Tom Cruise je možná vůbec poslední opravdová filmová hvězda. Jeho jméno se stalo pojmem a když řeknete „jdu na nového Cruise“, okolí automaticky očekává, že to bude velkolepá podívaná nadstandardních kvalit, v níž bude tenhle dnes už šedesátník předvádět věci, z nichž se tají dech. Loňský Top Gun: Maverick ukázal, že na to lidi slyší a série Mission: Impossible je tu s námi už víc než čtvrt století, takže Cruise očividně ví, co dělá. Což ovšem znamená jednu nepříjemnou věc. Dřív nebo později prostě musí zklamat. A možná se mu to povedlo právě teď.
zdroj: Paramount Pictures
Ale nebojte se, nechci vás děsit. Pokud tu mluvíme o zklamání, rozhodně to neznamená, že mluvíme i o špatném filmu. Mission: Impossible Odplata – První část zkrátka jen není až taková pecka, jakou bych já osobně jako fanoušek předchozích dílů čekal. A vzhledem k tomu, že se na ní krom Cruise podílel i scenárista a režisér Christopher McQuarrie, který natočil i pátý a šestý díl, myslím, že jsem neměl nerealistická očekávání. Národ grázlů a Fallout byly výstavní akční kousky a první část Odplaty jím prostě úplně není.
Ethan Hunt a jeho tým musí tentokrát najít klíč, s jehož pomocí by se mohli dostat k umělé inteligenci nazývané Entita. Jak už to s umělými inteligencemi ve filmu bývá, tahle si řekla, že si bude dělat, co chce. A tak začíná honička, v níž se k přístroji, s jehož pomocí by bylo možné přepsat pravidla moderního způsobu vedení války. A nikomu nedochází, že samotná Entita je tu tím největším protivníkem. Jak ale porazit soupeře, který ví všechno dřív než ostatní a navíc mu slouží zabiják Gabriel, jehož s Huntem pojí společná a hodně ošklivá minulost? Jenže ne nadarmo právě Hunt šéfuje týmu, který se specializuje na mise, o nichž všichni ostatní tvrdí, že nejdou splnit. Konec konců má to i v názvu jeho série, že…
Začněme tím, co se povedlo. Cruisovo charisma pořád funguje a jeho parťáci jsou z minulých dílů perfektně sehraní. Hlavní hvězda se opět vyblbla tak, že se z toho občas člověku až tají dech a v PR materiálech hodně protěžovaný skok ze skály na motorce s padákem na zádech vypadá na velkém plátně skvěle. Stejně tak automobilová honička v Římě nebo přestřelka v písečné bouři. McQuarrie tyhle scény točit umí, herci už jsou (i přes přibývající vrásky nejen u Cruise) se svými hrdiny sžití a až na pár trochu divoce sestříhaných osobních soubojů jde o akční podívanou na té úrovni, jakou byste od Mission: Impossible čekali. A i kdybyste někdy v půlce začali mít pocit, že to možná není až taková jízda jako Národ grázlů nebo Fallout, vydržte do konce. Finále vám to všechno vynahradí. Bohužel cesta k němu je občas v jistých směrech trošku bolestivá.
Nová Mission: Impossible totiž stojí na hodně vachrlatých příběhových základech. Samotná umělá inteligence, které hrábne a začne zlobit, je pochopitelně aktuální téma, filmaři s ním však koketují už dlouho, stačí si vzpomenout na Terminátora, nebo třeba obstojný thriller Oko dravce. A nové dobrodružství Ethana Hunta v příběhu a práci s hlavním zloduchem připomíná dvacet let staré thrillery. Ne že by jim skládal poctu nebo chtěl být starosvětský, prostě jen působí staře. Když se na plátně objeví Entita a vypadá jako screensaver ve Windows, není to děsivé. Když se v půlce divák chtě nechtě smíří s faktem, že umělá inteligence má nekonečný náskok a hrdinové hrají podle jejích pravidel a prakticky nemůžou vyhrát, napětí se vytratí. Hunt a jeho tým protivníky vždycky spíš přechytračili, než že by po nich stříleli z kulometu a tady jsou bohužel spíš v rolích loutek, nikoliv loutkařů. A loutkař-umělá inteligence sám o sobě vůbec nepůsobí děsivě ani zle. Stejně tak jako záporák Gabriel, jehož představitel Esai Morales sice má charisma, ale jeho zloduch „chce šířit utrpení“ a tím veškeré jeho motivace končí.
zdroj: Paramount Pictures
Díky nefunkčním a nezajímavým zloduchům tak nová Mission: Impossible padá do béčkových vod, respektive někam k bondovkám s Piercem Brosnanem, ty ovšem (záměrnou) hloupost a naivitu vyrovnávali smyslem pro humor a nadhledem. A nic z toho tady není, což bohužel vede k tomu, že na Odplatu se hezky kouká, rychle uteče, Cruise dělá to, co diváky baví a McQuarrie servíruje spoustu parádně vypadajících akčních scén. Jenže všechno je to nabalené na poměrně připitomělý příběh, v němž navíc filmaři nezvládají prodat nové postavy (Hayley Atwell se snaží, naneštěstí s Cruisem má nulovou chemii) a bohužel ani potenciální emoční vrcholy příběhu. Stále jde o zatraceně dobrý letní blockbuster a víc než solidní špionážní akčňák. Ale v sérii Mission: Impossible bohužel Odplata patří do té horší poloviny.