Letos dvaašedesátiletý rodák původem ze Šumperku - v jehož kraji se odehrává i Díra u Hanušovic - se hned v mládí zakoukal do divadelní režie. Přes studium na JAMU se Krobot na konci 70. let dostal do Západočeského divadla Cheb, kde přičuchl k netradičním formám divadla. Pozornost na sebe strhává především po počátku 80. let, kdy přes působení v Hradci Králové přichází do pražského Realistického divadla, kde ještě před revolucí za režii získává dvojici cen.

zdroj: A-Company

Po roce 1989 Krobotova kariéra pokračovala v ještě strmějším stoupání. Stal se vyučujícím na DAMU, působí i v Národním divadle a v roce 1993 získává Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku.
Nejvíce se však do tváře domácího divadla zapsal jako umělecký šéf Dejvického divadla, které během svého patnáctiletého působení proměnil v jednu z nejvýraznějších tuzemských scén. Byl to mimochodem právě on, kdo zde pomohl etablovat mladé herecké generaci jako byl Ivan Trojan, Jiří Macháček nebo Tatiana Vilhelmová.

Před kamerou, za kamerou

Navzdory svému tvůrčímu působení u divadla Krobot paradoxně ve filmovém světě zaujímá především jako herec. Jeho filmové postavy, pohybující se kdesi mezi enigmatickými svůdníky a deprimpvanými psychopaty, však domácí film začaly oživovat teprve nedávno.

Ve filmu poprvé objevil až v roce 2005 ve filmu Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, kde ztvárnil bizarního otce postavy Ivana Trojana. Během několika málo let se rychle stal jedním z neobsazovanějších domácích herců. Objevoval se napříč všemi žánry od komediálních Účastníků po dramatického Venkovského učitele, byť při tom skoro vždy ztvárňoval stejný typ zasmušilé postavy. Zřejmě nejvýznamnější je jeho role v zahraničním filmu Muž z Londýna, a pak samozřejmě taktéž personifikace Aloise Nebela ve stejnojmenném komiksu. Paradoxně vzdor tomu se za skutečného herce nepovažuje.

zdroj: tisková zpráva

Vedle režijního debutu Díry u Hanušovic však Krobot před časem taktéž režíroval i sitcom Čtvrtá hvězda, v němž jednu z rolí ztvárnila jeho dcera Lenka Krobotová. Přechod do filmové režie je o to zajímavější, že letos se Krobot rozhodl s režií skončit a nadále působit pouze jako divadelní herec. Platí to jak pro sféru divadla, tak prý i filmu. A to navzdory skutečnosti, že teprve nyní dokončil svůj první celovečerní film. Možná však všechno bude jinak – pro každý případ již totiž prý začal psát scénář k hypotetickému dalšímu filmu…