Jako už několikrát, stála předlohou tohoto filmu krátká povídka již legendy sci-fi, Philipa K. Dicka (kdo by snad netušil, možná si vzpomene na filmy podle jiných jeho děl Blade Runner, Total Recall nebo Screamers). Scénáře se ujali poměrně neznámý Jon Cohen a poněkud zkušenější Scott Frank (z jeho tvorby známe například Znovu po smrti, Človíček Tate či Chyťte ho!
Děj vzdáleně připomíná Blade Runnera: nacházíme se ve Washingtonu, D.C, roku 2054
Děj vzdáleně připomíná Blade Runnera: nacházíme se ve Washingtonu, D.C, roku 2054. Moderní technologie umožňují pomocí jakýchsi jasnovidců, tzv. pre-cogů, odhalit zločince dříve, než tito spáchají nějaký zločin. Soudní úřad proto vysílá do budoucnosti speciální policisty (tzv. pre-crime).
Šéfem tohoto oddělení je John Anderton (Tom Cruise). Svou práci bere vážně a maká fakt tvrdě. Avšak jen do chvíle, než je sám obviněn ze zločinu, který teoreticky spáchá někdy v budoucnosti... Sám teď musí prchat před dokonalým zřízením, jemuž sám sloužil. A po stopě mu jde jeho rival v úřadu, Danny Witwer (Colin Farrell).
V dokonalé společnosti se však těžko utíká – je nutné se vyhnout řídícímu radaru zautomatizovaného města, které střeží každý váš krok, autům, jež může řídit někdo jiný, a kontrolním stanovištím, kde se můžete identifikovat jen skenem očí. Ostatně název filmu se dá do češtiny přeložit výrazem „zpráva o menšině“, jenž používáme ohledně poněkud jiné komunity.
Zdá se, že Steven Spielberg po A.I. – Umělé inteligenci opět sáhl k poměrně populárnímu žánru i dobrému autorovi. Jak jsem již předeslal, jsou zde dokonce určité návaznosti na již kultovní film Blade Runner. Naštěstí si Tom Cruise film neprodukoval – vzpomeňme totiž jen jeho producentsko-hereckou megalomanii v M:I-2, která již působila v mnoha ohledech spíše směšně, než akčně.
A zdá se, že vše bylo k dobru věci – protože hned první víkend se film umístil na 1. místě amerického žebříčku s výdělkem 35,7 milionů dolarů (náklady přitom činily 142 milionů). Pravda, není to nic moc, film na druhém místě, animovaný Lilo & Stitch, si připsal 35,3 milionů dolarů, ale na straně Minority Report stojí jak přízeň diváků (v hlasování IMDb mu přidělilo přes 2760 diváků průměrnou známku 8,6 z deseti a zařadilo jej tak na 101. místo v top všech filmů všech dob), tak kritiků – z třiceti recenzí je jich většinou 28 kladných, a jen dvě záporné.
Ty kladné jsou nadšené z filmařského kumštu, dechrvoucího děje, jenž dává nový smysl slovům futuristický thriller, jiní jsou nadšeni z akčních scén, na druhé straně někteří přirovnávají Minority Report k filmům noir... Ty záporné recenze vytýkají filmu přílišný chlad, kdy režisér nebere ohled na diváky a servíruje jim ne to, co jim chutná, ale co chutná jemu; film podle nich neobsahuje žádné emoce, je antiseptický – a některým dost vadí, že v celém ději se mihnou jen dvě ženy.
A v tom mají pravdu. Větší ženskou roli má Jessica Capshaw jako Evanna, ale v celkovém řazení důležitosti herců na plátně je až na šestém místě, a Anna Maria Horsford jako Casey dokonce na jedenáctém. Ze známějších herců ještě uvidíme Maxe von Sydow, jenž si v posledních deseti letech přivydělává na důchod miniroličkami šéfů, kteří se na plátně většinou jen mihnou, či Patricka Kilpatricka (Zachraňte Willyho 3, Poslední zůstává). Ostatní herci jsou v USA na středním stupni známosti, u nás však naprosto neznámí.