"V Česku se začali vracet k politickému tématu, kterému se dříve vyhýbali. K rozhovoru o okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968, o událostech, které vedly k vydání významného dokumentu, jenž byl nazván Charta 77," řekla Pavlásková podle informací na festivalových webových stránkách na tiskové konferenci po novinářské projekci filmu.

Pavlásková připomněla, že scénáristka filmu Tereza Boučková ve své době také podepsala takzvanou Chartu 77, výzvu komunistickému režimu, aby dodržoval základní práva zaručená ústavou, což ve své době znamenalo kříž nad kariérou. Předobrazem filmového hrdiny, spisovatele a disidenta Jana Pavla se stal jeden z vůdců Pražského jara v roce 1968, spisovatel a dramatik a pozdější československý a český prezident Václav Havel.

"Mnozí účastníci a svědkové těch události ještě žijí. Měli jsme obavy, jak bude film přijat. V Česku na něj velmi čekali. Film umožnil podívat se vnitřní život elity, na její boj za svobodu," řekla Pavlásková.

Ve filmu se na pozadí historických událostí rozvíjí životní příběh ženy Marty a jejích dvou dcer. Marta se snaží zůstat stranou politiky, ale její bývalý muž i další partneři se aktivně zapojují do disidentského hnutí.

"Film Zemský ráj to na pohled do určité míry vypráví i o mé matce, která pochází z Novorosijska, je dcerou pronásledovaného člověka. Tento film je pro mě velmi osobní věcí, zabývá se vážným tématem, které leželo hluboko v srdci i v myslích. To, že jsme se (ženy) osvobodily od totality, cítím jako štěstí," řekla Pavlásková.

Představitelka hlavní role Vilma Cibulková řekla, že vymezit pojmy jako svoboda a štěstí je velmi těžké. "Mám to uvnitř v sobě a myslím, že tyto pojmy jsou spojené, především s ohledem na lidská práva a vzájemného respektování mezi lidmi," řekla Cibulková.