V síti začíná konkurzem, na němž hledají režiséři Vít Klusák a Barbora Chalupová tři plnoleté, ale mladistvě vyhlížející dívky. Cílem je vydávat je za dvanáctileté děti, co si chtějí chatovat. Na několika sociálních sítích a komunikačních službách si založí falešné profily a pak se nechají „lapit do sítě" - přijímají zprávy, obrázky a videa od sexuálních predátorů. Ty sice neprovokují a neškádlí, ale také je instantně neodmítají. Netrvá to dlouho a rozjíždí se nechutné kolečko penisů, nevhodných nabídek i vydírání.

Začátek dokumentu je svižný a zajímavý – štáb staví herečkám v ateliéru pokojíčky, sexuální predátoři navazují první kontakty, celé se to dává do pohybu a člověk se i občas zasměje. Jenže netrvá to dlouho a kvalita jde dolů. Prostřední část filmu totiž jako by téma nikam neposouvala. Dostáváme pouze víc fotek a videí, víc nátlaku, víc chlípných zpráv... Všeho je víc, ale ve výsledku pořád je toho málo.

V síti se totiž nijak zajímavě nevyvíjí. Časem se dostane k slovu i právník tvrdící, že poskytovatelé platforem by to měli monitorovat. Jenže podle něj nemají k nějaké razantnější akci proti sexuálním predátorům motivaci, neboť by tím přišli o uživatele, což je pro ekonomickou stránku těchto platforem nežádoucí. Přesnou citaci si bohužel nepamatuji, ale ducha zprávy snad nekomolím.

Zdroj: tisková zpráva

Pan právník, potažmo tvůrci dokumentu, se nad tématem monitoringu komunikačních kanálů na sociálních sítích a na Skypu už bohužel nijak dál nezamýšlí. Zazní jedna dvě věty a dál ho neřeší. Před kamerou tak citelně chybí zástupce provozovatele libovolné relevantní platformy, stejně jako nezazní žádný názor některého z expertů na internet.

Samotné platformy tu jsou pak z drtivé většiny reprezentovány Skypem, výjimečně stále přežívající českou sociální sítí Lidé a tím to hasne. Koutkem oka jsem několikrát postřehl Facebook, ale například Omegle, zmíněné na začátku filmu jako jedna z používaných platforem, v dokumentu buď není, nebo jsem slepý. Trochu zarážející je, že chybí platformy a služby explicitně určené pro seznamování, například Tinder a jemu podobní. Ale budiž, na Lidé o sexuální predátory nouze očividně není.

Zhruba od poloviny dokumentu jde kvalita V síti s každou další minutou dolů a závěr je pak vyloženě zklamáním. Poselství dokumentu vyšumí do prázdna nejen tím, jak se tvůrci odmítají věnovat tématům do hloubky a sotva kloužou po povrchu. V síti by prospělo mnohem méně penisů a mnohem více novinařiny.

Místo toho, aby dokument některé věci dotahoval do konce, sotva je naznačí a šup – čas na další přirození. V síti je navíc striktně lokální. O tom, co se děje za hranicemi se nic nedozvíme. Nevíme tak jak moc je v sexuálním obtěžováním dětí na internetu Česká republika nadprůměrná či podprůměrná a nedozvíme se ani, zda s problematikou nenakládá některá ze sousedních či jakýchkoliv jiných zemích třeba efektivnější než my. Zasazení do širšího kontextu na úkor další várky penisů by dokumentu jen prospělo.

zdroj: Aerofilms

Stejně tak se ke slovu nedostane ani policie, tudíž netušíme, jestli už PČR takové případy v minulosti řešila – jak, jak dlouho a s jakými výsledky. V síti zcela očividně cílí pouze na diváky neznalé tématu. Na malé děti či počítačově negramotné rodiče. Jsou to ale právě tyto skupiny, které potřebují více informací jako sůl. Informací o tom že to jde řešit, informací o tom, co s tím dělají provozovatelé platforem, co dělá policie a další zainteresované strany. Místo toho dostanou pouze náznaky a pak je Klusák a Chalupová nechají v informační izolaci.

V síti je jednooký mezi slepými. Nic podobného tu není, a proto V síti vyniká. Spíše než o špatný, jde o „neúplný" dokument. Informačně příliš plytký, zbytečně senzacechtivý, postrádající tah na branku a místo finální branky nepřijde ani ta tyčka. Filmařsky jde o standardní, nijak výjimečné řemeslo a pokud jste počítačově gramotní a máte alespoň trochu přehled, dokument vám nic nového neřekne, nic vám nedá.

A pokud jste počítačově negramotný rodič, budete nejspíš šokován(a). Nicméně v tu chvíli pro vás V síti není ničím víc než malým odrazovým můstkem k vlastní investigativní práci a složitému bádání v neznámých vodách. Začít můžete třeba na chvályhodném webu vsitifilm.cz, kde najdete pouze základní, přesto velmi užitečné informace. Už jen existence vsitifilm.cz poukazuje na to, jak informačně řídký dokument - v porovnání se svou vlastní osvětovou/marketingovou kampaní - je.