, švih i tempo. Hororovým závislákům snad film nakrátko odpomůže od abstinenčních příznaků, pro ostatní diváky se jen prodlužuje čekací doba na skutečnou žánrovou pecku.