Gaillardův humor můžeme popsat jako "snahu oživit veřejný prostor" i jako "drsné štvaní lidí okolo sebe". Obvykle spočívá v boření lidských konvencí, konkrétněji v přehrávání nějaké scény z fikce v realitě – a to se vším, co s ní souvisí, navíc bez povolení dějiště či kolemjdoucích. Ostatně mrkněte sami. Není bezdůvodné, že na Gaillarda směřovaly stovky žalob.
Svůj první skeč natočil už v roce 1999, údajně poté, co byl vyhozen z práce prodejce obuvi a krátil si volný čas blbnutím na ulici, tehdy ještě bez přítomnosti kamery. Stačilo jenom navrhnout, že by své drzé kousky měl točit, a nápad byl na světě. Bez internetu však Rémi neměl šanci na velkou slávu, svůj slavný web přitom vytvořil až v roce 2001.
Do světel reflektorů slávy vstoupil až o rok později, kdy se odvážil vloudit se mezi hráče vítězného týmu francouzského fotbalového poháru a slavit s nimi vítězství. Podobné kousky předváděl i později – není asi problém si domyslet, že Rémi platí za velkého sportovce. Popularita celého světa však přišla s trochu jiným zacílením.
Vyšší slávy totiž Rémi dosáhl až o několik let později, když začal napodobovat různé popkulturně známé značky. A tak se jako Rocky proběhl kolem kavárny a sebral číšníkovi skleničku, aby se jí mohl polít, nebo se v supermarketu proháněl jako Pac-Man.
Jeho nejpopulárnějším videem je jízda v závodničce ze hry Mario Kart, při níž Rémi skutečně jezdí po silnici a snaží se své "konkurenty" zlikvidovat třebas házením banánů pod jejich kola...
Letos je Gaillarovi už 39 let a s tím přišlo i mírné vyklidnění. Po roce 2010 se začal více věnovat právě natáčení WTF, režírovaného Raphaëlem Frydmanem. První ohlasy na něj jsou spíše rozpačité, Gaillardova síla je ostatně spíše v kratších skečích – jak se ale vše skutečně povedlo, se dozvíme až s českou premiérou filmu na tento čtvrtek.
