X-Men
V roce 2000 platily komiksové filmy za zhoubný žánr. S čestnou výjimkou Batmana (1989) režiséra Tima Burtona šlo o filmy, jimž se Hollywood vyhýbat jako čert kříži. Změnil to až X-Men od Bryana Singera.
Jeho pojetí nejenže na plátna katapultovalo kultovní hrdiny komiksových sešitů, ale zaujalo i běžné diváky pro svůj civilní („realistické“) pojetí i přesah utlačované mutantní menšiny.
Rok vydání: 2000
Nejlepší okamžik: Mladý Magneto zruinoval ocelový plot v německém koncentračním táboře.
zdroj: Archiv
X-Men 2
Singer se záhy dočkal prvních napodobitelů. V roce 2002 tak například přišel Spider-Man, o pár měsíců později se začalo uvažovat i o novém pojetí Batmana. Singer však hned kontroval pokračováním X-Men 2.
V tom seriózní pojetí komiksových filmů dále rozvinul, když do role záporáků postavil rovnou amerického generála. X-Men 2 je dodnes po právu jedním z nejlepší komiksových trháků, nehledě na řadu pozdějších filmů.
Rok vydání: 2003
Nejlepší okamžik: Úvodní přepadení Bílého domu v sobě na několika minutách pojalo dramatičtější scény než aktuální akčňáky Pád bílého domu s White House Down dohromady.
zdroj: Archiv
X-Men: Poslední vzdor
Po druhém filmu se Singer vydal na svůj vysněný projekt jménem Superman se vrací (taktéž 2006) a režii Posledního vzdoru tak převzal harcovník série Křižovatka smrti Brett Ratner. Ukázalo se, že bez hláškujících černochů je Ratner bezradný. Singer se jistě musel mlátit do hlavy, když zjistil jakému patlalovi rozjetou sérii předal.
V rámci prvních tří dílů šlo o snímek zdaleka nejprůměrnější, z něhož se vytratily jak myšlenky, tak i punc unikátnosti. Není se co divit – o rok dříve přišel Batman začíná a všem ukázal, že i Singerovský styl lze pojmout ještě drsněji.
Rok vydání: 2006
Nejlepší okamžik: A opět Magneto! Tentokrát ve své dospělé verzi rozfláká sanfranciský Golgen Gate Bridge a využije ho namísto létajícího koberce…
zdroj: Archiv
X-Men Origins: Wolverine
Několik let na sérii X-Men sedal prach a do světel reflektorů se dostal Temný rytíř i první Iron Man. Vše měl spravit samostatný film nejzajímavější postavy X-Menů s prozaickým názvem X-Men Origins: Wolverine.
Film se však proslavil velmi nechvalně, a to hned několika způsoby. Nejprve před premiérou unikla jeho nehotová verze s nedodělanými speciální efekty, která prozrazovala, že něco není v pořádku. Když Wolverine konečně do kin vstoupil, byl všem pro smích. Průměrná zápletka i šedivá režie Gavina Hooda tak celou sérii takřka potopila.
Rok vydání: 2009
Nejlepší okamžik: Spatříme Wolverinovo zrození a vznik jeho kultovních čepelí.
zdroj: Archiv
X – Men: První třída
Nová doba si žádá nový přístup - namísto další cesty za unikátními mutanty se tak filmaři rozhodli pro cestu zpět časem. Vznikl tak X – Men: První třída, snad jeden z mála povedených prequelů (filmů odehrávajících se před ostatními ve své sérii) v historii kinematografie.
Mladická story Magneta a doktora Xaviera fungovala především díky svižné ruce režiséra Matthewa Vaughna, perfektním hercům Jamesi McAvoyovi a Michaelu Fassbenderovi, a také zápletce zasazené do 60. let, jež notně připomínala správně ujetou bondovku!
Rok vydání: 2011
Nejlepší okamžik: Wolverine se tentokrát mihne jen na několik sekund, ale jeho barové cameo je dokonalé!
zdroj: Archiv
Jak to bude dále?
Do světa X-Menů se znovu podíváme v příběhu dalšího filmu Wolverine. Tentokrát bude mít příchuť Země vycházejícího slunce a znovu nabídne Hugha Jackmana. O vybranou režii se tentokrát postará James Mangold, jehož předchozí filmy můžete znát pod jmény Walk the Line či 3:10 Vlak do Yumy.
Jak naznačí po-titulková scéna ve Wolverinovi, napřesrok nás pak čeká horoucně vyhlížený X-Men: Days of Future Past. Vrátí se v něm totiž režisér-zakladatel Bryan Singer a spolu s ním jak staří hrdinové původní trilogie (včetně Jackmana), tak i představitelé mladé generace z První třídy!
Snímek se bude odehrávat v obou časových liniích a jak můžete sami vidět z fotografie všech herců po hromadě, série ještě zdaleka neřekla své poslední slovo…