Do naše výběru jsme mohli zařadit celou škálu filmů - od těch notoricky známých, až po filmy určené fajnšmerkům. Nakonec jsme do naší pětky vybrali mix těch klasických a méně známých. Taková Stará puška není zrovna typickým válečným filmem. Vřavu velké bitvy zde vystřídaly katakomby jednoho francouzského hradu a jeden pořádně naštvaný lékař. Přesto si dovolujeme tvrdit, že do našeho výběru snímek bezesporu patří.
Prakticky kultovní charakter si vysloužil netradiční, skoro až komorní Most přes řeku Kwai. Částečným důvodem byla právě jeho výjimečnost v dobovém kontextu. Tehdejší éra platila za období obrovských válečný opusů (viz níže). Na vinně bylo uplynutí pomyslného poválečného období, po němž už komerční válečný velkofilm (tedy pro jiné než propagandistické účely) nepůsobil nepatřičně.
zdroj: Archiv
Most přes řeku Kwai však v této baráži gigantičnosti zaujal menší story o lopocení britských válečných zajatců pracujících kdesi v asijské džungli na mostě pro japonskou armádu. Doposud zřejmě nejlepší film ze zajateckého tábora (aniž by jako Velký útěk řešil jenom útěk z tohoto) zaujal především nejednoznačnými postavami.
4) Stalingrad
Trvalo dlouho, než začaly vznikat náročnější filmy i z pohledu "těch druhých", totiž německého vojska. Po průlomové Ponorce z roku 1981 se však stavidla protrhla, byť filmům o boji Třetí říše zároveň ani nechyběly tragické podtóny a alespoň jedna postava zlého nacistického politruka.
zdroj: Archiv
Ve Stalingrad u z roku 1993 (je zařazen, protože triky a režií funguje podobně staromilecky jako zbytek děl v seznamu) působí tyto prvky ještě vypečeněji - co začíná jako válečný film plný obrovských bitev, se kdesi po polovině mění na survival horor o snaze zdolat ruskou zimu i bezohlednost velitelů. Není tolik válečných filmů, které ukazují největší akci v úvodu, a poté se v zájmu příběhu utlumí, ve Stalingradu však toto vyprávění vyzní vskutku dokonale.
3) Tucet špinavců
Ačkoliv Tucet špinavců zapadá spíše do ranku dobrodružných filmů než čistokrevně válečných (popisovaná operace je, řekněme, velmi nestandardní…), zdejší množina barvitých charakterů a nekompromisní jízda mise ze snímku oprávněně učinila dílo hodné zapamatování.
zdroj: Archiv
Zatímco jiné válečné filmy svými charaktery z obou stran barikády polemizují o oprávněnosti bojů, Tucet špinavců se nebojí střílet i do“civilistů” jednoho velkého nacistického sjezdu. To celé samozřejmě za předpokladu, že se titulní vězni-vojáci nepokoušejí vraždit mezi sebou. Jenom máloco vedle kultovní Hlavy 22 tak krásně vykresluje nelítostnou, chaotickou a černohumornou tvář války.
2) Stará puška
Francouzské filmy z druhé světové jsou spíše asociovány s komediální trilogií o sedmé rotě. O to překvapivěji působí poněkud zapadlé akční drama Stará puška, tak trochu připomínající Přání smrti nebo novější Hanebné pancharty. Philippe Noiret si zde střihl roli muže, kterému nacisté vybijí celou rodinu, a on se, vzdor svému humanitnímu zjevu a práci doktora, vydá na brutální cestu pomsty vůči všem německým vojáků v dohledu.
zdroj: Archiv
Stará puška ztělesňuje dusnou atmosféru každé okupace, právě pro nezvyklou volbu hlavního hrdiny, ale zároveň vyráží dech i krutostí vůči okupantům. Film, který svou "civilností" strčí do kapsy polovinu akčních filmů následující dekády.
Velký opusů popisujících neméně olbřímí operace vznikla celá řada. Připomeňme ruský Stalingrad (1989), Most u Remagenu (1969), Bitvu o Británii (1969) či Nejdelší den (1962). Příliš vzdálený most (1977) ale opět sympaticky vybočuje - nepopisuje totiž vítěznou operaci jako většina předešlých jmen, nýbrž prohru operace Market Garden.
zdroj: Archiv
Hvězdné obsazení od Roberta Redforda po Seana Conneryho ruku v ruce s neomezeným rozpočtem a propracovaným scénářem činí z Příliš vzdáleného mostu dost možná vrchol válečných snímků z doby minulého tisíciletí.
