Vzhledem ke kořenům rodiny Altmannové v Rakousko-Uhersku se Dáma ve zlatém okrajově nevyhýbá ani českým zemím. Strýčkem Atmannové a majitelem Klimtových obrazu byl totiž Ferdinand Bloch-Bauer, český cukrový magnát Ferdinand Bloch-Bauer, který malíře bohatě podporoval. Ona Dáma ve zlatém je ostatně portrétem jeho ženy Adele. Sbírka Klimtových obrazů však byla po anšlusu Rakouska nacisty zabavena a přemístěna do rakouské národní galaxie. Sám Ferdinant pár měsíců po válce zemřel ve švýcarském exilu.
Obrazy však zůstaly ve státním držení i roky poté, přičemž hlavním argumentem rakouských právníků byla závěť Adele, která si přála údajné umístění v národní galerii, a dále pak předání obrazů Ferdinantem, jejich právoplatným majitelem. A tady se do příběhu dostává Maria Altmann.
Ta se totiž po Ferdinantově smrti stala jedním z jeho dědiců, a tak legálním držitelem jeho majetku. Maria z Rakouska unikla po příchodu nacistů. Ani okolnosti jejího úniku ale nebyly jednoduché. Tou dobou čerstvě vdaná mladá žena se po anšlusu dočkala zadržení svého manžela Fredericka Altmanna a jeho převozu do koncentračního tábora Dachau. Nacisté si jeho propuštění podmiňovali přepsáním Altmannových textilek pod Třetí říši. Poté, co na to nakonec Frederickův bratr žijící ve Francii přistoupil, bylo páru umožněno vycestovat bez jakéhokoliv dalšího majetku, přátel nebo rozvětvené rodiny. Řada členů Bloch-Bauerových i Altmannových pak během války zahynula, přičemž Mariin majetek si přivlastnili nacističtí pohlaváři - její kolekce šperků skončila dokonce přímo u Hermana Góringa, velitel Luftwaffe.
zdroj: Forum Film CZ & SK
Poválečný život Marie Altmann ve Spojených státech byl sice spojen s trpkými vzpomínkami na nevrácený majetek, namísto propadnutí žalu však rodina v Los Angeles založila nový podnik a obrazy se po více než půlstoletí nezabývala. Jenže pak, na konci 90. let, protlačila rakouská Strana zelených nový zákon vyžadující revizi poválečných reparací. V archivech ministerstva kultury následně novináři odhalili, že Ferdinand Bloch-Bauer Klimtovy obrazy galerii nikdy nedaroval o své vůli. Rozběhlo se tak Mariino několikaleté tažení za navrácením rodinného majetku.
S dobrým koncem?
Rakouské orgány její žádosti původně nebraly nijak vážně. Poté se však jejího případu ujal mnladý právník Randy Schönberg (ve filmu Ryan Reynolds), a během vypjaté čtyřleté soudní kauzy se mu podařilo majetek vrátit pravoplatnému majiteli. Obrazy byly poté několikrát veřejně vystavěny, Maria je nakonec vydražila za 350 milionů dolarů a finance rozdělila mezisvou rodinu. Navzdory přepisu obrazů do cizích rukou je portrét Adele Bloch-Bauerové k vidění v permanentní kolekci newyorského Neuegalerie.
Příběhu o znovuzískání obrazu se ujal rutinér životopisů Simon Curtis, který dlouho sbíral zkušenosti především v televizních filmech, ale v roce 2011 uvedl i svůj snímek Můj život s Marilyn. V tom se na slavnou hereckou hvězdu podíval perspektivou jejího manžela, spisovatele Arthura Millera. Scénář filmu pak sepsal Alexi Kaye Campbell, pro něhož šlo o filmový debut - předtím však měl zkušenosti ze psaní scénářů pro londýnská divadla.
Vedle hlavní trojice představitelů se ve filmu ukáíže i Katie Holmes, Charles Dance nebo Jonathan Pryce, hlavní natáčení ostatně probíhalo v Londýně. Nakonec ale dosavadní názory na výsledek Curtisova filmu odpovídají obdobným, mírně nadprůměrným ohlasům na jeho životopis Marilyn.
Momentálně Dáma ve zlatém drží průměrné hodnocení poloviny pozitivních a poloviny negativních recenzí, s průměrným skóre 5,9 bodů z 10. Ať už však snímek dopadne jakkoliv, na pozoruhodném příběhu jedné velké a vleklé restituce to změní pramálo.