„Frankie říkával, že boxování je proti přírodě, že v boxu je všechno obráceně. Abyste dali nejlepší úder, musíte někdy ustoupit.“

Drama Clinta Eastwooda Million Dollar Baby patří k tomu nejlepšímu, co loni vylouplo nejen z Hollywoodu, ale ze světových studií vůbec. Co všechno se skrývá za chutí tohoto citrónového koláče?

Eastwood hraje Million Dollar Baby vysokými kartami – víra, smrt, odvaha vzít život do vlastních rukou. K jejich vnímání napomáhá překvapivě komorní pojetí snímku – co se neodehraje v ringu, odehraje se v tělocvičně. Celým snímkem prochází motiv existence jedné šance. Jedné jediné šance, kterou ať boxer, trenér, nebo přítel nemusí přímo využít, ale měli by si uvědomit, že jí vůbec dostali a v tom vědomí najít smíření.

Eastwoodův svět obklopuje temná obloha, kterou prochází jeden ostrý paprsek. Tím může být buď žárovka v pokoji, nebo ring v hale. Eastwoodovými hrdiny jsou vcelku pokorní lidé, kteří tak nějak automaticky věří… v boha, ve vyšší naději. V průběhu děje jsou ale konfrontováni s rozhodnutími, která jejich existenci popírají. A stejná rozhodnutí také musí sami učinit.

Frankie Dunn (Clint Eastwood) je stárnoucí trenér boxu. V jednom zapomenutém koutě města má tělocvičnu, na předměstí domek. Na tělocvičnu dohlíží Frankieho poloslepý parťák Eddie Scrap-Iron Dupris (Morgan Freeman), druhdy boxer. Na domek dohlíží krabice nedoručených dopisů, které Frankie sveřepě posílá rozkmotřené dceři.

Frankieho nejlepší borec, Big Willie Little (Mike Colter), se už nemůže dočkat boje o titul. Frankie ho ale záměrně stále odsouvá, až nakonec Willie Frankieho opustí – a následně titul vyhraje. V tělocvičně se mezitím objevila Maggie Fitzgerald (Hilary Swanková). Podle Frankieho je neperspektivní a kromě toho, on holky netrénuje. Maggie se ale nevzdává a díky své zarputilosti najde sympatie u Scrapa. Frankie i na jeho přímluvu nakonec Maggie vezme. Je ještě opatrnější, než s Williem, zároveň ale podléhá Maggiině energii… anebo jen tuší, že Maggie je pro něj poslední šancí dostat někoho k titulu.

Bojových sekvencí je ve filmu plná hrst a jsou zpracovány možná až příliš prostě. Prostřihy v ringu by jistě mohly být dynamičtější, ale Eastwood se evidentně soustředí na černou práci – stejně jako ve svých starších filmech. A tak spíš než rány, vidíme stereotypy boxerky – knockoutový úder, i trenéra – kýbl, ručník a stolička.

Režisér diváka bez potíží zavádí přímo doprostřed děje a nechává mu čas a prostor, aby se sám na plátně zabydlel. Eastwood je sebejistý vypravěč. Vynikají sekvence, kdy obecenstvo zavádí do tajů boxu, O Frankieho starostech s dcerou se třeba dozvíme maximálně z vrásek v hercově tváři. Eastwoodovo asketické herectví zraje s časem. V Million Dollar Baby však slavný herec spíše jistí obranu a přenechává prostor Morganu Freemanovi. Ten z vedlejší role ovládá potemnělé plátno i díky funkci výborně integrovaného vypravěče. Prvotřídním zážitkem je potom pokorný výkon Hilary Swankové (Kluci nepláčou). Na škálu i hloubku jejího výrazu se dají psát celostránková slohová cvičení. Swank se do Maggie převtělila po všech stránkách a vytvořila nejšaramantnější boxerku světa, opravdové zlatíčko. Za pozornost stojí i Lucia Rijker, čtyřnásobná světová šampiónka v kickboxu, která dala Billie, Maggiinu největší soupeřku, s komiksovou energií.

Za brilantními hereckými výkony stojí masivní scénář Paula Haggise (Tajemná řeka) inspirovaný povídkami F.X. Toolea a Eastwoodova téměř bezchybná režie. Snad jen v poslední čtvrtině existuje pár nadbytečných záběrů. Eastwood k filmu složil také jednoduchou a velmi přiléhavou hudbu. Kamera a svícení Toma Sterna jsou v Million Dollar Baby chirurgicky přesné, o milimetrovém střihu dlouholetého Eastwoodova spolupracovníka Joela Coxe ani nemluvě.

V Million Dollar Baby se Eastwoodovi podařilo zobrazit jeho životní téma, hledání zrnka míru ve větry ošlehaném světě s takovou grácií, jakou umí vytvořit kapky deště na střeše opuštěné noční zastávky, vskutku někde mezi „sbohem“ a „nikde“.