Jan Žižka: Největší český vojevůdce si zasloužil lepší filmový pomník

9. 9. 2022 - 10:00 | Recenze | Matěj Svoboda

Jan Žižka: Největší český vojevůdce si zasloužil lepší filmový pomník zdroj: Foto: Bioscop

Utéct před filmovým Janem Žižkou je v posledních týdnech prakticky nemožné.

Petr Jákl obráží talk show a rozhovory, plakáty visí v každé druhé ulici a i lidi, co byli v kinech naposledy na Pokladu na Stříbrném jezeře vědí, že jde o nejdražší domácí produkci všech dob, zahraje si v ní držitel dvou Oscarů Michael Caine a ambicemi kopat stejnou ligu jako Hollywood se nikdo z tvůrců netají. Jenže srážka s realitou bývá právě v případě podobných ambicí docela bolestivá. A tady taky.

Jan Žižka se odehrává v době, která není historiky úplně zmapovaná a ani největší znalci života slavného vojevůdce nemají úplně jasno v tom, co tehdy dělal. Pro filmaře by to měla být ideální situace. Všichni v Česku vědí, kdo byl Žižka, takže ho není třeba sáhodlouze představovat, zároveň však historie nehází filmařům klacky pod nohy. Jenže oni si je hází pod nohy sami.

Žižka zdroj: Foto: Bioscop

Žižku tu potkáváme jako Žoldáka, velitele party drsňáků, co dostanou za úkol unést snoubenku Jindřicha z Rožmberka, jenž drží v šachu krále Václava IV. a spolu s ním i celou Evropu. Jenže dostat se s paličatou a ne zrovna spolupracující Kateřinou do bezpečí nebude žádná legrace. Hrdinové mají totiž v patách nejenom vojska Rožmberka, jde po nich i ambiciózní Zikmund. Stávají se z nich jen figurky ve hře mocných, ale i díky tomu Žižka možná konečně pochopí, na čí stranu se má postavit. A že to bude strana lidu a ne šlechticů, kteří kují pikle na svých hradech.

Takhle napsané to vypadá vlastně v pohodě. Asi nikdo soudný nečekal, že by Petr Jákl za nějakých dvacet milionů zvládl natočit film, který by do velkoleposti obstál vedle Gladiátora nebo Statečného srdce. Na historickou epiku to zkrátka pořád není dost peněz. Jenže pořídit si za ni nějakou menší středověkou podívanou, to už by jít mělo, pár takových jsme už jich viděli, ať už netflixovského Krále nebo drsné dobývání hradu v Ironclad. Počítám, že diváci byli připraveni Jáklovi odpustit, když by výsledek nebyl zase až tak moc epický. Jenže jeho Jan Žižka má vážnější problémy.

Žižka zdroj: Foto: Bioscop

Celý film vypadá poměrně dost levně. Ne levně v porovnání s Hollywoodem, ale prostě levně. Jako trošku dražší celovečerní pohádka. V davových scénách obvykle pobíhá tak padesát lidí a většina snímku se odehrává v lese, kde se hrdinové a zloduši hodinu nahánějí, vyměňují si zajatce a občas někdo někoho zabije.

Zabíjení je sice vcelku efektní, krvavé a tvůrci se nebojí usekaných hlav a rukou, jenže samotná akce vypadá mizerně. Rychle a zběsile se v ní stříhá, kamera je kousek od herců a člověk tak jen těžko pozná, kdo do koho zrovna zasekl sekyru a jestli ten, kdo umřel, byl klaďák, nebo zloduch. S postupem času to začíná být až únavné a podráží to Žižkovi nohy v jeho snaze být když už ne epickou podívanou, tak alespoň poctivou středověkou akcí.

Nepříliš hezký a po akční stránce vyloženě nevydařený film bohužel nenabere moc bodů ani jinde. Nejvíc totiž zklamává v tom nejpodstatnějším. Jáklovi se nikdy nepovede udělat z Jana Žižky zajímavou a hlavně uvěřitelnou postavu. Výmluvy na to že všichni ze školy víme, jak to bylo a že to tak ve skutečnosti možná nebylo, protože jde o fiktivní příběh, neberu.

Tady tkví problém v tom, že reálně nikdy nezjistíme kde, kdy a hlavně proč se Žižka změnil z cynického žoldáka v muže ochotného postavit se do čela boje proti šlechtě. Nevíme, proč by to měl dělat, co ho k tomu vede a i když tu jsou naznačené nějaké motivy jako láska nebo ztráta blízkého přítele, k proměně jako takové tu jednoduše nedochází. Žižku chce následovat spousta lidí, nejen jeho spolubojovníci, ale i rebelové v lesích (kteří rebelují bůhví proti čemu a komu) ochotní obětovat své životy jen a pouze kvůli němu, i když ho prakticky neznají.

zdroj: Bioscop

K vývoji postav tu dochází vlastně jen díky tomu, že se po nějaké scéně s Žižkou střihne na minutu mezi intrikující šlechtice a když se k Žižkovi vrátíme, měl by být – alespoň asi podle představ tvůrců – jaksi žižkovštější. Jenže jde o nudnou a neživotnou postavu a bohužel se to projevuje i na hereckém výkonu jindy výborného Bena Fostera, který prostě netuší, co a jak má hrát.

Jan Žižka opravdu nesnese srovnání s tím, co nabízí Hollywood. Je to ambiciózní, ale režijně a především vypravěčsky nepříliš dobře zvládnutá a nepřesvědčivá podívaná, která obstojí  maximálně jako výplach pro nenáročné fandy krvavých středověkých mlátiček. Rozhodně však ne jako velkofilm v tom pravém slova smyslu. A celkově ani jako dobrý film.

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Plinko Česko: Proč by si čeští hráči měli zahrát tuto populární hru

Plinko Česko: Proč by si čeští hráči měli zahrát tuto populární hru

21. 6. 2024 | Dokina.cz | Inzerce

Plinko je hra, která si postupně získala srdce mnoha hráčů nejen po celém světě, ale také v České republice. Čeští hráči mají nyní možnost vyzkoušet si tuto jedinečnou hru na stránkách Plinko česko, která kombinuje jednoduchost, zábavu a potenciál velkých výher. Plinko je hrou náhody, která se vyznačuje svou snadnou ovladatelností a rychlým tempem, což z ní činí ideální volbu jak pro začátečníky, tak i pro zkušené hráče.
Už za pár dní vstupuje do kin romantická komedie LÁSKA NA ZAKÁZKU

Už za pár dní vstupuje do kin romantická komedie LÁSKA NA ZAKÁZKU

4. 6. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Romantický film režisérky Evy Toulové v komediálních upoutávkách demonstruje, jak to může vypadat, když otec nepozná vlastní dítě, nebo jak se dá skutečně odnaučit kouřit. Snímek plný známých tváří, vstupuje do kin 6. června 2024.
10 nejlepších kasinových filmů, které by měl vidět každý

10 nejlepších kasinových filmů, které by měl vidět každý

1. 5. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Filmy podle skutečných událostí: Jak kinematografie odráží historii

Filmy podle skutečných událostí: Jak kinematografie odráží historii

1. 5. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce