Od Navarrone až k Liamu Neesonovi - velmi stručná historie akčního filmu

22. 10. 2014 21:00 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Od Navarrone až k Liamu Neesonovi - velmi stručná historie akčního filmu

Do kin se opět vrací Liam Neeson, aby dal zloduchům na budku. Tentokrát to však nebude v dalším díle 96 hodin (ačkoliv i ten se natáčí), nýbrž ve filmu Mezi náhrobními kameny, kde se představí jako soukromý detektiv. Ačkoliv film sám o sobě přehršle akce nenabízí, snaží se působit právě jako další z řady moderních akčních filmů. Nostalgický divák, majíc v čerství paměti ještě poctu akčnímu žánru Postradatelní 3, se možná zeptá, kam se vytratili drsňáci s kulomety. Jak si však ukážeme, nynější trend "normálních" akčních herců pramení právě z nadužívání triků i přirozeného utlumení po minulých letech.

Zloděj Bagdádský

Mezi nejranější předchůdce patřily americké trháky od éry němého filmu, příkladem za všechny například Zloděj Bagdádský z roku 1924. Právě Hollywood si na rozdíl od zbytku světa mohl dovolit budování megalomanských kulis, náročné kamerové scény i choreografii doby, kdy se kaskadérské kousky ještě dělaly bez cvičení. Prvky akce můžeme často najít i v groteskách a jejich fyzickém, mnohdy smrtelně nebezpečném humoru. Ne nadarmo například Mission Impossible 4 cituje hned několik scén Bustora Keatona.

Atrakce šestákových dobrodružství se však měla brzy změnit s příchodem druhé světové války. Vedle filmu noir, v němž sice nechyběly zbraně, za to akce byla obvykle pomalejšího tempa, převzaly hlavní prvky dnes asociované s akcí filmy válečné. Zde ke slovu přišlo první určité utlumení a sáhnutí po realističnosti, jakkoliv v tehdejších válečných filmech tato z dnešního pohledu podezřele absentuje. Od propagandistických snímků ušly válečné filmy dlouhou cestu až do komplikovaných spektáklů ve stylu Děl z Navarrone. Hlavní hrdinové zřídkakdy prohrávali, odtud ostatně můžeme sledovat pozdější plynulý vývoj do akčních masomlejnů 80. let a dalších.

Jinou linku na západě začaly představovat bondovky. Ačkoliv ve své podobě v 60. letech ještě nehýřily komplikovanějšími scénami, akční atrakce jim rozhodně nechyběly. Ironií osudu přitom styl bondovek formoval Alfred Hitchcock se snímkem Na sever severozápadní linkou, považovaným za jakousi „protobondovku“. Kdo film viděl, může si ostatně v hlavní roli snadno představit trochu nešikovnějšího Seana Conneryho.

Paralelně s nimi však začaly akci nabízet i dva další, podstatně levnější a tak snadno aplikovatelné žánry. Na jedné straně začaly v průběhu 70. let silně dominovat policejní detektivky, nejznáměji Dirty Harry. Vedle nich pak z Asie přišel trend karate/kung-fu mlátiček, jak je zpropagoval dokonalý Bruce Lee. Tyto opět nabízely jinou příchuť – styl se vrátil k exotice, ale v jiném podání, stejně jako k autenticitě hrdinů. Oby koncepty pak dohromady spojil Chuck Norris – jeho filmy předznamenávali přechod do zlaté éry akce, let 80.

Tyto totiž přinesly asi největší změnu akčního filmu vůbec. Mluvíme samozřejmě o příchodu Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, kteří vyšroubovali míru filmového násilí do nejvyšších obrátek. Dekáda znamenala příchod hrdinů s těžkými kulomety, kteří jakoby platili za roboty – čehož ostatně využila série Terminátor. Ve skutečnosti však byla krvežíznivost 80. let byla pouze logickým vyústěním hrdinů dřívějších dekád. Právě nevázaná kontroverze pomohla slávu akčních filmů šířit do celého světa jako cosi zakázaného. Nač si rovněž lhát, nostalgie po 80. letech je daná především tím, že v nich vyrostli dnešní aktivní třicátníci a čtyřicátníci.

Díky obrovské popularitě se rychle objevily nápady, jak akční filmy 80. let rozložit na prvočástice. Už v roce 1986 s první Smrtonosnou pastí přišel typ hrdiny, který do žánru vnesl humor a zdání lidskosti. Léta 90. vzor obecným dojmům v obou trendech pokračovala. Na jedné straně dobrý den pak to nezničitelní hrdinové jako ve filmech Michaela Baye (Skála) a Ronalda Emericha (Den nezávislosti), na straně druhé však tyto nezapomínali na osobní život skrze humorné scény.

Když tak celý žánr v roce 2000 dospěl na svůj absolutní vrchol ve filmu Matrix, kdo vlastní logické že ve šroubování spektáklu nebyli na nějaký čas jít kam dál. Matrix jakoby ztělesňoval všechny elementy žánru od přestřelek, kung-fu bitek přes epickou story až po nádech válečna. To vše v revoluční kvalitě speciálních efektů. Pokud se filmaři nechtěli jeden po druhém utápět v dalších nápodobách Matrixu, kterých i tak přišlo požehnaně, museli překopat zdrojový materiál.

Právě zde možná částečně vězí zakopaný pes popularity Jasona Bourna, restartu Bondovek i 96 hodin a moderních akčních „taťky“. Jak jste si však mohli všimnout, cyklus exotiky a autentičnosti se více méně opakuje – je jenom otázkou času, než se fantaskní, přehnané filmové střílení vrátí. Spíše než pro únavu publika si však budeme – jako v případě Matrixu – muset počkat na nové technologie, které to teprve umožní.

 

Zdroje: Vlastní , YouTube

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Star Trek 4 nakonec přeci jen možná vznikne

Star Trek 4 nakonec přeci jen možná vznikne

20. 11. 2019 | Novinky | Adam Homola

Že by ten Star Trek 4 nakonec přeci jen byl? Studio Paramount je prý v posledních fázích vyjednávání s Noahem Hawleym (seriály Fargo, Sběratelé kostí, Legion a další), který, pokud na to kývne, bude další Star Trek psát, produkovat i režírovat.
Will Smith a Tom Holland se představují jako Špióni v převleku

Will Smith a Tom Holland se představují jako Špióni v převleku

19. 11. 2019 | Trailery | Adam Homola

Nový „super tajný“ trailer na Špióni v převleku se vám snaží připomenout, že pokud chcete jít na přelomu roku do kina na něco odlehčeného, měli byste vybrat právě tenhle animák.
Filmová filharmonie hrála v Rudolfinu pro milovníky sci-fi

Filmová filharmonie hrála v Rudolfinu pro milovníky sci-fi

18. 11. 2019 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Fanoušci vědeckofantastického žánru měli 9. listopadu opět svátek. Pražské Rudolfium rozvibrovaly melodie z toho nejlepšího, co filmový scifi svět nabízí. Orchestr Filmová filharmonie společně s pěveckým sborem předvedli ve vyprodané Dvořákově síni nejen notoricky známé skladby, ale zaujali také náročnějším výběrem.
Recenze: Doktor Spánek od Stephena Kinga – máte odvahu vrátit se do hotelu Overlook?

Recenze: Doktor Spánek od Stephena Kinga – máte odvahu vrátit se do hotelu Overlook?

18. 11. 2019 | Recenze | Matěj Svoboda

S trochou nadsázky se dá říct, že kdyby Stephen King zkusil knižně vydat svůj nákupní seznam, stal by se z něj bestseller a pár let nato bychom se dočkali filmové adaptace.