Jestli právě uvedený film Gangster Ka vzbuzoval alespoň něčímnaděje, tak to byla literární předlohou novináře Jaroslava Kmenty. Ten vzbudil před lety oprávněné nadšení knihami o kmotru Mrázkovi a mafiánských propletencích kolem jeho osoby. S podobnou vervou se vrhl i do knih o uprchlém Krejčířovi a byť jsem je nečetl, ty předchozí díla pro mne byla jistou zárukou kvalitní předlohy. Režisér Pachl má za sebou několik studentských filmů (ty neznám) a docela dobrý seriál Cirkus Bukowsky (ten se mi líbil). Napsat však o něm, že jeho jméno je nějakou zárukou, prostě nelze. Přesto právě Gangster Ka je filmem, který takzvaně může udělat.
První neduh jsem zmínil už v perexu. Všichni víme, že film volně pojednává o Radovanovi Krejčířovi, toho času čekajícího na rozsudek v nějakém zapeklitém případu v Jihoafrické republice). Na druhou stranu se v Pachlově snímku postava jmenuje Radim Kraviec, což je asi pojistka před případnou žalobou, nebo prostě jen strach na tvrdo odkrýt karty. A nebo prostě jen projev umělecké svobody tvůrců. Nevím.
Nečekejte tedy českého Kmotra, ale spíš takového českého veksláka, co se dostal až po nejvyšší patra české politky a ničeho se neštítil. Jako celek je film roztříštěný. Nepochopil jsem některé dějové zvraty, totálně jsem se ztrácel v některých postavách, ale... Ale vlastně mne bavili vybrané scény, jednotlivé epizody vytržené z celku působily velmi dobře. Pachl zůstal u seriálu a vypadá to jako několik nepříliš dobře vytržených scén z kontextu, spojených následně do celku, který tmelí ne úplně dobré vyprávění.
Hynek Čermák je fakt dobrý. Hynek Čermák hraje Kraviece a docela bych věřil tomu, že někteří lidé si o herci od teď budou myslet, že je sprostý hajzl a mafián. S postavou bezskrupulózního Kraviece se popasoval dobře a patří mu za to velký dík. On totiž drží film pohromadě ve chvílích, kdy selhává scénář a střih. On drží příběh po kupě i ve chvíli, kdy na plátně není. Díky jeho mluvě, výrazům i pohybům, věříte těm všem kolem něj, že ho chtějí a musí dostat. Gangster Ka není gangsterkou v pravém slova smyslu, ale vlastně mi udělala velkou radost. Celá devadesátá léta jsem si říkal, kdy tady někdo vyrukuje opravdu s dobrým politickým thrillerem (jako kdysi točil třeba Delon). Na úplnou rehabilitaci žánru to pořád není, ale je to zatím nejlepší počin, co u nás vznikl. A záměrně nejmenuji české filmy z posledních pěti let.
A ještě jeden poznatek, je mi nepochopitelné, proč si český filmový establishment nevšímal Alexeje Pyška.
Hodnocení: 60 %