Akčně laděný thriller Létající oko patří k těm typům filmů, které se – v rámci mainstreamu –přežily. Stejně jako žraloci, piraně nebo vetřelci, ani oni dnes diváky do kina nepřitáhnou, a tak se s nimi zpravidla setkáváme jen na DVD. Minulosti patří mluvící auta, chytré motorky i inteligentní vrtulníky, a pokud si některé menší studio takovou látku vybere, je to jen proto, aby mohlo lacino zaplnit regál ve videopůjčovně. Vraťme se teď společně o čtvrt století zpátky, do doby, kdy neměly podobné snímky nouzi o popularitu a kdy za nimi stáli režiséři jako John Badham.
Vojenské stíhačky a vrtulníky se prohánějí mezi mrakodrapy a jen tak mimochodem demolují budovy stojící jim v cestě. Starosta Los Angeles dění nevzrušeně pozoruje, nikdo nemá pocit, že se děje něco nepatřičného. Tak zhruba vypadá závěrečná akční pasáž z Létajícího oka. Film naštěstí není jen o leteckých soubojích a počtu odpálených raket. Naopak.
Frank Murphy (Roy Scheider) pracuje jako pilot policejního pozorovacího vrtulníku. Je uznávané eso (traduje se, že umí looping), ale protože je psychicky poněkud nevyrovnaný (z Vietnamu), nikdo s ním v kabině dlouho nevydrží. Na jedné hlídce – zrovna v den, kdy dostane přiděleného nového parťáka Lymangooda – je ohlášeno přepadení komisařky výboru pro potírání násilí. Naše dvojice přestane očumovat svlečenou cvičitelku jógy v jejím apartmá a dorazí na místo činu spolu s pozemní policií. K přepadení, z něhož se posléze vyklubala vražda, došlo tam, kde Murphy s Lymengoodem před hodinou hlásili podezřelé vozidlo – fakt, na který při vyšetřování nikdo nebere zřetel.
Nicméně Murphy je suspendován ze služby a dočasně převelen k testování prototypu supervrtulníku Modrý hrom. V projektu je ovšem angažován i jeho dávný nepřítel, plukovník Cochrane (Malcolm McDowell), prapůvodní příčina jeho zlého nervového stavu. Při nočním zkušebním letu se Murphy záměrně přiblíží k jedné z federálních budov, a odposlouchávacím zařízením vyslechne rozmluvu skupiny Cochranových lidí, v níž plánují jeho vraždu. Tehdy mu dojde, že s celým projektem není něco v pořádku...
Scenáristé Dan O'Bannon (Vetřelec, Total Recall) a Don Jakoby (Arachnofobie) vybudovali na obligátních thrillerových základech dostatečně prokombinovaný příběh na to, aby bylo o čem hrát. Film má hlavu a patu, a podstatnější je v něm zápletka než efektní záběry, které spíš vhodně přitakávají žánru, než aby přebraly hlavní úlohu. Napětí je budováno postupně, s optimálním načasováním akčního finále. Pomohlo i obsazení kvalitních herců do rolí úhlavních protivníků.
Kuriozní je, že zatímco Roy Scheider v některých scénách vrtulník dokonce sám pilotoval, Malcolm McDowell měl ve smlouvě, že se nebude nikdy muset odlepit od země. To ovšem režisér Badham nevěděl a hned první den ho posadil do vrtulníku. Aby se herec neshodil před štábem, zaťal zuby a vyzvracel se, až když bylo po natáčení. Proto mají jeho rozšířené zornice na záběrech ze vzduchu výraz víc vyděšený než zlověstný.
Rok po uvedení filmu do kin vzniklo 11 dílů stejnojmenného (neúspěšného) televizního seriálu.
