Akční snímek režiséra Johna Singletona (Drsnej Shaft, Rychle a zběsile 2) obsahuje násilí, divoké honičky i drsné výrazy v dávkách větších než malých. Přesto v něm zbylo tolik prostoru na vykreslení charakterů čtyř titulních hrdinů a jejich vzájemných vztahů, že se současně stal i svérázným rodinným dramatem.
Kvarteto protagonistů má poněkud neobvyklý původ. Všichni čtyři prošli tvrdou školou ulice a nastoupili dráhu mladistvých delikventů. Potom se ale dostali do péče adoptivní matky Evelyn Mercerové (Fionnula Flanaganová), vzácně charakterní, dobré a statečné ženy, která si je osvojila právě proto, že šlo o „beznadějné případy“. A tak, třebaže z nevlastních sourozenců se stali pěkně ostří hoši, mohlo to s nimi dopadnout i hůř, řečeno slovy policejního důstojníka: „Jsou to kongresmani v porovnání s tím, co by z nich vyrostlo bez ní.“ Charaktery čtyř hrdinů jsou utvářeny jako kombinace drsných způsobů, přímočarého vidění světa, jež bývá vlastní dětem ulice, a jasného povědomí o dobru a zlu, vštípeného adoptivní matkou. Tak trochu připomínají pistolníky ze starých westernů.
A westernová je i výchozí zápletka. Poté, co paní Evelyn zahyne rukou gangsterů při přepadení samoobsluhy, se čtyři bratři sjíždějí na její pohřeb, odhodláni vypátrat a zabít její vrahy. Než ale vytvoří semknutou jednotku mstitelů, musejí překonat vzájemné odlišnosti – a zdaleka nejde jen o to, že dva z nich jsou černí a dva bílí. Každého z nich život zavál jinam: nejstarší Bobby (Mark Wahlberg) je horkokrevný drsňák stále na pokraji průšvihu. Nejmladší Jack (Garrett Hedlund) je pohledný rocker, jenž musí od svých bratří stále snášet obhroublé žertíky. Angel (Tyrese Gibson) odešel do armády, život mu však stále komplikuje vášnivý vztah s dívkou ze sousedství, zatímco slušňák Jeremiah (André Benjamin) založil rodinu a vede konvenční existenci začínajícího podnikatele.
Pátrání, které bratři v čele s Bobbym rozvinou na vlastní pěst, vyústí v nezadržitelný řetězec násilí a smrti - ve jménu odplaty hrdinové neváhají při kácení lesa obětovat nějakou tu třísku, ale bumerang pomsty se nakonec obrátí i proti nim a dojde i na oběť z jejich vlastních řad. Jejich buldočí tažení za odvetou je nejpřesvědčivější ve chvílích, kdy se odehrává v kulisách zasněžených ulic detroitského předměstí, nahlíží do zdejších domácností, obchůdků, barů či tělocvičen. Pátrání po vrazích je však záhy zavede do „vyšších kruhů“, přesněji řečeno složitých propletenců místní politiky, policie a mafie. V této chvíli začíná film poněkud připomínat snímky Quentina Tarantina. Nechybí zde psychopatický mafiánský boss (Chiwetel Ejiofor), jenž si libuje v bizarním ponižování svých nohsledů, ani četné výjevy psychické i fyzické krutosti, jež jsou stejně drastické jako zbytečné.
Scenáristé David Elliot a Paul Lovett se téměř po celou dobu snaží udržet napětí tím, že čtyřem bratrům i divákům nastražují do cesty falešné stopy. Jednou z nejpřesvědčivějších je stín podezření vržený na jednoho z bratří, který mohl mít z matčiny smrti prospěch. Po celou dobu se jim daří vyhýbat se polopatismu i opakování informací, těsně před dramatickým finále však náhle jako by ztratili dech: celé rozuzlení nechají odvyprávět ústy policejního vyšetřovatele.
Přesto jsou Čtyři bratři svižná a občas strhující akční podívaná, která si zaslouží pozornost už díky plastickému vykreslení ústřední čtveřice. Kde jinde můžete vidět domácnost čtyř dospělých drsňáků, kteří si pečou krocana na Den díkůvzdání, hádají se kvůli příliš temperamentní milence jednoho z nich nebo si navzájem zašívají rány jehlou a nití z matčina šitíčka?
