Mladý mexický herec se rolemi ve filmech Amores perros – Láska je kurva a Mexická jízda přiřadil k nejvýraznějším hereckým nadějím latinskoamerické kinematografie. Často se objevuje v rolích vyhraněných charakterů, které jednají pod vlivem emocí.

Gael García Bernal se narodil 30. listopadu 1978 v mexické Guadalajaře. Jako potomek divadelnické rodiny se Gael již od raného dětství objevoval v představeních svých rodičů. Tak jako celá řada krajanů započal i Bernal svou profesionální kariéru účinkováním v telenovelách. Jako jedenáctiletý hrál v seriálu Teresa, příběhu ambiciózní, ale chudé dívky (tu hrála tehdy začínající Salma Hayeková). Pořad se brzy stal jednou z nejpopulárnějších mexických telenovel. V roce 1992 na svůj první úspěch Bernal navázal účastí v dalším televizním seriálu El Abuelo y Yo (Dědeček a já). První zkušenost s filmem Bernal získal až jako osmnáctiletý díky hlavní roli v krátké komedii nominované na Oscara De tripas, corazón (1996) o mladém mlékaři, který se zamiluje do prostitutky. To už ale měl Gael za sebou řadu dalších zkušeností z divadla i jeden rok studia herectví na londýnské Central School of Speech and Drama. Do své vlasti se Bernal po ukončení studií vrací v roce 2000, právě včas, aby se stal aktivním účastníkem „mexického filmového zázraku“.

Mužem, který má výrazný podíl na mexické nové vlně, je režisér a scénárista Alejandro González Inárritu. Ten do svého celovečerního debutu Amores perros – Láska je kurva obsadil Bernala do role mladého Octavia, který se zamiloval do ženy svého bratra a plánuje s ní útěk. Naturalisticky pojatý snímek, v němž se prolínají osudy několika „obyčejných“ Mexičanů, si získal pozornost po celém světě a byl po zásluze nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek. V Mexiku získali tvůrci filmu Amores perros – Láska je kurva celkem deset výročních cen Ariel, z nichž jedna - ta za herecký výkon v hlavní roli - „zbyla“ také na Bernala. Velkého mezinárodního úspěchu dosáhl v roce následujícím také snímek režiséra Alfonsa Cuaróna Mexická jízda. Drama o výletě dvou teenagerů a o něco starší ženy, umírající na rakovinu, přineslo představitelům obou mladíků Bernalovi a Diegu Lunovi cenu z filmového festivalu v Benátkách.

Stále známějšímu Bernalovi začaly přicházet nabídky ze Spojených států i ze španělsky mluvících zemí. Ve snímku Vidas Privadas (2001) přijal roli po boku argentinské hvězdy Cecillie Rothové. Ta v tomto filmu hrála ženu, která se po dvaceti letech v exilu vrací do čerstvě demokratické Argentiny. Ve Španělsku získal Bernal menší úlohu v komedii Žádné boží zprávy (2001), v níž se Nebe a Peklo utkává o duši neúspěšného boxera. Ve filmu účinkovaly také Penélope Cruzová a Victoria Abrilová. Vedlejší rolí v romantickém dramatu I'm with Lucy Bernal debutoval v americké kinematografii (opomineme-li roličku v dobrodružném seriálu Queen of Swords z let 2000 až 2001). V roce 2002 zazářil Bernal v hlavní roli v mexickém snímku Carlose Carrary Zločin pátera Amara. Filmová adaptace románu Eçy de Queiróse vyprávěla o mladém knězi, který nejen, že zhřeší se šestnáctiletou dívkou, ale také brzy pozná opojnost moci, jež přichází s působením v církvi. Snímek způsobil v zemni svého původu vlnu rozhořčení a je považován za jeden z nejlepších mexických snímků poslední doby. Svědčí o tom například nominace na Oscara pro nejlepší cizojazyčný film.

V televizní minisérii Fidel (2002), věnované životu kubánského vůdce Fidela Castra, hrál Bernal legendárního revolucionáře Ernesta Che Guevaru. Na Kubě - ovšem ještě té předrevoluční - se odehrává i snímek Dreaming of Julia (2003) s Harveyem Keitelem v hlavní roli. V roce 2003 obsadil Bernala režisér Matthew Parkhill do hlavní úlohy v dramatu Láska a . (2003). Snímek o neobvyklém milostném trojúhelníku slavil velké úspěchy na Sundance festivalu. K postavě Che Guevary se Bernal vrátil, když ho brazilský režisér Walter Salles (Hlavní nádraží) obsadil do mezinárodně úspěšného snímku Motocyklové deníky (2004). Film se inspiruje Guevarovou autobiografickou knihou, kterou ještě coby student sepsal během cest po Latinské Americe, a poněkud polopatisticky objasňuje, proč se Guevara přiklonil na stranu levicových revolucionářů. Uznávaný španělský tvůrce Pedro Almodóvar svěřil Bernalovi roli v dramatu Špatná výchova (2004). Film zavedl diváky do období frankistického Španělska, kdy jeho dva hlavní hrdinové vyrůstali v bezútěšných poměrech na internátní církevní škole, a je založen na režisérových osobních prožitcích. Bernalova spolupráce s osobitými filmaři pokračovala také na projektu Michela Gondryho Nauka o snech (2006) - režisér tu plynule navázal na svůj předchozí Věčný svit neposkvrněné mysli (2004), když nahlíží do hlavy fantazírujícího mladíka Stephana. Se svým objevitelem Alejandrem Gonzálezem Inárritem se pak García Bernal setkal při natáčení dramatu Babel (2006).

V roce 2005 navštívil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.