Shining neboli Osvícení

11. 8. 2004 - 20:25 | Téma | red

Shining neboli Osvícení Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Natočil Stanley Kubrick v 70. letech nejambicióznější horor v dějinách kinematografie? Hlavní dětskou roli v dodnes kultovním psychohororu Stanleyho Kubricka Shining ztělesňuje sedmiletý syn dělníka americké ocelárny Danny Lloyd

Hlavní dětskou roli v dodnes kultovním psychohororu Stanleyho Kubricka Shining ztělesňuje sedmiletý syn dělníka americké ocelárny Danny Lloyd. Malý Danny má schopnost přijímání a předjímání psychických signálů druhých lidí - ve filmu tuto schopnost označuje sloveso "to shine", a odtud tedy také originální titul "Shining" (Osvícení). Známý megaloman a perfekcionista Kubrick točil Shining v jednom studiu poblíž Londýna od května 1976 do května 1979. Na veškeré honoráře padlo více než 18 milionů dolarů, což bylo na tehdejší poměry neobyčejně hodně. Ve filmu začíná mít Wendy (Shelley Duvallová) hrůzu z násilnického chování svého zešílivšího manžela Jacka Torrance (Jack Nicholson). V průběhu natáčení ovšem Duvallovou ve skutečnosti deptal režisér Kubrick: na jeho přání musela totiž mnohé scény opakovat po celé dny stále znovu a znovu, někdy prý i více než šedesátkrát, a na rozdíl od Nicholsona, který tuto Kubrickovu vůli po absolutní dokonalosti každé scény přijímal se stoickým klidem, Duvallová nesmírně trpěla. Dost možná v tom byl i kus Kubrickova nemilosrdného záměru, aby její postava na plátně opravdu náležitě vyzařovala utrpení z psychického teroru.

Podrobnosti o vzniku filmu ve článku:
Stephen King versus Stanley Kubrick

Ústřední protagonista filmu Jack Nicholson ke své roli Jacka Torrance řekl, že ji pojímal jako "studii choroby muže, jehož snažení přesahuje jeho schopnosti". Tento Nicholsonův roztěkaný někdejší alkoholik a autorsky impotentní spisovatel Jack Torrance patří k typickým kubrickovským hrdinům v tom smyslu, že z charakteru se stále víc vytrácí vlastní svobodná vůle a člověk se pak stává stále víc závislý na svém konvenčním okolí. Podobně jako třeba hrdina Kubrickova filmu Barry Lyndon, také Nicholsonův Jack Torrance se v Shiningu stává obětí v moderní době neobyčejně silného vlivu konvenční společnosti na osobnost jedince. Takovýto až fatální vliv příkazů z vnějšího konvenčního světa zkoumá vlastně Kubrick se svou černohumornou až satirizující ironií v drtivé většině svých filmů, a nejinak je tomu také v případě Shiningu. Deprese spisovatele v tvůrčí krizi se v tomto snímku střídá s rostoucí agresivitou a šílenstvím štvaného slabocha, který ve společenské izolaci - v hotelu Overlook, který je nikoli náhodou situován stranou od civilizace - není schopen být sám sebou. Jack Torrance, profesí spisovatel, tu příznačně pracuje jako pouhý úředník, správce hotelu.

Ve filmu sledujeme, jak je psychika Nicholsonova Torrance postupně úplně absorbována principem úřednické odpovědnosti k autoritám, tedy k nadřízeným, kteří mají provoz hotelu Overlook na starosti. Vědomí povinnosti ve vztahu k zaměstnavatelům u Jacka Torrance rychle vítězí nad cítěním lásky ke svým nejbližším, a nejspíš právě proto vidí Jack Torrance v jedné scéně i svou vlastní rodinu jakoby v mrazivě odcizeném labyrintu z pohledu manipulátora a halucinace ho postupně dohánějí až k povinnosti zabít manželku Wendy i syna Dannyho velikou sekyrou.

V souvislosti s působivostí této dějové nadsázky připomeňme výrok Michelangela Antonioniho: "Žádný jiný herec nedokáže dát svému ledovému pohledu záblesk šílenství tak jako Nicholson". V akčních scénách paroduje však Nicholson na Kubrickovo přání nejenom nejrůznější hororová klišé, ale dokonce i své vlastní chování šílence, který se stává součástí novodobého systémového despotismu. Díky Nicholsonovu hereckému výkonu můžeme tedy snímek stejně oprávněně vnímat jako horor i jako kvalitní parodii. Nicholson-Torrance tu splývá s mechanicky řízenou psychikou tyrana, s postupnou gradací děje si ale navíc dovoluje i expresívní sebeparodii: hlavně ve vrcholných scénách, kdy rozběsněný šílenec pronásleduje manželku, na jejíž vraždu "se těší", projevuje Nicholson nádherně nuancovaný cit pro ironii a sarkasmus. Nicholson-Torrance se stává lidským monstrem: někteří recenzenti proto podsouvali monstróznosti Kubrickovi coby režisérovi. Těmto kritikům ušlo, že proces degradace člověka v monstrum je jedním z témat celé Kubrickovy tvorby.

Na SPECIÁL Filmy Stanleyho Kubricka na DVD a v Aeru