Mladý herec s takřka nevyslovitelným jménem patří k nejvýraznějším nadějím současného britského filmu. Přestože má za sebou pouze na dvě desítky filmových rolí, už mnohokrát prokázal, že je s ním do budoucna nutno počítat. Zazářil především v sociálním dramatu Špína Londýna (2002), mohli jsme ho však spatřit jaké v krimidramatu Čtyři bratři (2005) či v Allenově tragikomedii Melinda a Melinda (2004).
Chiwetel Ejiofor se narodil 10. července 1977 v londýnském Forest Gate, už jeho exotické jméno ale naznačuje, že jeho rodiče jsou nigerijští emigranti. Na dětství má Chiwetel jednu velkou tragickou vzpomínku, on sám byl totiž u toho, když mu v roce 1988 zemřel při autonehodě otec. Mnohem příjemněji dnes vzpomíná na Caryho Granta. Do jeho výkonu v romantické komedii Once Upon a Honeymoon (1942) se totiž zakoukal natolik, že o jiném povolání než o herectví už nechtěl slyšet. Od třinácti let účinkoval ve školních produkcích a prosadil se dokonce do přípravky National Youth Theatre. Ztělesnil zde třeba titulní role v Shakespearových dramatech Julius César a Othello. Herectví posléze vystudoval na londýnských Dulwich College a neméně prestižní Academy of Music and Dramatic Arts. Reputaci mladého talentu budoucnosti potvrdil také na profesionálním jevišti, vždyť si jej už na počátku kariéry našli šéfové scén, na něž se mnohý britský herec snaží dostat po celý život. Řeč je o Almeida Theatre Company a Royal National Theatre.
Před kameru se Chiwetel Ejiofor poprvé postavil v roce 1996 v televizním psychologickém dramatu z produkce HBO Smrtící plavba o devítce afrických uprchlíků, kterou posádka nákladní lodi nalezne v podpalubí. Pro film Ejiofora objevilo historické drama Amistad. Prestižní projekt Stevena Spielberga převyprávěl skutečný příběh otroků, kteří se v roce 1839 dostali po vzpouře na své nedobrovolné cestě za oceán do Spojených států. Ejioforovi film nabízel pouze drobnou a nikterak výraznou úlohu překladatele, už jsme však mohli vidět mnohé zapomenutelnější debuty. Ten Chiwetelův mu navíc dopomohl k filmovému rozjezdu doma, v Británii. První velká příležitost přišla s komedií G:MT Greenwich Mean Time (1999) o skupince dvacetiletých Angličanů, kteří po vysoké škole přemýšlejí, co se životem. Právě načatá série hlavních úloh pokračovala v krimikomedii It Was An Accident (2000). Představil se v ní coby černošský mladík Nicky, právě se navracející z vězení, který se nešťastně zaplete do policejního pátrání po několika známých figurkách z londýnského podsvětí.
První z životních rolí pro Chiwetela Ejiofora však přišla až se sociálním dramatem režiséra Stephena Frearse Špína Londýna (2002). Nepřívětivý, zato však velice působivý film o mladém nigerijském emigrantovi Okwem, jenž se i přes lékařské vzdělání živí jako portýr a taxikář, umožnil pohled do odvrácené tváře anglické metropole. A z mezinárodně neznámého herce, který dokázal zastínit i věhlasnou Audrey Tautouovou jako tureckou pokojskou Senay, učinil objev roku. Nabídkami do sledovaných titulů se to naráz začalo jen hemžit. Přišla jedna z hlavních úloh hédonistického advokáta Ashleyho v televizní minisérii z právnického prostředí Trust (2003) a krimithriller Tři slepé myšky (2003), ale také návrat k Shakespearovi v podobě zmodernizované komedie Večer tříkrálový, v níž ztělesnil knížete Orsina. A vstup do další klasické renesanční látky, adaptace Chaucerových Canterburských povídek. Bez Ejiofora se navíc neobešla ani hvězdně obsazená romance Láska nebeská (2003), která sloužila jako výkladní skříň britského herectví – představil se v ní jako čerstvý ženáč Peter, který ani nepostřehne, do koho se tak nešťastně zamiloval jeho nejlepší přítel…
Zásluhou Špíny Londýna si Chiwetela Ejiofora brzy všimli také američtí filmaři. Černošský režisér Spike Lee si jej nejprve oťukl roličkou ve vztahové komedii She Hate Me (2004), aby mu posléze svěřil jednu z hlavních úloh v krimi Spojenec (2006). Další z výrazných afroamerických filmařů John Singleton představil Ejiofora v thrilleru s Markem Wahlbergem Čtyři bratři (2005) poprvé jako čistočistého padoucha – jeho stylový gangster Victor Sweet, ovládající podsvětí v jedné z chudých detroitských čtvrtí, umožnil zavzpomínat na to nejlepší z blaxploitation filmů ze sedmdesátých let. Dalšího záporáka si Chiwetel vzápětí zahrál ve vesmírné sci-fi Serenity (2005). A Woody Allen našel v Ejioforovi představitele geniálního pianisty Ellise, do něhož je zamilovaná titulní hrdinka tragické poloviny „dvojpříběhu“ Melinda a Melinda (2004). V takřka vražedném pracovním tempu, které Ejiofor nasadil v posledních letech, se ještě stihl představit ve dvojici menších projektů. A právě zde měl prostor předvést to nejlepší ze svého herectví – zazářil jako bývalý politický aktivista, mučený v jihoafrických věznicích, v dramatu Red Dust (2004) a přesvědčil také o svém komediálním talentu jako transvestita Simon alias Lola v tragikomedii Kinky Boots (2005).
Ani v letech následujících se Chiwetel Ejiofor rozhodně nemíní pracovně uskrovnit, už dnes má za sebou další dvě herecká představení, která do kin právě míří: nezávislé drama Michaela Almereydy Tonight at Noon (2006) a futuristické sci-fi s Clivem Owenem a Julianne Mooreovou Potomci lidí (2006). A není divu, že je tak vyhledávaný. Vždyť stále častěji dokazuje svou variabilitu, od obyčejných chlapíků z lidu, přes kruté padouchy až ke komickým figurkám – to vše zvládá s nečekanou bravurou hodnou Denzela Washingtona číslo dvě. Ve snímcích Spojenec (2006) a Americký gangster (2007) si s tímto hvězdným hercem zahrál. A přestože se mu zatím nevyrovnal bezezbytku, nemusí být daleko okamžik, kdy jej dokonce předčí...
