První ztvárnění upíra na filmovém plátně vyzařovalo tajemnou úctu. Byl představen jako hrabě Orlok s dlouhými pazoury, jehož holohlavá silueta se noří z mlhy, a stal se životní rolí herce Maxe Schrecka.
Ve filmu je mladý úředník realitní kanceláře Hutter vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi, aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, že Orlok je upír.
Atmosféra filmu je vytvářena mistrně budovaným napětím, neobvyklými záběry, zejména z žabí perspektivy, hrou světel a stínů a výtečným výkonem démonického Schrecka v titulní roli. Scény z Orlokova hradu natáčel Murnau na slovenském Oravském zámku.
Jedním z vrcholů snímku je slavná scéna, v níž hrabě Orlok vystupuje na palubu lodě, na níž během jeho cesty všichni pomřeli nebo zešíleli. Jak už to u kultovních děl bývá, nabalila se i kolem Upíra Nosferatu a Schrecka řada mýtů - třeba že Schreck je skutečně upír. Z těchhle pověstí vznikl v roce 2000 film Ve stínu upíra.
Murnau nezískal práva od dědiců autora románu Dracula, Brama Stokera. Podle rozhodnutí soudu měl být originál i kopie filmu zničeny, leč nestalo se tak.
